Ambrose Burnside: Porovnání verzí

Od září [[1861]] do července [[1862]] velel ''Coast Division'' či expediční armádě [[Severní Karolína|Severní Karolíny]] - představované třemi brigádami shromážděnými v [[Annapolis]]u, stát [[Maryland]], které tvořily jádro jeho budoucího IX. sboru - a také velel okruhu Severní Karolína. Vedl úspěšnou obojživelnou kampaň, která uzavřela přes 80% pobřeží [[Severní Karolína|Severní Karolíny]] a tím znemožnil [[Konfederované státy americké|konfederačním]] silám přepravu zboží po moři po zbytek války.<ref name="Mierka">Mierka, np.</ref> Za své úspěchy v bitvách u [[Roanoke]]a Island a u New Bern, což bylo první významné vítězství Unie na východě, byl 18. března povýšen na generálmajora. V červenci byly jeho síly přepraveny na sever do Newport News, stát [[Virginie]] a staly se IX. sborem Potomacké armády.<ref name="ESWW" /> Následně, po selhání generálmajora George B. McClellana v poloostrovním tažení (''Peninsula Campaing''), mu bylo nabídnuto velení nad Potomackou armádou. Tuto příležitost odmítl kvůli své loajalitě vůči McClellanovi, neboť si byl vědom vlastnímuvlastního nedostatku armádních zkušeností a oddělil část svého sboru na podporu armády generálmajora Johna Popeho z Virginie pro tažení v Severní Virginii. Extrémně kritické telegramy vůči velitelským schopnostem Popeho, které dostal od generálmajora Fitze John Portera předal svým nadřízeným a tyto později sehrály významnou roli při válečném soudu s Porterem, ve kterém se Burnside mohl stát osudovým svědkem.<ref>Marvel, pp. 209-10.</ref> I po těžké porážce Popeho v druhé bitvě u Bull Run odmítl nabídku na velení armádě.<ref name="SW">Sauers, pp. 327-28; Wilson, np.</ref>

Burnside dostal pod své velení "pravé křídlo" Potomacké armády (I. a IX. sbor) na začátku [[Maryland]]ského tažení v bitvě u South Mountain, ale McClellan oddělil tyto dva sbory k bitvě u Antietamu a protože je umístil na protějších koncích unionistické bitevní linie, vrátil Burnsidovi velení jen nad IX. sborem. Ten mlčky odmítl vzdát se své vyšší pravomoci a tak veškeré příkazy k těmto sborům posílal po velitelích sboru, nejprve po generálmajorovi Jesse L. Reno (který padl v bitvě u South Mountain) a potom po brigádním generálovi Jacobu D. Coxovi. Toto nešikovné uspořádání přispělo k pomalosti v zaútočení na přechod přes řeku na jižním křídle unionistické linie, který se nyní jmenuje Burnsideův most (''Burnside's Bridge'').<ref>Bailey, pp. 120-21.</ref> Neprovedl adekvátní průzkum oblasti a namísto využití několika snadných brodů na místech mimo dostřel nepřítele byly jeho vojenské jednotky přinuceny k opakovaným útokům přes úzký most, který byl ovládaný z vyvýšených pozic konfederačními ostrostřelci. Před polednem již McClellan ztrácel trpělivost. Vyslal řadu kurýrů, aby motivoval Burnsidea k postupu kupředu. Přes jednoho pobočníka mu vzkázal: "Řekněte mu, že i kdyby to stálo 10000 mužů, tak to musí provést právě teď." McClellan zvýšil tlak vysláním jehosvého inspekčního generála, aby konfrontoval Burnsidea, který působil rozhořčeně: "McClellan, zdá se si myslí, že já nejsem ten nejlepší, kdo může získat tento most, jste už třetí nebo čtvrtý, kdo byl u mne dnes ráno s podobnými příkazy."<ref>Sears, pp. 264-65.</ref> Zpoždění dovolilo konfederační divizi generálmajora A.P. Hilloa k postupu od Harper Ferry a odražení unionistického průlomu. Když McClellan odmítnul Burnsideovy žádosti o posily, skončila bitva taktickým patem.<ref>Bailey, pp. 126-39.</ref>

Při Knoxvillském tažení dorazil k Knoxville, stát [[Tennessee]], když nejprve obešel Cumberland Gap, držený Konfederací. Po zabrání Knoxville bez odporu poslal vojenské jednotky zpět na Cumberland Gap. Brigádní generál John W. Frazer, konfederační velitel, se odmítl vzdát tváří v tvář pouze dvěma unionistickým brigádám a tak dorazil Burnside s třetí brigádou, čímž urychlil porážku Frazera a jeho 2. 300 konfederačních vojáků.<ref>Korn, p. 104.</ref> Po porážce unionistického generálmajora Williama S. Rosecranse v bitvě o Chickamauga byl pronásledován generálporučíkem Jamesem Longstreetem, proti jehož vojenským jednotkám bojoval již na Marye's Heights. Obratně vymanévroval Longstreeta v bitvě u Campbelin Station a byl tak schopen dosáhnout opevnění a bezpečí v Knoxville, kde byl krátce obležen, dokud konfederační vojska nebyla poražena v bitvě u Fort Sanders mimo města. Vázáním Longstreetových sborů v Knoxville přispěl k porážce generála Braxtona Bragga od generálmajora [[Ulysses S. Grant]]a u Chattanoogy. Na pomoc mu pak přispěchaly vojenské jednotky pod velením generálmajora [[William Tecumseh Sherman|William T. Shermana]], ale obležení již bylo ukončeno, když se Longstreet stáhnul a nakonec se vrátil do [[Virginie]].<ref name="WWS" />

Byl mu dán rozkaz dovést IX. sbor zpátky na východní scénu, kde ho v [[Annapolis]]u, stát [[Maryland]], doplnil na plnou sílu více jak 21. 000 mužů.<ref>Grimsley, p. 245, n. 43.</ref> IX. sbor bojoval při pozemním tažení od května [[1864]] jako nezávislá jednotka, podávající hlášení zpočátku [[Ulysses S. Grant|Grantovi]], nebyl přiřazen Potomacké armádě, protože předčil jeho velitele, generálmajora George G. Meadeho, který pod ním při bitvě u Fredericksburgu velel divizi. Tato těžkopádná úprava byla změněna 24. května těsně před bitvou u North Anna, kdy souhlasil s tím, že se zřekne svého postavení a byl převelen pod přímé vedení Meadeho.<ref>Esposito, text for map 120.</ref>

Po své rezignaci byl zaměstnán v řadě železničních a průmyslových ředitelství, včetně předsednictví ''Cincinnati and Martinsville Railroad'', ''Indianapolis and Vincennes Railroad'', ''Cairo and Vincennes Railroad'' a ''Rhode Island Locomotive Works''. Na tři roky byl zvolen guvernérem státu [[Rhode Island|Rhode Islandu]] (květen [[1866]] - květen [[1869]]). Byl vrchním velitelem Grand Army republikové asociace veteránů v letech [[1871]] až [[1872]].<ref name="E">Eicher, pp. 155-56.</ref> Při svém založení v roce 1871 si ho ''National Rifle Association'' vybrala jako svého prvního prezidenta.<ref>[http://www.nrahq.org/history.asp NRA History]</ref><ref>[http://www.nra.org/Aboutus.aspx NRA "About Us" webpage, accessed September 9, 2008]</ref><br />