Rižský mír: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Reference: rekat |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 29:
V Polsku se Rižská smlouva setkala s kritikou od samého začátku. Mnoho Poláků bylo názoru, že co získalo Polsko zbraněmi, zase ztratilo při podepsání smlouvy. [[Józef Piłsudski|Generál Piłsudski]], který byl v Rize pouze jako pozorovatel se vyjádřil o smlouvě jako o ''aktu zbabělosti'', který slouží pouze pro krátkodobý prospěch politiků z Národně-demokratické strany.
Běloruské a ukrajinské hnutí za nezávislost vidělo ve smlouvě velký nezdar. Území [[Běloruská lidová republika|Běloruské lidové republiky]] a [[Ukrajinská lidová republika|Ukrajinské lidové republiky]] bylo bez souhlasu představitelů zmíněných států rozděleno mezi Polsko a sovětské Rusko. Čtyři milióny Ukrajinců a přes milión Bělorusů se ocitlo v nově vzniklém polském státě.
Nejhůře nesli podepsání smlouvy Ukrajinci, které vedl [[Symon Petljura]]. Během bojů s bolševiky byli s Poláky oficiálně spojenci. Podepsání smlouvy cítili jako velkou zradu od svého bývalého spojence. Mnoho z nich opustilo Ukrajinu a začalo organizovat odpor proti Polákům v zahraničí. Vzniklo tak výrazné národnostní pnutí mezi Poláky a Ukrajinci, které pod vedením ukrajinských nacionalistů vyústilo ve 30. a 40 letech v násilnosti a mnohdy i v etnické čistky v polské části Ukrajiny.
Řádek 36:
Smlouva znamenala konec plánů generála Piłsudského na vytvoření [[Międzymorze|Mezimoří]], federaci středoslovanských a východoslovanských národů pod vedením Polska. Lenin nebyl se smlouvou taktéž spokojen, protože musel odložit jeho plány pro rozšíření [[Proletářská revoluce|proletářské revoluce]] dále do Evropy.
Rižský mír stabilizoval vztahy mezi Polskem a sovětským Ruskem na dalších 20 let. Problém hranic mezi těmito státy se opět otevřel předvečer [[Druhá světová válka|Druhé světové války]]. Podle některých pozorovatelů bylo pro Polsko velice nešťastné připojit k nově vzniklému státu území,
===Situace menšin===
Etničtí [[Poláci]] na ruské straně hranice byli postiženi asi nejvíce ze všech menšin. Trpěli pronásledováním a konfiskací majetku. Během tzv. polské operace NKVD v letech 1937-1938 bylo kolem 100000 Poláků povražděno<ref>Wielki terror: operacja polska 1937–1938 t. 1-2, Warszawa 2010, wyd. Instytut Pamięci Narodowej.</ref>. Nakonec byla většina Poláků ve třicátých letech deportována do [[Kazachstán]]u a na [[Sibiř]].
Ukrajinská a běloruská populace se dostala pod různý stupeň represí,
Polská část Ukrajiny a Běloruska byla na druhou stranu podrobena [[Polonizace|polonizaci]]. Místní menšiny ale kladly silný odpor a především Ukrajinci si rychle osvojili teroristické praktiky proti polským úřadům. Vznikla tak [[Organizace ukrajinských nacionalistů]], která se stala přední organizací odporu proti okupaci ukrajinských území.
== Reference ==
<references />
{{překlad|en|Peace of Riga|493715624}}
| |||