Exaktní: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Kremen (diskuse | příspěvky)
Doplnil jsem a trochu "učesal" text., chyběla v něm podstata pojmu exaktní. ~~
Kremen (diskuse | příspěvky)
m Pozměnil jsem sled odstavců a doplnil některé informace. ~~
Řádek 1:
'''Exaktní''' ([[latina|lat.]] ''exactus'' od ''exigó'', vyžaduji, zkoumám, měřím).
 
- Jako odborný termín znamená '''absolutně přesný'''. Nemůže se tedy vztahovat na reálný svět, ale pouze na abstraktní konstrukce. Důvodem je, že jakékoli měření entit reálného světa vždy poskytuje výsledky s konečnou přesností, i nejpřesnější výroba je schopna vytvořit výrobky pouze v jistých nenulových tolerancích, nikoi absolutně přesné. S reálným světem nejsme schopni pracovat (přetvářet ho, ani měřit) exaktně.
- Jako slovo přirozenéhohovorového jazyka je považováno za [[synonymum]] pro přesnost, ovšem v jisté nadsázce, a je otázkou, zda je správné ho v tomto významu používat.
* [[Matematika]] byla založena a budována jako exaktní věda. Její exaktnost (podobně jako jiných exaktních věd) tkví v tom že, jak matematické objekty, tak i operace nad nimi jsou exaktně vytyčeny (tj. s nulovou vnitřní [[ Vágnost | vágností ]]), tedy tak, že každý v matematice (v dané exaktní vědě) vzdělaný člověk naprosto přesně (bez jakýchkoli pochyb) ví, co znamenají. To je podstata exaktnosti této disciplíny. V rámci matematiky existuje ale ještě jinak chápaná exaktnost, a to exaktnost použitých metod a jejich výsledků.
* [[Exaktní věda]] je věda založená na exaktním poznání a exaktním zápisu poznaného, a tak i exaktním sdělování poznaného. Jejím zakladatelem je [[Isaac Newton]]. Jedná se samozřejmě o velice sofistikovanou abstraktní konstrukci, kdy reálný svět není poznáván přirozeným lidským způsobem (vágně), ale speciálně tvořenými prostředníky, veličinami a parametry. Jsou jistými sondami do reálného světa.
*- [[Matematika]]- bylaExaktní původněa budovánaneexaktní jako exaktní věda.řešení: Některé aplikace jsou však řešitelné pouze opuštěním přísného a omezujícího požadavku exaktnosti výsledku. Například proto, že neexistuje matematická funkce, která by byla řešením dané diferenciální rovnice. Může ale existovat posloupnost funkcí, která s libovolnou přesností (nikoli však exaktně), řešením té rovnice je. Dosazením exaktního výsledku (řešení) do výchozího vztahu (rovnice) dostáváme identitu. Neexaktní výsledek se od exaktního liší o "chybu", takže po jeho dosazení identitu nedostaneme.
 
* [[Matematika]] byla původně budována jako exaktní věda. Některé aplikace jsou však řešitelné pouze opuštěním přísného a omezujícího požadavku exaktnosti. Například proto, že neexistuje matematická funkce, která by byla řešením dané diferenciální rovnice. Může ale existovat posloupnost, která s libovolnou přesností (nikoli však exaktně), řešením té rovnice je.
* [[Exaktní věda]] je věda založená na exaktním poznání a exaktním zápisu poznanéhopoznaném, a tak i exaktním sdělování poznaného. Jejím zakladatelem je [[Isaac Newton]]. Jedná se samozřejmě o velice sofistikovanou abstraktní konstrukci, kdy reálný svět není poznáván přirozeným lidským způsobem (vágně), ale speciálně tvořenými prostředníky, veličinami a parametry. Jsou jistými sondami do reálného světa.
** [[Exaktní diferenciální rovnice]] a exaktní posloupnosti
 
* Exaktní hry, jsou materializované formální systémy (umělé formální jazykové systémy s inferencí), karetní hry, šachy, kostky, dáma ….. Nesouvisí s hmotnou podstatou, ta pouze zobrazuje jejich jazykové konstrukce (symboly) tak, aby je člověk mohl používat, uchopovat a exaktně, tj. bez pochyb rozeznávat, na příklad šachové figury, karty,..... Jak objekty dané exaktní hry (figury, karty,....), tak i operace nad nimi (pravidla hry), jsou exaktně tj. bez jakýchkoli pochyb, vytyčeny. Hry, které souvisejí s hmotnou podstatou (neexaktní hry), vyžadují sudí, kteří rozhodnou, zda jistý stav nastal, či nikoli, na příklad, zda se fotbalistahráč fotbalu dotkl míče rukou, či nikoli, zda míč proletěl brankou apod.
 
* Exaktní hry, jsou materializované formální systémy (umělé formální jazykové systémy s inferencí), karetní hry, šachy, kostky, dáma ….. Nesouvisí s hmotnou podstatou, ta pouze zobrazuje jejich jazykové konstrukce (symboly) tak, aby je člověk mohl používat, uchopovat a exaktně, tj. bez pochyb rozeznávat, na příklad šachové figury. Hry, které souvisejí s hmotnou podstatou (neexaktní hry), vyžadují sudí, kteří rozhodnou, zda jistý stav nastal, či nikoli, na příklad, zda se fotbalista dotkl míče rukou, či nikoli, zda míč proletěl brankou apod.