Kostel svatého Jakuba Staršího (Brno): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Náhrobky: úprava externího odkazu
Řádek 148:
 
Kolem obvodové zdi jsou rozestaveny heraldické náhrobky:
#<li value="2"> epitaf s aliančním erbem Brem-Seisenegger von Tarnowitz a Čertů,<ref group="pozn.">Dodnes mylně označovaný za náhrobek Kryštofa Čerta (*1540 - †1600), popř. Zuzany Seiseneggerové, manželky malíře Jakoba Seiseneggera (*1505 - †1567). Kámen ale pochází až z 1. čtvrtiny 17. století. Může tak teoreticky patřit vdově po Hansi staršímu z rodu Brem-Seisenegger von Tarnowitz, spíše ale byl pro jeho syna Hanse mladšího (popř. jeho ženu či děti). Rodina Brem-Seisenegger byla zřejmě luteránská (a dle erbovního vývodu slezského původu). Památník byl budován v kostele v období luteránské správy po stavovském povstání. V době po potlačení povstání, už ale nemohl být epitaf v kostele umístěn (a dokončen), jak tomu naznačují prázdné pole nápisových kartuší. Dnes je zde již druhotně umístěný, asi od 19. stol. Obdobný (s užším erbovním vývodem) najdeme v [[Kostel svatého Jakuba Staršího (Nosislav)|kostele sv. Jakuba v Nosislavi]] (patří výše jmenovanému Hansi staršímu +1612†1612).</ref> jehož levá polovina se znakem Čertů (divý muž s chrty) vychází z někdejšího návrhu (1522) od [[Albrecht Dürer|Albrechta DürerDürera]],<ref group="pozn.">[[de:file:Wappen des Johann Tscherte.png]]
[[de:file:Wappen des Johann Tscherte.png|Rytina erbu Johanna Tscherte]] (Jana Čerta), s monogramem A. Dürera, (18,7 × 14,4 cm), Kunsthalle Hamburg.</ref> <ref group="pozn.">Albrecht Dürer navrhl (zaznamenal) erb pro Jana Čerta (*1471 - †1552), známého též pod jménem Hans Tscherte, se kterým byl malíř v přátelském kontaktu. Tento epitaf ale obsahuje alianční erb rodu Brem-Seisenegger von Tarnowitz a Čertů který vznikl až po pol. 16. stol. V této době dochází k vymření rodu von Seisenegger a jeho jméno a čtvrcený znak přejímá roku 1593 rod Brem von Tarnowitz, a teprve poté byl dodnes neznámou vazbou spojen se znakem rodu Čertů (polovina štítu s divým mužem a chrty). Znamení gryfa (oblíbené u umělců, vědců a knihtiskařů) bylo původním znakem Seiseneggerů, po nobilitaci (1558) doplněného čtvrcením o symboliku Pythagorovy věty, s tvorbou Albrechta Dürera (+1528†1528) ale již vůbec nesouvisející.</ref> pravá nese [[heraldika|heraldicky]] ojedinělé schéma [[Pythagorova věta|Pythagorovy věty]],
# Jana Jiřího z Metzburgu (†1698) od [[Mathias Thomasberger|Mathiase Thomasbergera]],
# Kateřiny a Doroty Sutorové z roku 1658,