Městská věž (Třebíč): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ |
|||
Řádek 13:
Postavena byla kolem roku [[1335]], kdy Třebíč dosáhla městského práva. Původně byla coby městská hláska součástí městského opevňovacího systému a s budovou chrámu byla spojena až roku [[1716]].<ref name="Joura-1-36" /> V průběhu své existence prošla řadou úprav a oprav. Na jejím vrcholu se tak vystřídalo několik různých [[krov]]ů. Roku [[1468]] byl vrchol věže spálen a zničen spolu s celým městem po vpádu uherského vojska vedeného Matyášem Korvínem.<ref name="Hedbavny-198" /> V letech [[1577]] a [[1822]] ji rovněž postihly velké požáry, které vrchol věže opět zničily.<ref name="Hedbavny-198" /> Současný krov s báněmi od stavitele Dominika Herzána pochází roku [[1862]]. Poslední vnější i vnitřní úpravy věže pak proběhly ve dvou etapách v roce [[1996]].<ref name="Hedbavny-198" />
Věž je v majetku města, přestože začátkem 50. let proběhnul pokus o prodej [[Městský národní výbor|MěNV]] římskokatolické církvi za částku přesahující tisíc korun, který však byl zamítnut [[Krajský národní výbor|KNV]] v Jihlavě. Římskokatolická církev má pouze věcné břemeno k věži a to od roku 1924.<ref name="Joura-4-28" /> V současné době je věž spravována Městským kulturní střediskem Třebíč a je až po ochoz přístupná veřejnosti.<ref name="mkstrebic.cz" /> V prostoru bývalého bytu věžníka se pak nachází expozice věnovaná jeho životu.<ref name="mkstrebic.cz" />
== Věž jako stavba ==
Řádek 185:
=== Další úpravy ve 20. století ===
V roce 1924 byly do věže navráceny zvony, které nahradily původní zrekvírované v první světové válce.<ref name="Joura-4-28" />
Roku 1953 proběhla další úprava věžní fasády.<ref name="Joura-4-25">''Procházky starou Třebíčí počtvrté''. s. 25.</ref> Rekonstrukce tehdy proběhla díky lešení, které bylo postaveno od země až po ochoz věže. Celkem bylo podle pokynů Státního památkového úřadu v Brně omítnuto 1 270 m<sup>2</sup> fasády.<ref name="Joura-4-25" />
Pouhé tři roky poté však musela omítka věže projít další drobnější opravou. Místy totiž zatékala voda. Opraveno proto bylo 370 m<sup>2</sup> omítky.<ref name="Joura-4-25" />
V
V
Ku příležitosti výročí 700 let od první písemné zmínky o
V
Po dvaceti pěti letech provozu hodinového stroje byl též v
=== 1. etapa opravy městské věže roku 1996 ===
Řádek 237 ⟶ 239:
Když některý z občanů města zemřel, zvonil věžník za poplatek od pozůstalých zvonek ''umíráčkem'' umístěným na ochozu věže.<ref name="Joura-4-26" /> Poté, co odzvonil, zavolal lidem přivolaným pod věž zvonek, kdo umřel.<ref name="Joura-4-26" /> Dále zvonil i velkými zvony před bohoslužbami a při pohřebních průvodech. V případě, že vycházel průvod z baziliky sv. Prokopa na Podklášteří za řekou Jihlavou, zvonily zvony baziliky do chvíle, než průvod došel k mostu přes řeku. V ten okamžik je vystřídaly zvony na městské věži – až do momentu, kdy průvod došel ke hřbitovu.<ref name="trikape.cz" /> Tehdy převzal zvonění hřbitovní [[Kostel Nejsvětější Trojice (Třebíč)|kostel Nejsvětější Trojice]].<ref name="Joura-4-26" />
Dalším úkolem věžníka bylo natahování hodin, sledování času a jeho správné odbíjení.<ref name="Joura-4-26" /> Pro tuto práci vedly od hodinového stroje stropem dráty ke dvěma malým zvonům. První odbíjel každou čtvrt hodinu, druhý pak v
Věžník dbal též o
Po vystěhování obyvatel věže byl byt využíván od roku 1956 Civilní obranou za účelem navazování spojení radiostanicí.<ref name="Joura-4-27" />
Řádek 268 ⟶ 270:
-->
== Pověst o
Jednomu věžnému stále nešlo na mysl, proč se troubí pouze do tří stran a ne ještě ke hřbitovu. Dlouho se nemohl odhodlat porušit vžitou tradici, ale pak to přece jen zkusil. Jakmile však odezněl táhlý tón vyslaný směrem k nebožtíkům, začaly se dít věci! Náhle se před hlásným objevil kostlivec, který mu z každé strany uštědřil několik pohlavků a zahrozil: „Zkusíš-li ještě jednou porušit mrtvým jejich věčný spánek, bude to tvoje poslední hodinka“. Jak se kostlivec objevil, tak zmizel. K smrti vydšený věžný už pochopitelně ke hřbitovu nikdy nezatroubil. Nezkusili to už ani jeho následovníci.
|