Varšavské povstání: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Odstraňuji šablonu {{link FA}} (vkládanou Wikidaty - skript od Amira) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 137:
Na německé straně postupně došlo ke sporům, jak zacházet se zajatci. Jednotky SS a různé podpůrné sbory v souladu s Himmlerovým rozkazem a praxí popravovat „bandity“ likvidovaly každého obyvatele Varšavy, kterého dostaly pod ruku, [[rabování|rabovaly]] a [[znásilňování|znásilňovaly]] (zejména u Rusů a kozáků to ovšem znamenalo, že na skutečný boj jim zbývalo pramálo času). Zhruba až do půli září byli všichni zajatci vražděni, později byla tato zjevně nepřínosná politika mírněna.
== Masové vraždy obyvatel Varšavy ==
*Masové popravy v "Policejní čtvrti" - prvním místem masových poprav zajatců a obyčejných obyvatel centrální čtvti (Śródmieście) města bylo hlavní sídlo německé Sicherheitspolizei u Aleje Šucha (Aleja Szucha). Němci a ukrajinské kolaborantské policejní složky zde povraždily 5000-10000 lidí (včetně žen a dětí)<ref>Antoni Przygoński: Powstanie warszawskie w sierpniu 1944 r. T. I. Warszawa: PWN, 1980, str. 250.</ref>.
*Vyvraždění čtvrti "Wola" - největší německou masovou vraždou bylo, hlavně ve dnech 5-7 srpna 1944, vyvraždění všech obyvatel varšavské čtvti Wola. Vraždění 40000 polských civilistů bylo doprovázeno znásilňováním a rabováním (podle některých odhadů až 65000 obětí)<ref>Piotr Gursztyn: Rzeź Woli. Zbrodnia nierozliczona. Warszawa: Wydawnictwo DEMART SA, 2014.</ref>.
*Vyvraždění čtvrti "Ochota" - vyvražďování obyvatel čtvrti "Ochota" probíhalo ve dnech 4-25 srpna 1944. Němci zde zavraždili kolem 10000 polských civilistů. Na vraždění se zde podílely kolaborantské ruské oddíly RONA, které ve Varšavě měly na svědomí obzvlášť brutální masové znásilňování a vraždění<ref>Lidia Ujazdowska: Zagłada Ochoty. Warszawa: Wydawnictwo Fronda, 2005.</ref>.
== Kapitulace ==
| |||