Kýla: Porovnání verzí

* '''kýlní obsah,''' ­ teoreticky se mohou v kýle vyklenout všechny orgány dutiny břišní kromě slinivky, nejčastějším obsahem kýly je střevo nebo tuková před-stěnapředstěra dutiny břišní.

Při podezření na výskyt kýly je nejlepším řešením vyhledat odborné lékařské ošetření. Praktický lékař kýlu diagnostikuje buď sám nebo odesílá nemocného ke specialistovi – chirurgovi. Lékař zpravidla provede vyšetření podezřelého místa ve stoje i vleže, a při zapojení břišního lisu – je nutno zakašlat nebo tlačit do konečníku jako při stolici. V případě nejasného nálezu lze klinické vyšetření doplnit některou ze zobrazovacích metod – ultrazvuk, CT počítačová tomografie, magnetická rezonance. Tyto metody také pomáhají určit jiné možné příčiny potíží – kýlu může připomínat zvětšená mízní uzlina, nezhoubný nádor měkkých tkání (např. tukový), vodní kýla, atypicky uložené varle v třísle. Bolesti se mohou přenášet od páteře, z úponů svalů a šlach. Pokud se ani poté kýla či jiná porucha neprokáže, lékař většinou doporučí sledovat nález formou ambulantních kontrol. Potíže mohou časem spontánně vymizet nebo se kýla zřetelně projeví. Při velkémznačném podezření na kýlu, zejména pokud je provázena výraznou bolestivostí, je definitivní diagnostickou metodou operační revize. Operace, často laparoskopická v celkové narkóze, jednoznačně určí zda se jedná o kýlu či nikoliv a zároveň problém vyřeší.

Operace je jedinou správnou a účinnou léčebnou metodou kýly , ať už v celkové narkóze či v místním znecitlivění. Vy-jímky k plánované operaciVyjímky ( tzv. kontraindikace) k plánované operaci tvoří pouze např. závažně interně nemocní pacienti, lidé trpící pokročilým nádorovým onemocněním či těhotné ženy. V případě uskřinuté kýly však žádné vyjímky k operaci neplatí , vždy je nutná neodkladná operace . V případě pupeční kýly u dětí je velká pravděpodobnost cca 70 - ­80%, že kýla do 3­ -4 let věku sama vymizí. Konzervativní (neoperační ) postup je užití kýlních pásů v případě , že pacienta nelze operovat ( závažněviz. interněkontraindikace nemocní pacienti, lidé trpící pokročilým nádorovým onemocněním či těhotné ženy) nebo pokud pacient z různých důvodů operaci odmítá.

Operace kýly resp. tříselné kýly patří mezi nejčastější výkony prováděné na odděleních všeobecné chirurgie. V České republice tříselnou kýlou trpí až 5 lidí ze 100 , ročně je v ČR odoperováno cca 20­ ažtéměř 30.000 pacientů s diagnózou kýly. Celosvětově se toto číslo pohybuje kolem 20.000.000 operací ( z toho v USA přibližně 1.000.000 kýlních operací za rok) .

V ČR vznikají specializovaná tzv. kýlní centra zabývající se touto problematikou, lékaři center (herniologové) garantují dodržování standardních postupů v léčbě kýl, prosazují nejnovějších poznatky medicíny v oblasti chirurgického řešení kýly a využívají moderní materiály spolu se špičkovou technikou. V praxi to pro pacienta znamená zkušeného operatéra s vysokým počtem provedených kýlních operací, velký výběr moderních operačních postupů a materiálů, často v režimu krátkodobého pobytu ve zdravotnickém zařízení.

v celkové narkozenarkóze či místním znecitlivění operatér vede řez přes kůži v místě kýly, ozřejmí defekt ve stěně břišní (tzv. kýlní branku ), zkontroluje obsah kýly a defekt buď primárně zašije nebo častěji posílí oslabené místo použitím síťky z umělého materiálu. Síťku si lze představit jako záplatu tvořenou jednotlivými oky kudy prorůstají buňky tvořící novou pevnou tkáň. Průměrně za 90-­120 dní se část materiálu tvořící síťku většinou rozpadne, ubývá tím cizorodého materiálu v těle pacienta. Použití síťky podporuje obecně preferovanou zásadu tzv. beznapěťové plastiky kýly ( metoda tension free ), jelikož při sblížení okrajů defektu jejich prostým sešitím vzniká vždy určité napětí a to může být jedna z hlavních příčin znovuvytvoření kýly ( tzv. recidiva kýly ).

zpravidla technicky náročnější varianta operování ,a vždy pouze v celkové narkozenarkóze se, operatér pomocí drobných kožních řezů zavede do břicha kamerakameru a speciálně upravené pracovní nástroje po předchozím naplnění dutiny břišní oxidem uhličitým, operatér vždy sleduje obraz na monitoru. Obecně se jedná o metodu šetrnější k pacientovi, výsledkem je kratší pobyt v nemocnici, rychlejší rekonvalescence a zejména ženy ocení kosmeticky malé jizvy po zákroku.

* akutní pooperační bolest trvánetrvá zpravidla déle než 3-­4 dny

Důležitá je prevence vzniku zácpy, při které dochází k namáhání břišní stěny . Vhodná je tedy strava s vysokým obsahem vlákniny, dostatečný příjem tekutin (ovocné šťávy, neperlivé minerální vody, čaje), omezit dráždivou a nadýmavou stravu.

* celková doba tělesného šetření se doporučuje minimálně 4­-6 týdnů po operaci

* řízení motorových vozidel obecně vhodné za 5-­10 dní od operace

* sexuální aktivitu vhodné omezit po dobu 1-­2 týdnů

* sportovní činnost na vrcholové úrovni (zejména kontaktní sporty) nejdříve za 6-­8 týdnů po operaci      

* dle typu operace doporučené nošení břišního pásu v rámci běžné fyzické aktivity po dobu 3­-4 týdnů, na noc možno pás odkládat

Dle povahy zaměstnání za 2-­6 týdnů po operaci: méně fyzicky náročná např. kancelářská činnost umožňuje plný výkon asi za 2-­3 týdny, tělesně namáhavá manuální práce nejdříve za 4-­6 týdnů od operace.