Kríkové: Porovnání verzí

Odebráno 5 bajtů ,  před 7 lety
Kríkové se setkali s Evropany jako jedni z prvních severoamerických indiánů roku 1536, kdy je navštívili členové [[Pánfilo de Narváez|Narváezovy výpravy]], roku 1542 je navštívil Hernando de Soto, který na jejich území zahynul a posléze další španělští i francouzští objevitelé. Od roku 16170 začali mít Kríkové spory s anglickými osadníky z Karolíny, kteří pronikali na jejich území. Od konce 17. stol. vedli Kríkové vedli proti Evropanůům řadu válek, první z nich byla Yamasecká válka z let 1715-17. Posléze se Kríkové smísili s Evropany, především se [[Skoti|skotskými]] osadníky. Ze smíšené skotsko-kríkské rodiny pocházel významný náčelník přelomu 18 a 19. stol. Alexander MacGilavry, usilující o vytvoření samostatného státu Kríků. V době [[Americká válka za nezávislost|americké války za nezávislost]] bojovali Kríkové na straně Británie, za což jim byla přislíbena nezávislost. Samostatný stát Kríků skutečně existoval v oblasti dnešní Georgie a severní Floridy mezi lety 1799 a 1803, záhy však zanikl z důvodů nejednotnosti jednotlivých náčelníků a sílícího tlaku Američanů. Na straně Britů bojovali Kríkové také za [[Britsko-americká válka|války roku 1812]]. Po porážce Britů se Dolní Kríkové společně s Čerokíji podřídili vládě USA, ale část Horních Kríků pod vedením náčelníka Menawy snahám o usmíření vzdorovala. Tito rebelové byli známi jako Rudé hole - podle červeně natřených hůlek, které dostali jako znamení odporu proti bělochům od šónijského náčelníka [[Tecumseh|Tecumseha]]. Jejich povstání z let 1813-1814 je známo jako[[válka rudých holí]]. V tomto velmi krvavém konfliktu, který měl částečně charakter [[Občanská válka|občanské války]] mezi Kríky, byli radikální "rudé hole" poraženy. Po válce rudých holí se stal hlavním náčelníkem Kríků William MacIntosh, rovněž smíšeného skotsko kríkského původu. MacIntosh prosazoval smířlivou politiku vůči USA, za což byl většinou kmene označen za zrádce a roku 1825 [[Poprava zastřelením|popraven]] svým rivalem, radikálním náčelníkem Menawou.
 
Část Kríků byla již roku 1828 vysídlena do [[Indiánské teritorium|Indiánského teritoria]] na území dnešní [[Oklahoma |Oklahomy]], ale většina kmene tam byla nucena odejít společně s Čerokíji až roku 1836 během tzv. [[cesta slz|cesty slz]], při níž zahynulo asi 2000 Kríků. Další stovky indiánů zemřely v nové '''vlasy'''vlasti hlady těsně po vysídlení. V Indiánském teritoriu utvořili společně s Čerokíji, Seminoly, Čikasavy a Čokty svaz [[Pět civilizovaných kmenů|Pěti civilizovaných kmenů]]. Za [[Americká občanská válka|Americké občanské války]] bojovali Kríkové společně s Čerokíji na straně [[Konfederace]]. V současné době se ke Kríkům hlásí více než 71 500 osob, včetně míšenců, většina z nich však hovoří spíše anglicky, jen asi 15 000 Kríků dosud ovládá i svůj jazyk z maskogijské jazykové rodiny. Kríkové žijí převážně v Oklahomě, menší skupiny také v Alabamě, Georgii a na Floridě.
 
== Literatura ==
Neregistrovaný uživatel