Zábřeh (Ostrava): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Historie: typo, wikilink
Řádek 5:
Písemné záznamy uvádějí ves Zábřeh poprvé v roce [[1288]]. Po řadě majitelů v prvních [[staletí]]ch existence přešel v roce [[1652]] do majetku [[Metropolitní kapitula u svatého Václava v Olomouci|olomoucké kapituly]] a s některými dalšími sousedními obcemi zůstal - v rámci [[petřvald]]ského panství - v jejím držení až do zrušení [[Patrimonální zřízení|patrimoniálního zřízení]] v roce [[1848]]. Na katastru [[zemědělství|zemědělské]] vesnice bylo též několik rybníků. Na vývoj obce měly vliv nejen [[Vítkovické železárny|železárny v blízkých Vítkovicích]], ale také [[továrna]] na lepenku založená v roce [[1886]], dále [[cementárna]] a hlavně chemické závody [[Julius Rütgers|Julia Rütgerse]], které zpracovávaly vedlejší produkty vznikající při výrobě [[koks]]u. Od konce [[19. století]] zde fungovala také [[cihelna]]; krom kvalitních cihlářských [[hlína|hlín]] se zde těžily i slévárenské [[Písek (materiál)|písky]]. [[Průmysl]]ový rozvoj ale vyvolal také změny [[Demografie|demografické]] a sídelní. Ve třicátých letech [[20. století|dvacátého století]] byl [[vila|vilovou]] čtvrtí [[Moravská Ostrava|Moravské Ostravy]] (zejména místní lokalita Zábřeh-Družstvo). [[Nemocnice]] zde byla postavena v roce [[1912]], Zábřeh byl připojen k Moravské Ostravě v roce [[1924]]. Obec byla během [[druhá světová válka|druhé světové války]] osvobozena [[Rudá armáda|Rudou armádou]] dne [[30. duben|30. dubna]] [[1945]]. Mezi nejvýznamnější historické stavby patří [[Kostel Navštívení Panny Marie (Ostrava)|Kostel Navštívení Panny Marie]] a [[Zábřeh (zámek)|Zábřežský zámek]].
 
Vítkovické železárny (resp. [[Vítkovické horní a hutní těžířstvo]], jak zněl celý název) se za dobu své existence vypracovaly v jeden z největších průmyslových podniků v zemi. Ve své rozsáhlé vnitropodnikové dopravě provozovaly velkou síť vleček. V roce 1912 začaly stavět "mimo" svůj závod i další z drah, která měla spojit vlastní závody s pískovými doly v Zábřehu, kde se těžil slévárenský písek, potřebný pro činnost železáren. Vzhledem k tomu, že dráha vedla po veřejné komunikaci, byla žádost o koncesi podána jako na veřejnou dráhu pro dopravu nákladů a osob, s parním provozem a normálním rozchodem.
Provoz na této 3100 metrů dlouhé dráze byl zahájen 3.července 1913. Dráha vedla od ředitelství Vítkovických železáren přes Zábřeh k pískovým dolům. Pro provoz bylo z vnitrozávodových vleček vyhrazeno 6 třínápravových lokomotiv, zakoupeny byly tři lehké osobní vozy. Zpočátku jezdil na dráze třínápravový parní vůz soustavy Komárek, který sem byl předisponován z železniční vlečky Svinov - Vítkovice, ten se ale neosvědčil, tudíž byl vrácen tam, odkud přišel. O dva roky později byl zakoupen jiný, dvounápravový parní motorový vůz, který se již plně osvědčil a na dráze vhodně doplňoval vlaky s parními lokomotivami (které hlavně dopravovaly těžké nákladní vlaky z pískem).
V této podobě přežil provoz válku a celá dvacátá léta, od roku 1925 se na dnešním Mírovém náměstí křížil z tramvajemi Moravsko-ostravské místní dráhy, od roku 1929 bylo stejné křížení i poblíž stanice Zahrádky.