Osvětim: Porovnání verzí

První písemné zmínky o Osvětimi pocházejí z roku [[1179]]. V té době byla Osvětim [[hradiště]]m. Název hradiště a osady ve staropolštině znamenal „místo patřící Osvětimovi“, což je staroslovanské jméno pravděpodobného zakladatele. V době vzniku osady probíhal v [[Polské království|Polsku]] proces feudálního rozdrobení. Vrchní polský kníže [[Kazimír II. Spravedlivý]] ([[seniorát]]ní kníže) daroval Osvětim a okolí svému bratranci a vazalovi [[Měšek I. Křivonohý|Měškovi]], knížeti [[Opolské knížectví|opolskému]]. V roce [[1272]] opolský kníže Vladislav I. nadal Osvětim městskými právy. Feudální rozdrobení Polska nabíralo tempo, takže v roce 1290 došlo k rozpadu opolského knížectví a město Osvětim se stalo součástí nově vzniklého [[Těšínské knížectví|Těšínského knížectví]].

 

 

Po [[První světová válka|první sv. válce]] se Osvětim stala opět součástí obnoveného Polska. V letech 1929–1931 byla okresním městem. Po německé invazi do Polska v [[1939]] roce bylo město okupanty připojeno bezprostředně k [[Třetí Říše|Říši]]. V témže roce němečtí nacisté vybudovali u města Osvětim nechvalně známý koncentrační tábor ({{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''KL [[Auschwitz]]''}}), ve kterém za války zavraždili přes milion lidí (hlavně Židů, ale také Poláků, Čechů, Rusů, Romů atd.). Při stavbě tábora Němci násilně vysídlili okolní polské obyvatelstvo ze 40km pásma kolem táborů (také z Osvětimské čtvrti Zasole, která se nacházela za řekou Sola). Po porážce Německa (Osvětim byla osvobozena sovětskými vojsky) se tu obnovila polská správa. Sovětský svaz, který z území Polska vytlačil Němce, dosadil v zemi k moci komunisty. Na území německého koncentračního tábora byly sovětskou policií [[NKVD]] zřízeny internační tábory pro německé zajatce. Polská komunistická tajná policie na území tábora zřídila věznici pro podezřelé ze spolupráce s nacisty a také pro odpůrce komunistického režimu. V roce 1946 byly všechny tábory vyklizeny a bývalý německý koncentrační tábor se v roce 1947 stal muzeem.