Reconquista: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
další strany konfliktu
úpravy
Řádek 12:
| výsledek = sjednocení země, vypuzení [[Maurové|Maurů]] a [[Židé|Židů]]
| Území =
| strana1 = ''KřesťanéReconquista (křesťané):''
* [[Soubor:Charlemagne autograph.svg|18px]] [[Franská říše]]
* [[Soubor:Emblema del Reino de Asturias.svg|18px]] [[Asturské království]]
* [[Soubor:Coat of Arms of León (1157-1230).svg|18px]] [[Království León]]
Řádek 18 ⟶ 19:
* [[Soubor:Coats of arms of None.svg|18px]] [[Viguerské království]]
* [[Soubor:Coat of Arms of the Kingdom of Navarre.svg|18px]] [[Navarrské království|Navarrské království<br />(Pamplonské království)]]
* [[Soubor:AragonRoyal Armsarms of Aragon.svg|18px]] [[Barcelonské hrabství]]
* [[Soubor:AragonRoyal Armsarms of Aragon.svg|18px]] [[Aragonské království]]
* [[Soubor:Royal arms of Aragon (Crowned).svg|18px]] [[Aragonská koruna]]
* [[Soubor:Royal Arms of Castille (1214-15th Century).svg|18px]] [[Království Kastilie]]
Řádek 85 ⟶ 86:
 
== Tažení Karla Velikého ==
Roku 777 se k panovníkovi Franské říše dostal posel z Cordóbského emirátu a žádal pomoc pro odbojného místodržícího v Zaragoze. [[Karel Veliký]] se roku 778 vydal přes [[Pyreneje]] směrem k Zaragoze. Jeho tažení však dopadlo neúspěšně a musel se vrátit. Teprve následující výpravy do severovýchodní části [[poloostrov]]a a dobytí [[Girona|Girony]] v roce [[785]] a [[Barcelona|Barcelony]] v roce [[801]] mu umožnily na Pyrenejském poloostrově založit na území dnešní [[Katalánsko|Katalánie]] španělskou [[MarkaŠpanělská (vojenství)marka|Španělskou marku]], jež měla funkci nárazníkové zóny mezi [[Franská říše|franskouFranskou říší]] a muslimským územím.
{{Dějiny Španělska}}
Roku 777 se k panovníkovi Franské říše dostal posel z Cordóbského emirátu a žádal pomoc pro odbojného místodržícího v Zaragoze. [[Karel Veliký]] se roku 778 vydal přes [[Pyreneje]] směrem k Zaragoze. Jeho tažení však dopadlo neúspěšně a musel se vrátit. Teprve následující výpravy do severovýchodní části [[poloostrov]]a a dobytí [[Girona|Girony]] v roce [[785]] a [[Barcelona|Barcelony]] v roce [[801]] mu umožnily na Pyrenejském poloostrově založit na území dnešní [[Katalánsko|Katalánie]] španělskou [[Marka (vojenství)|marku]], jež měla funkci nárazníkové zóny mezi [[Franská říše|franskou říší]] a muslimským územím.
 
== Křesťanské státy v severním Španělsku ==
Řádek 97:
[[Navarra]] byla v době vlády [[Sancho I. Navarrský|Sancha I.]] v roce [[905]] prohlášena královstvím a rychle expandovala na jih. [[Sancho III. Navarrský]] – panovník výjimečných vojenských schopností – ovládal Aragónii, Asturii, Kastilii a část Leónu a učinil tak z Navarry vůdčí stát křesťanského Španělska. V roce [[1028]] určil Sancho svého druhého syna [[Ferdinand I. Kastilský|Ferdinanda]] za vládce kastilského hrabství. Ferdinand byl velice moudrý a zbožný panovník, který sjednotil většinu otcových držav pod svým vedením a zahájil intenzivní postup křesťanů na jih. Za Ferdinanda zažila Kastílie významný vzrůst moci, což Ferdinandovi, jakožto nejmocnějšímu křesťanskému panovníkovi na poloostrově, umožnilo v roce [[1054]] přijmout titul [[císař]]e [[Hispánie]]. Protože se však ve Španělsku dosud neprosadil dědický princip [[Primogenitura|primogenitury]], byla Ferdinandova říše po jeho smrti v roce [[1065]] rozdělena mezi jeho syny, [[Alfons VI. Kastilský|Alfonse VI. Kastilského]], [[Sancho II. Kastilský|Sancha II. Kastilského]] a [[García II. (Galicie)|Garcíu II.]], krále Galicie. Alfonso se pokusil Sancha zbavit vlády, třebaže ten patrně zdědil více otcových schopností a poté, co Sancho svého bratra porazil, poslal Alfonsa do vyhnanství. García byl po krátké vládě odeslán do [[klášter]]a, kde strávil zbytek svého života.
 
[[Soubor:Ronda_Minaret-Kirchturm2004.jpg|thumb|right180px|left|Původně maurský [[minaret]] v [[Ronda|Rondě]], přestavěný ve zvonici.]]
Sanchova smrt v roce [[1072]] Alfonsovi umožnila vrátit se do země a zmocnit se všech někdejších domén Ferdinanda I. Alfonso byl skutečně působivou osobností, jenž byl na svoji dobu výjimečně tolerantní k muslimům. Velmi usiloval rozšířit své državy a stát se jedním z nejmocnějších [[Evropa|evropských]] monarchů. Během jeho vlády byl z Kastílie vypovězen [[Cid]], španělský národní hrdina a hlavní postava stejnojmenného [[středověk]]ého [[epos]]u, který nalezl útočiště u [[emír]]a ze [[Zaragoza|Zaragozy]] a později dobyl na Maurech [[Valencie|Valencii]]. Zhroucením córdobského chalífátu se Al-Andalus rozpadl do mnoha drobných, mezi sebou válčících států, což přispělo k úspěšné expanzi Alfonsova křesťanského království na jih, jež vyvrcholila dobytím [[Toledo|Toleda]] v roce [[1085]]. Již v následujícím roce se však proti Alfonsovi spojili vládcové [[Sevilla|Sevilly]] se severoafrickými [[Almorávidé|Almorávidy]]. Poté, co Almorávidé zvítězili nad křesťany, si rychle podmanili celé muslimské [[Španělsko]].
 
=== Kastilie a León ve 13. a 14. století ===
Po smrti [[Alfons VII. Kastilský|Alfonse VII.]], byla Kastílie a León opět rozdělena. Nicméně nástupem syna [[Alfonso IX. Kastilský|Alfonse IX.]], [[Ferdinand III. Kastilský|Ferdinanda III.]], na královský trůn v Leónu v roce [[1230]] byly obě země definitivně sjednoceny v [[Kastilská koruna|Kastilskou korunu]]. Ferdinand III. zvaný Svatý bojoval po celou dobu své vlády proti Maurům, jejichž osud na poloostrově byl zpečetěn po [[bitva na Las Navas de Tolosa|bitvě na Las Navas de Tolosa]], v níž je v roce [[1212]] porazil Ferdinandův děd [[Alfonso VIII. Kastilský|Alfonso VIII.]] Ve [[13. století]] byla za účelem vypuzení Maurů ze Španělska vyhlášena dokonce [[Křížové výpravy|křížová výprava]]. V průběhu tohoto století byla dobyta většina území někdejšího córdobského [[chalífát]]u (Córdoba padla v roce [[1236]], Sevilla [[1248]], Cádiz [[1262]]) s výjimkou malé Granady, jež si vykupovala svoji nezávislost každoročním [[tribut]]ním poplatkem. Ferdinandova vláda byla počátkem období zvýšeného vlivu Španělska na evropskou politiku. V době jeho panování byla založena [[univerzita v Salamance]] – jedna z nejstarších v Evropě – na níž se dokonce rozvinula raná škola ekonomického myšlení. Ferdinandův nástupce, [[Alfons X. Kastilský|Alfonso X. Moudrý]], napomohl k návratu klasické vzdělanosti do křesťanské Evropy prostřednictvím zpřístupnění duchovního bohatství muslimských knihoven a [[Univerzita|univerzit]]. V roce [[1309]] byl ve spojení s Aragónií [[Obléhání Gibraltaru (1309)|dobyt Gibraltar]]. Despotický a krvavý vládce [[Petr I. Kastilský|Pedro I. Krutý]] byl v roce [[1366]] vyhnán a následně zavražděn. Pedrovy války proti AragóniiAragonii a vnitřní konflikty způsobily dočasné oslabení kastilské moci.
 
=== Aragónie ===
Řádek 116:
 
== Odkazy ==
{{Dějiny Španělska}}
{{commonscat|Reconquista}}
=== Literatura ===