Rižský mír: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 7:
Konec [[První světová válka|první světové války]] zanechal střední a východní Evropu v mocenském vakuu. Bývalá impéria [[Rakousko-Uhersko]] a [[Ruské impérium|Rusko]] se rozpadla na mnoho nástupnických států, které z většiny neměly pevně dané hranice. Ve stejné situaci se nacházelo Polsko, které získalo nezávislost v listopadu [[1918]]. Probíhající [[Ruská občanská válka|občanská válka v Rusku]] byla pro Poláky příležitostí získat nazpět území, o které přišli během [[dělení Polska]] v letech 1772 až 1795. Jednalo se především o rozsáhlá území dnešní Ukrajiny a Běloruska. Na druhé straně [[Komunistická strana Sovětského svazu|bolševici]] viděli v nadcházejícím konfliktu s Polskem vytvoření pomyslného můstku, po kterém by se světová třídní revoluce šířila dále do Evropy.
Válka probíhala od února [[1919]] a po částečných oboustranných úspěších eskalovala [[Bitva u Varšavy (1920)|bitvou u Varšavy]] a [[Bitva na řece Němen|bitvou u Němenu]] v roce [[1920]]. Po dvou drtivých porážkách
==Průběh jednání==
Řádek 19:
==Podmínky smlouvy==
Smlouva obsahuje 26 článků. Polsko podle ní mělo obdržet peněžní kompenzaci 30 miliónů [[rubl]]ů ve zlatě za ekonomický přínos polských území Rusku po [[dělení Polska]] (tato suma nebyla Polsku nikdy vyplacena). Dále Rusko muselo předat Polsku železniční materiál (lokomotivy, vagóny atd.) v hodnotě 29 miliónů rublů. Do Polska se měly z Ruska vrátit veškeré polské národní poklady, který byly z polských území odvezeny od roku 1772. Jednalo se
Třetí článek stanovil, že teritoriální požadavky mezi Polskem a Litvou budou řešeny mezi těmito státy (jednalo se o území okolo [[Vilnius]]u, viz [[polsko-litevská válka]]). Článek 6 stanovil možnosti svobodné volby občanství na obou stranách hranice. Článek 7 zaručoval všem menšinám svobodný rozvoj, používání jejich mateřského jazyka a provozování jejich náboženství.
Řádek 25:
==Následné události==
[[Soubor:Caricature for Riga Peace 1921.png|thumb|right|350px|Karikatura dělení Běloruska mezi Polsko a Rusko s nápisem: ''Pryč s hanebným rižským dělením! Ať žije svobodné, nedělitelné, rolnické Bělorusko!'']]
Státy [[Trojdohoda|Dohody]] se zprvu zdráhaly uznat smlouvu, která byla podepsána bez jejich účasti. Francie a Velká Británie byly více nakloněny východní hranici
V Polsku se Rižská smlouva setkala s kritikou od samého začátku. Mnoho Poláků bylo názoru, že co získalo Polsko zbraněmi, zase ztratilo při podepsání smlouvy. [[Józef Piłsudski|Generál Piłsudski]], který byl v Rize pouze jako pozorovatel se vyjádřil o smlouvě jako o ''aktu zbabělosti'', který slouží pouze pro krátkodobý prospěch politiků z Národně-demokratické strany.
Běloruské a ukrajinské hnutí za nezávislost vidělo ve smlouvě velký nezdar. Území [[Běloruská lidová republika|Běloruské lidové republiky]] a [[Ukrajinská lidová republika|Ukrajinské lidové republiky]] bylo bez souhlasu představitelů zmíněných států rozděleno mezi Polsko a sovětské Rusko. Čtyři milióny Ukrajinců a přes milión Bělorusů se ocitlo v nově vzniklém polském státě. Poláků v celém Polsku bylo dohromady přibližně 68 % (ve východní části země 40 %), Ukrajinců bylo 15 % (ve východní části země 38 %), Bělorusínů 4 % (ve východní části země 9 %) a Židů 7 % (ve východní části země 8 %)<ref>Statystyka Polski, Pierwszy Powszechny Spis Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 30 września 1921 r, Tom XI—XXXVI, GUS, 1926—1928, 1930—1932</ref>. Bělorusové a Ukrajinci v sovětském Rusku, získali autonomii, ale zároveň byli vystaveni různým formám rusifikace.
Nejhůře nesli podepsání smlouvy Ukrajinci, které vedl [[Symon Petljura]]. Během bojů s bolševiky byli s Poláky oficiálně spojenci. Podepsání smlouvy cítili jako velkou zradu od svého bývalého spojence. Mnoho z nich opustilo Ukrajinu a začalo organizovat odpor proti Polákům a Rusům v zahraničí. Vzniklo tak výrazné národnostní pnutí mezi Poláky a Ukrajinci, které pod vedením ukrajinských nacionalistů vyústilo ve 30. a 40 letech v násilnosti a mnohdy i v etnické čistky v polské části Ukrajiny.
==Následky smlouvy==
Smlouva znamenala konec plánů generála Piłsudského na vytvoření [[Międzymorze|Mezimoří]], federaci středoslovanských a východoslovanských národů pod vedením Polska. Lenin nebyl se smlouvou taktéž spokojen, protože musel odložit jeho plány pro rozšíření [[Proletářská revoluce|proletářské revoluce]] dále do Evropy.
Rižský mír stabilizoval vztahy mezi Polskem a sovětským Ruskem na dalších 20 let. Problém hranic mezi těmito státy se opět otevřel předvečer [[Druhá světová válka|Druhé světové války]]. Podle některých pozorovatelů bylo pro Polsko velice nešťastné připojit k nově vzniklému státu území, s tak velkým počtem lidí jiné národnosti. Ukrajinci a Bělorusové po celou dobu usilovali o nezávislost
===Situace menšin===
Řádek 43:
Ukrajinská a běloruská populace se dostala pod různý stupeň represí, v závislosti na které straně hranice se ocitla. V sovětském Rusku se staly tyto menšiny cílem [[sovětizace]], jejich kultura byla potlačována, mnoho komunit bylo přesídleno. Celý proces přesidlování, kolektivizace a represí pak vyústil v katastrofální [[Hladomor na Ukrajině|hladomor na Ukrajině v letech 1932 -1933]].
== Reference ==
| |||