Tepelná kapacita: Porovnání verzí

Přidáno 46 bajtů ,  před 4 lety
→‎Význam v termodynamice: definice je dle dle normy pro veličiny stejná, ale derivace tepla se pak rovná derivaci termodyn. potenciálů; korekce značení
(→‎top: zobecnění a doplnění)
(→‎Význam v termodynamice: definice je dle dle normy pro veličiny stejná, ale derivace tepla se pak rovná derivaci termodyn. potenciálů; korekce značení)
 
== Význam v termodynamice ==
Měrná a především molární (zn. indexem "m") tepelná kapacita má veliký význam v termodynamice. Nesmírný význam tyto veličiny mají především v jejích specifických odvětvích jako např. v termochemii, které tvoří jádro fyzikální chemie. ZPro rozličnýchběžné důvodůpoužití přesahujícíchjsou rámec článku (první a druhá věta termodynamická) [[termodynamika]] definujedůležité dvě různé molární tepelné kapacity:
 
1) Izobarická tepelná kapacita je(tepelná def.kapacita jakopři konstantním tlaku): parciální derivace [[entalpie]] podle teplotytepla za konstantního tlaku a je obvyklerovna interpretovánaparciální jakoderivaci množstvístavové tepla,veličiny které- je třeba na "ohřátí" jednoho molu látky o jeden kelvin za '''konstantního tlaku''' a[[entalpie]]; značí se indexem "''p''"
:<math>c_{pm\mathrm{m}p} = \frac {1}{n}\left(\frac{\part H_mQ}{\part T}\right)_p = \left(\frac{\part H_\mathrm{m}}{\part T}\right)_p</math>
 
2) Izochorická tepelná kapacita je(tepelná def.kapacita jakopři konstantním objemu): parciální derivace [[vnitřní energie]] podle teplotytepla za konstantního objemu aje interpretujerovna separciální tedyderivaci jakostavové množstvíveličiny tepla,- které[[vnitřní jeenergie]] třebaza nakonstantního "ohřátí"objemu; jednohoznačí moluse látky o jeden kelvin zaindexem "''V'konstantního objemu''' (index "V")
:<math>c_{Vm\mathrm{m}V} = \frac {1}{n}\left(\frac{\part U_mQ}{\part T}\right)_V = \left(\frac{\part U_\mathrm{m}}{\part T}\right)_{VmV}</math>
 
Dá se dokázat, že tyto dvě veličiny jsou "svázány" vztahem:
:<math>c_{pm\mathrm{m}p} - c_{Vm\mathrm{m}V} = -T\frac{\left(\frac{\part p}{\part T}\right)^2{}_{VmV}^2}{\left(\frac{\part p}{\part VmV}\right)_T}</math>, který se pro ideální plyny zjednoduší na tzv. [[Mayerův vztah]].
 
Protože většina studovaných procesů probíhá za konstantního tlaku, pracuje se mnohem častěji s izobarickou tepelnou kapacitou. Je třeba ale zdůraznit, že samotná izobarická tepelná kapacita je závislá na tlaku jak ukazuje následující vztah.