Otevřít hlavní menu

Změny

Velikost nezměněna, před 4 lety
→‎Životopis: malé doplnění +ref
}}</ref> pracovala jako uklízečka a sociální pracovnice na geriatrickém oddělení [[Thomayerova nemocnice|Thomayerovy nemocnice]] v Praze, kde se podílela na výzkumu, avšak bez možnosti publikovat pod svým jménem. Od [[1970–1979|70.&nbsp;let]] spolupracovala s [[Petr Pithart|Petrem Pithartem]] na distribuci zahraničních i exilových knih do tehdejšího [[Československo|Československa]], podepsala [[Charta 77|Chartu&nbsp;77]].
 
V [[normalizace|normalizačních]] letech byla perzekvována a od května [[1981]] vězněna za pašování nelegální<ref name="Albertov"/> literatury (byla obviněna z [[podvracení republiky]] ve skupině ve spojení se zahraničím). Spolupracovala také s Dokumentačním střediskem československé nezávislé kultury v [[Scheinfeld]]u ([[Německo|SRN]]), kde na zámku [[Schwarzenberg (zámek)|Schwarzenberg]] shromažďoval [[Vilém Prečan]] veškerou exilovou a [[samizdat]]ovou literaturu. Na svobodu se dostala koncem března [[1982]].<ref>ŠVEHLA, Marek: Naučila jsem se koukat za sebe. ''[[Respekt (týdeník)|Respekt]]'' [[22. červen|22. června]] [[2015]].</ref>
 
Po [[Sametová revoluce|změně režimu]] v roce [[1989]] byla pozvána opět přednášet sociologii, iniciovala založení Katedry sociální práce (nikoli aplikované sociologie) na FF&nbsp;UK v Praze, kterou do roku [[2000]] vedla. Založila také Centrum a knihovnu [[Gender Studies]] v Praze (která se později rozrostla na [[obecně prospěšná společnost|obecně prospěšnou společnost]] s mnohem širším záběrem).