}}</ref> Američtí vědci z WashingtoviWashingtonovy univerzity v [[St. Louis]] se ale domnívají, že člověk nechodil bos už před 40 tisíci lety.<ref name="noviny" /> Žádné obutí z té doby se nezachovalo, ale důkazem jsou podle vědců kosterní ostatky tehdejších lidí.<ref name="noviny" /> Nošení obuvi, ať už jakéhokoliv tvaru se projeví na kostech chodidla, které reagují na mechanický tlak.<ref name="noviny" /> Profesor Erik Trinkaus na teorii o první obuvi přišel náhodou, když si totiž všiml, že [[palec|palce]] na lidské noze se před desítkami tisíc let začaly nápadně rychle zmenšovat.<ref name="noviny" /> První lidé měli velké silné kosti palců na nohou, to proto aby mohli nést těžké věci, lézt po stromě a také proto, že víc chodili.<ref name="noviny" /> Větší byly i ostatní kosti na nohách a to platilo jak pro [[neandrtálec|neandrtálce]], tak pro prvního moderního člověka.<ref name="noviny" /> Při procesu rychlé změny prstů na nohách však zůstávaly silné kosti, což znamená, že byl odstraněn tlak na chodidla, nikoliv však na nohu a jediné možné vysvětlení byla obuv.<ref name="noviny" /> Obuv tak před čtyřmi desítkami tisíc let změnila způsob lidské chůze a rozložení jeho váhy při chůzi.<ref name="noviny" />
