Vizigótské království: Porovnání verzí

m (Odstraňuji šablonu {{link FA}} (vkládanou Wikidaty - skript od Amira) - interwiki clanek neni FA)
V Hispánii představovali Vizigóti pouze vládnoucí menšinu. Většinu tvořilo obyvatelstvo hispanořímského původu, které bylo jazykově romanizované a vyznávalo katolické náboženství, zatímco Vizigóti byli [[ariánství|ariány]]. Zpočátku se výrazně odlišovali také způsobem života. Nicméně navzdory tomu, že byla nyní Hispánie ovládána [[barbar]]y, nezažila úpadek zájmu o klasickou kulturu v takovém rozsahu, jaký postihl [[Velká Británie (ostrov)|Británii]] nebo Galii, což je významnou skutečností hovořící ve prospěch Vizigótů. Ti měli navíc tendenci udržovat staré římské instituce a rovněž projevovali jedinečný respekt k římským zákonům a zákoníkům vůbec (viz [[Alarichův breviář]]). Ve čtyřicátých a padesátých letech [[6. století]] procházel vizigótský stát vážnou krizí, způsobenou odstředivými tendencemi hispanořímské šlechty. Toho využili [[Byzantská říše|Byzantinci]] k ovládnutí jihovýchodního pobřeží Španělska ([[554]]), jehož se zmocnila vojska císaře [[Justinián I.|Justiniána I.]]. Teprve za krále [[Leovigild]]a ([[568]]–[[586]]) a jeho syna [[Rekkared I.|Rekkareda]] ([[586]]–[[601]]) se podařilo obnovit silnou ústřední vládu s centrem v [[Toledo|Toledu]]. Na přelomu [[6. století|6.]] a [[7. století]] byli z poloostrova vytlačeni Byzantinci, [[568]]–[[585]] vyvrácena [[svébská říše]] na severozápadě poloostrova. Poté kontrolovali vizigótší králové celé území dnešního [[Španělsko|Španělska]] a [[Portugalsko|Portugalska]].
 
Král Rekkared pochopil také význam jednotného vyznání obyvatelstva říše a ve snaze předejít nové opozici hispanořímské šlechty vyznávající katolicismus se roku [[587]] vzdal ariánského vyznání a přestoupil s nejvýznamnějšími velmoži ke katolické víře. Roku [[589]] svolal koncil do [[Toledo|Toleda]] a vyhlásil katolictví za [[státní náboženství]]. Král se stal fakticky hlavou církve a [[biskup]]ové byli povinni mu sloužit. To ve svém důsledku zlepšilo vztahy krále vůči jeho hispanořímským poddaným. Soužití obou skupin obyvatelstva zůstávalo už nadále relativně klidné, přesto se Vizigóti až do počátku [[muslim]]ské nadvlády vehementně bránili svému splynutí s většinovou španělskou populací. Katolická církev nabyla velkého vlivu a již tehdy přistoupila k pronásledování [[Židé|Židů]], kteří tvořili významnou složku obyvatelstva.
 
Nahrazení římské vlády vizigótskou mocí velká část hispanořímské společnosti nijak zvlášť nepocítila. Uspořádání vizigótské říše vykazovalo značnou kontinuitu se společenským zřízením římské provincie Hispánie. Zůstala správní struktura, daňový systém, pouze funkci provinčních úřadů převzal král. Římští úředníci spravující zemi nebyli barbary, kteří se moc nezajímali o záležitosti hospodářství a správy státu, příliš rušeni ve své činnosti. Vizigóti se starali především o svůj osobní prospěch a obohacení. To je také jeden z důvodů, proč se z tohoto období dějin Španělska zachovalo jen velmi málo literárních děl. Typické bylo zachování [[Otrokářství|otroctví]], po příchodu Vizigótů počet otroků dokonce ještě vzrostl. Nejvíce viditelným jevem vizigótské vlády byla už z římských dob pokračující tendence [[deurbanizace]] hispánských měst. Ta si však i nadále zachovávala funkci center řemesla a obchodu. Hispánie se opět stala hospodářsky prosperující zemí.
Neregistrovaný uživatel