Wikipedie

Nord Stream: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Totálně zastaralé pasáže změněny. Nord Stream dávno funguje a je důležitou linkou pro zemní plyn do Západní Evropy.
Další úpravy
Řádek 1:
[[Soubor:Nordstream.png|thumb|PlánovanáTrasa trasaplynovodu Nord Stream]]
 
'''Nord Stream''' ([[ruština|rusky]]: ''Северный поток'' – ''Severnyj potok'', [[němčina|německy]]: ''Nordeuropäische Gasleitung'') je [[plynovod]], který po dně [[Baltské moře|Baltského moře]] přivádí [[Rusko|ruský]] [[plyn]] do [[Západní Evropa|Západní Evropy]], tedy přímohlavně do [[Německo|Německa]]. Tento plynovod má za cíl přepravu [[zemní plyn|zemního plynu]] bez tranzitních rizik pro obě země. ProjektOd jesvého tozačátku všakbyl tento projekt kontroverzní, jakzprvu také pro otázky životního prostředí, takale propředevším rizikaz hlediska rizik pro národní bezpečnostibezpečnost některých východoevropských zemí, předevšímzejména [[Polsko|Polska]] a [[Ukrajina|Ukrajiny]], které plynovod Nord Stream obchází.
== Historie ==
Původní projekt plynovodu pochází z roku [[1997]], kdy [[Gazprom]] a [[Finsko|finská]] společnost Neste (později [[Fortum]]) tvořízaložily společně společnost North Transgas, která později začala spolupracovat s německou plynárenskou společností Ruhrgas (později [[E.ONEON]]). Průzkum trasy a studie proveditelnosti byla provedena v roce [[1998]]. Dne 8.  září [[2005]] Gazprom, německý chemický [[BASFkoncern]] a [[E.ONBASF]] a EON podepsaly základní dohodu o  vybudování tohoto plynovodu. Za financování úvěru ve výši jedné miliardy [[euro]], nabídnutého Gazpromu bankami ''[[Deutsche Bank]]'' a ''[[KfW]]'', se zaručila německá vláda [[Gerhard Schröder|Gerharda Schrödera]]. Krátce poté, co Schrödernastoupila předal vláduvláda [[Angela Merkelová|AngeleAngely Merkelové]], se stal Schröder předsedou dozorčí rady německo-ruského konsorcia pro výstavbu plynovodu, v  němž Gazprom má podíl 51 %.
 
Po plynové krizi v roce [[2009]] se zvýšily i politické nátlaky, a jak Rusko, tak Německo začalozačaly využívat naplno politický tlak s cílem realizovat stavbu plynovodu Nord Stream.<ref name="%20name%3D" Merkelová žádá podporu pro plynovod Nord Stream">[http://www.financnik.sk/financie.php?did=277&sprava=2599 Jamal nebo Nordstream? Německo a Polsko bojují o cestu ruského plynu]</ref>
 
Plynovod bude mít kapacitu 55 miliard krychlových metrů za rok, v první fázi, která bude dokončena v roce 2011 bude mít poloviční kapacitu. [http://www.gazprom.com/production/projects/pipelines/nord-stream/]
 
Na Nord Stream navazuje v Německu [[plynovod OPAL]] a [[plynovod NEL|NEL]]. Oba plynovody nemají bez Nord Streamu smysl. Plynovod OPAL se začal již stavět. [http://de.news.yahoo.com/17/20091019/tbs-bau-der-opal-erdgastrasse-beginnt-8b12150_1.html]▼
 
Rusko 9. dubna [[2010]] oficiálně zahájilo výstavbu plynovodu Nord Stream. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnil ruský prezident [[Dmitrij Medveděv]] a německá kancléřka Angela Merkelová.<ref name="%20name%3D" Rusko zahájilo výstavbu plynovodu Nord Stream, který obejde Ukrajinu">[http://www.financninoviny.cz/zpravy/rusko-zahajilo-vystavbu-plynovodu-nord-stream-ktery-obejde-ukrajinu/460835 Rusko zahájilo výstavbu plynovodu Nord Stream, který obejde Ukrajinu]</ref> V roce 2011 byl plynovod Nord Stream dokončen a vzat do provozu.
 
== Problémy při výstavbě ==
== Komplikovaná budoucnost ==
Proti jeho výstavbě měly kromě [[Ukrajina|Ukrajiny]] námitky také země v [[Pobaltí]] a [[Polsko]], které Nord Stream obchází, a proto se bály, že by mohly zůstat zcela odříznuty od zdrojů plynu. Navíc přicházejí o zisk z tranzitních poplatků. Námitky těchto zemí, ale nebyly vyslyšeny, protože souhlas těchto zemí nebyl zapotřebí. Plynovod vede po mořském dnu na území Ruska, Finska, Švédska, Dánska a Německa. Nord Stream je také kritizován kvůli ekologickým dopadům nejen na mořské dno. Odpůrci z řad ekologů tvrdí, že projekt porušuje zavedené ekologické normy, a to že je v rozporu s evropskou legislativou. Dalším důvodem kritiky bylo to, že Evropa je příliš závislá na Rusku a na jeho ochotě dodávat plyn do Evropy. Často se mluví o tom, zda Rusko nevyužívá plyn jako politickou [[zbraň]].
 
Evropská unie požadovala, aby Rusko mělo kompletní souhlas všech zúčastněných zemí ještě před započetím stavby.<ref name=" name="BNord Stream: Putin zve po tvrdém vyjednávání Evropu k spoluúčasti">[http://www.blisty.cz/art/42657.html Nord Stream: Putin zve po tvrdém vyjednávání Evropu k spoluúčasti]</ref> V době ekonomické krize bylo problematické, aby EU výrazně podporovala finančně více podobných projektů. Nord Stream konkuroval projektu [[Nabucco (plynovod)|Nabucco]], který se nakonec neuskutečnil. Polští politici žádali, aby se raději postavil nový plynovod [[Jamal II]], který by vedl přes [[Bělorusko]] a&nbsp;Polsko, a tak by obcházel [[Ukrajina|Ukrajinu]].<ref name=" name=" Jamal nebo Nordstream? Německo a Polsko bojují o cestu ruského plynu">[http://www.ct24.cz/ekonomika/43385-jamal-nebo-nordstream-nemecko-a-polsko-bojuji-o-cestu-ruskeho-plynu/ Jamal nebo Nordstream? Německo a Polsko bojují o cestu ruského plynu]</ref>
 
S projektem nakonec souhlasily všechny zúčastněné státy: Dánsko (22. 10. 2009), Finsko (5. 11. 2009), Švédsko (5. 11. 2009) [http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=652110], Rusko (18. &nbsp;12. &nbsp;2009) a &nbsp;Německo (21. 12. 2009) [http://www.nord-stream.com/en/] ProtestyNěkteré protesty ekologů byly vyslyšeny, atakže Finsko začalo odminovávatodminovalo své pobřeží, proaby budoucíse plynovod. mohl stavět.[http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2206517]
 
▲První část plynovodu Nord Stream má kapacitu 55&nbsp;miliard krychlových metrů za rok. Na Nord Stream navazujenavazují v Německu [[plynovod OPAL]] a &nbsp;[[plynovod NEL|NEL]]. Oba plynovody nemajíby neměly bez Nord Streamu smysl. Plynovod OPAL se začal již stavět. <ref>[http://de.news.yahoo.com/17/20091019/tbs-bau-der-opal-erdgastrasse-beginnt-8b12150_1.html]</ref>
 
PlynovodTaké první část celkově plánovaného plynovodu Nord Stream sbyla polovičníjiž kapacitouzprovozněna. byl zprovozněnPlynovod abyl slavnostně otevřen kancléřkou Merkelovou a prezidentem Medveděvem v &nbsp;listopadu 2011. V plánu je dále dobudování druhého dvojitého potrubí pro zvdojnásobenízdvojnásobení stávající kapacity.<ref>„Ruské plynové vítězství. Merkelová otevřela plynovod Nord Stream.“ Hospodářské noviny, 8.&nbsp;listopadu 2011. [http://byznys.ihned.cz/c1-53565100-ruske-plynove-vitezstvi-merkelova-otevrela-plynovod-nord-stream]</ref> Také plynovody OPAL a NEL byly již dostavěny.
 
Kontroverznost celého projektu spočíváspočívala nejen v jeho ekonomické náročnosti, ale také v obcházení tranzitních zemí, které by v budoucnu mohoumohly zůstat naprosto odříznutyodříznuté od dodávek zemního plynu. Projekt plynovodu Nord Stream může být považován za dílčí ukazatel nejednotnosti evropských zemí v &nbsp;energetických otázkách.
 
== Reference ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Nord_Stream“