Nord Stream: Porovnání verzí

Původní projekt plynovodu pochází z roku [[1997]], kdy [[Gazprom]] a [[Finsko|finská]] společnost Neste (později [[Fortum]]) založily společně společnost North Transgas, která později začala spolupracovat s německou plynárenskou společností Ruhrgas (později [[E.ON|EON]]). Průzkum trasy a studie proveditelnosti byla provedena v roce [[1998]]. Dne 8. září [[2005]] Gazprom, německý chemický [[koncern]] [[BASF]] a EON podepsaly základní dohodu o vybudování tohoto plynovodu. Za financování úvěru ve výši jedné miliardy [[euro]], nabídnutého Gazpromu bankami [[Deutsche Bank]] a [[KfW]], se zaručila německá vláda [[Gerhard Schröder|Gerharda Schrödera]]. Krátce poté, co nastoupila vláda [[Angela Merkelová|Angely Merkelové]], se stal Schröder předsedou dozorčí rady německo-ruského konsorcia pro výstavbu plynovodu, v němž Gazprom má podíl 51 %.

Dne 18. června 2015 podepsali zástupci [[Rakousko|rakouské]] společnosti [[OMV]] a ruského [[Gazprom]]u tzv. ''[[Memorandum of Understanding]]'' (předběžnou dohodu), podle kterého se Rakušané budou podílet na výstavbě dvou dalších potrubí pod Baltickým mořem.<ref>OMV will bei Gasprom-Pipeline „Nord Stream“ einsteigen (OMV se chce připojit k plynovodu Nord Stream), http://orf.at/#/stories/2284714/ ORF.at, 18. června 2015 (německy).</ref> Zároveň bylo ve stejný den na okraji hospodářské konference v [[Petrohrad|Petrohradě]] oznámeno, že k uskupení firem, které se budou na této stavbě podílet, se připojují také německá společnost [[E.ON|EON]] a [[Nizozemsko|nizozemsko]]-[[Spojené království Velké Británie a Severního Irska|britská]] společnost [[Shell]]. První potrubí má být postaveno a uvedeno do provozu do roku 2019. Téměř ve stejnou dobu bude stavěno ještě jedno, celkově čtvrté, potrubí. Celkové náklady projektu přesáhnou pravděpodobně náklady na jeho první fázi, které činily 7,4&nbsp;miliardy eur.<ref>„Russen planen zweite Gaspipeline durch die Ostsee“ (Rusové plánují druhý plynovod přes Baltické moře), Frankfurter Allgemeine Zeitung, 19.&nbsp;června 2015, str.&nbsp;20 (německy).</ref> Obě nová potrubí mají přepravovat dalších 55&nbsp;miliard m³ zemního plynu ročně do Evropské unie. Od roku 2020 nemá být již žádný plyn z Ruska, určený pro [[Západní Evropa|Západní Evropu]], přepravován přes dosavadní tranzitní [[Ukrajina|Ukrajinu]].<ref>„Trotz Wirtschaftsembargo: Russen und Europäer bauen Ostseepipeline aus“ (Přes hospodářské embargo: Rusové a Evropané budují dále plynovod pod Baltickým mořem), http://www.faz.net/aktuell/wirtschaft/energiepolitik/trotz-wirtschaftsembargo-russen-und-europaeer-bauen-ostseepipeline-aus-13654463.html, 18.&nbsp;června 2015 (německy).</ref>