Eskymáci: Porovnání verzí

'''Eskymáci''' či '''Inuité''' („Lidé“) je [[etnonymum]] pro skupinu domorodých obyvatel mongoloidního původu severní části [[Severní Amerika|Severní Ameriky]] ([[Kanada]], [[Grónsko]], [[Aljaška]]) a severovýchodní [[Asie]] ([[Sibiř]]). Za ''Inuity'' se označují především Eskymáci z Kanady a Grónska.<ref>pojmenování „Eskymák“ (''Eskimo'') je v Kanadě a Grónsku považováno za urážku; od r. [[1977]] je oficiálně prosazováno etnonymum „Inuité“ (''Inuit''), které uznala i vláda Kanady, pro všechna eskymácká etnika – ovšem Eskymáci na Aljašce, Aleutech a na Sibiři jej odmítají používat a preferují svá vlastní sebeoznačení</ref> Na Sibiři a na jižní Aljašce se nazývají '''Jupikové''', resp. '''Juité''',<ref>toto označení jim bylo dáno zvenčí – konkrétně [[Sovětský svaz|sovětskými]] úřady na zač. 30. let</ref> v [[Grónsko|Grónsku]] '''Kalaallité'''. Hovoří [[eskymácko-aleutské jazyky|eskymácko-aleutskými jazyky]]. Etnonymum ''Eskymák'' (Eskimo) pochází z indiánského slova slova ''askamičiw'', které v [[Indiánské kmeny|indiánských jazycích]] Naskapi a [[Kríové|Krí]] znamená „požírač„Jedlík syrového masa“. Samotní Inuité jej vnímají jako urážlivý. Vikingové pro ně užívali název ''Skraelinger'' „Křiklouni“.
Některá inuitská slova přešla do evropských jazyků, např. [[anorak]], [[kajak]], [[nanuk]], [[iglú]] nebo [[Aljašský malamut|malamut]]. (Název Eskymáci je pro ně urážlivý: Eskymák- jedlík syrového masa)

Částečně žijí polokočovným typem života, v létě pod [[stan]]y z [[kůže]] a v zimě vve sněhovém [[iglú]] nebo v polopodzemních obydlích ze dřeva a drnů. K přežitíPřežití v arktických oblastech vynalezlijim [[kajak]],usnadňovalo olejovoumnoho lampu,vynálezů. iglú, [[anorak]] (obdoba horního dílu neoprénu z mrožích či tuleních střev, používán při lovu na kajaku) a [[Parka|parku]]např. Jejich přirozeným zdrojem potravy bylo a je maso (většinou [[Tuleň|tuleni]] či [[Velryba|velrybykajak]], které uvízlyolejová nalampa mělčině''qudliq'', nebo [[Sob polární|sob]] či [[pižmoň]]iglú, dálebrýle třebaproti ptačísněžné [[vejce]])slepotě.

[[Oděv]] sizvaný vyráběli[[parka]], což je teplý kabátec s kapucí, šili z [[Kožešina|kožešin]] sobů, ledních medvědů, mladých tuleňů či pižmoňů, někdy bývala parka sešitá z kalhotami to [[nástrojkombinéza|kombinézy]]. Zvláštním vynálezem byl [[anorak]] nepromokavá bunda šitá ze zvíŕecích střev, kterou nosili lovci do kajaku. [[Nástroj]]e vyráběli z [[kost]]í a kamene. Často obchodovali s [[dýmka]]mi. Kroměa jinýchjinými materiálůuměleckými jepředměty, vyráběli takévyrobenými z [[Mrož lední|mrožích klů]] nebo [[velryba|velrybích]] kostí.

Eskymáci se sami nazývají Inuité, což znamená ''lidské bytosti''. Inuité věří, že příroda je oživována prostřednictvím více či méně mocných duchů — ''Inuatů'', s nimiž mohou komunikovat pouze [[Šamanismus|šamani]] ''angákokové''. Mezi nejdůležitější ''Inuaty'' patří ''Aninga'', mužský duch Měsíce. Ten sleduje Zemi dírou v podlaze svého domu. Lidem je většinou přátelsky nakloněn. Úspěch či neúspěch rybolovu a lovu tuleňů závisí na vládkyni zvířat, která se jmenuje ''[[Sedna]]'', tedy ''Stařena moře''. Podle mýtu byla ''Sedna'' dívka, kterou unesl mořský pták. Její otec se ji pokusil osvobodit a odvést v kajaku, ale rozhněvaní ptáci způsobili bouři. Tehdy se otec rozhodl ''Sednu'' utopit a uřízl jí prsty, jimiž se zachytila kajaku. Proto má ruce bez prstů podobné ploutvím tuleně. Z jejích prstů se stali tuleni, mroži a velryby, jejichž lov může ''Sedna'' lidem umožnit. Vzhledem ke svému smutnému osudu je ''Sedna'' vůči lidem nedůvěřivá až mstivá. Kontrolu nad větrem má ''Velký duch Síla''. Pánem pozemní zvěře (sobů, pižmoňů, kožešinové zvěře) je Tekkeitsertok. Inuité, kteří žijí v tvrdých a mrazivých podmínkách, se snaží být s duchy zadobře, neboť právě na nich závisí podle jejich představ dobrý lov zvěře a ryb a tím i jejich samotné přežití.<ref>Náboženství světa, školní encyklopedie Larousse; první vydání v češtině z roku 1997;ISBN 80-7180-191-7</ref> Inuité věří také v mnoho zlých duchů a nestvůr, z nichž nejobávanější je ''Tupilak'', šeredný [[nemrtvý]] tvor, kterého může vyvolat šaman, aby s jeho pomocí zahubil jiného člověka. Inuité mýty a lidové písně jsou často velmi drsné a zemité, ale obsahují také jistý humor.