Děrsu Uzala: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
lf, adata+portály, typo
typos
Řádek 19:
Roku [[1902]] jej jako průvodce pro své expedice najal [[Rusko|ruský]] vojenský [[zeměměřič]] [[Etnografie|etnograf]] [[Vladimir Klavdijevič Arseňjev]] ([[1872]]-[[1930]]). Mezi ním a stopařem vzniklo v letech 1902-1906 velké přátelství. Děrsu Uzala Arseňjeva zasvětil do všech tajemství divočiny a svou moudrostí, ušlechtilostí a statečností si získal jeho úctu a vřelou náklonnost. Také mu několikrát zachránil život.
 
Roku [[190]]7 se Děrsu Uzala zúčastnil další Arseňjevovy expedice, po jejímž skončení se pokoušel Arseňjev svého druha, kterému se stářím zhoršil zrak, přivyknout životu ve městě. Děrsu Uzala si však nemohl zvyknout na život mezi čtyřmi stěnami. Když zjistil, že v městském parku není dovoleno porážet stromy nebo si postavit chatrč a ohniště, rozhodl se na jaře roku [[1908]] odejitodejít z [[Chabarovsk]]a do rodné tajgy u řeky [[Ussuri]]. Jako dárek na rozloučenou mu Arseňjev daroval novou pušku. Na cestě byl Uzala úkladně zavražděn (údajně právě pro tuto pušku) a pochován v neoznačeném hrobě v tajze. Podle Arseňjeva se to stalo u osady Korfovskij asi 30 kilometrů od Chabarovska (v současné době tam má Děrsu Uzala památník).<ref name="REF1"/>
== Děrsu Uzala v kultuře ==
Zážitky z výprav z let [[1902]]-[[1906]], popsal Arseňjev ve své knize ''По Уссурийскому краю'' ([[1921]], Ussuriským krajem). Zde vylíčil, jak se s domorodým lovcem a stopařem spřátelil a co spluspolu zajímavého i napínavého prožili. Kniha ''[[Děrsu Uzala (kniha)|Дерсу Узала]]'' ([[1923]], [[Děrsu Uzala (kniha)|Děrsu Uzala]]) se týká výpravy v roce [[1907]] a končí stopařovou smrtí. Roku [[1926]] Arseňjev obě kmihy přepracoval a vydal společně pod názvem В дебрях Уссурийского края (V hlubinách Ussurijského kraje). <ref name="SSSR">Slovník sovětských spisovatelů I., Odeon, Praha 1978, str. 162</ref>
 
Arseňjev v těchto knihách přinesl do ruské, ale i světové literatury obraz člověka, který žije v dokonalé symbióze s přírodou. Na jeho čistém vztahu k lidem, svérázné životní filozofii a schopnosti vnímat zvíře nebo strom jako rovnocenného partnera autor ukázal, jaká obrovská propast narůstá mezi světem panenské přírody a přetechnizované společnosti.
 
Díky nesporným umělěckýmuměleckým kvalitám se vyprávění o ussurijském stopaři dočkalo dvou filmových adaptací:
* ''Дерсу Узала'' ([[1961]], Děrsu Uzala), [[Rusko|ruský]] [[Sovětský svaz|sovětský]] [[film]], [[režie]] [[Agasi Babajan]]
* ''[[Děrsu Uzala (film, 1975)|Дерсу Узала]]'' ([[1975]], Děrsu Uzala), [[Rusko|ruský]] [[Sovětský svaz|sovětský]] [[film]], [[režie]] [[Akira Kurosawa]], film kromě dalších cen získal [[Oscar za nejlepší cizojazyčný film|Oscara za nejlepší cizojazyčný film]] za rok [[1975]].<ref>[http://www.imdb.com/title/tt0071411/awards IMDB - Dersu Uzala - Awards]</ref>