Příbuzenský výběr: Porovnání verzí

'''Hamiltonovo pravidlo''' bylo navrženo roku 1964 biologem [[W. Hamilton|W. Hamiltonem]] a objasňuje, proč se k sobě tvorové chovají [[altruismus|altruisticky]] nebo [[sobectví|sobecky]]. Velkou roli zde při tom sehrávají [[geny]]. Platí zde rovnice:

Již [[Charles Darwin]] (který společně s [[Alfred Russel Wallace|A. R. Wallacem]] vyložil teorii evoluce) přemýšlel, proč si mravenci pomáhají, což odporovalo jeho teorii přírodního výběru, ve kterém přežívá jenom ten nejzdatnější. Teprve po objevení genů se ukázalo, že se k sobě tvorové chovají altruisticky proto, aby přežilo více jejich genu, není to tedy nevýhodné, jak se domníval Darwin.<br />

*[[Soubor:Lasius fuliginosus 4.jpg|thumb|Mravenčí dělnice bojují proti mnohem většímu tvorovi]][[Mravenčí dělnice]] při souboji s větším nepřítelem riskují život a než se nepřítele podaří zahnat, mnoho z nich zaplatí životem. Ochrání však tím [[mravenčí královna|královnu]], která snáší [[vajíčka]]. Z těch se vylíhnou další dělnice se stejnými geny. Pokud by se dělnice spasily útěkem, ohrozily by královnu. <br />

* Rodiče afrických [[vlhy|vlh]] své potomky nutí, aby nevytvářeli vlastní svazky, ale staraly se o další snůšku vajec rodičů. Zkušení rodiče ještě s výpomocí vychovají více mladých, a tím i více genů.

* [[Surikata]] stojí na stráži a varováním před dravci ochrání zbytek skupiny, místo aby se sama schovala. Zachrání tak však více svých genů v jejích potomcích a příbuzných.<br />