Magnetar: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: Odstranění 39 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q190426) |
|||
Řádek 9:
Když se [[supernova]] zhroutí do neutronové hvězdy, síla jejího magnetického pole dramaticky vzroste. Duncan a Thompson vypočítali, že magnetické pole neutronové hvězdy, běžně dosahující ohromných 10<sup>8</sup> [[Tesla|T]], může za jistých okolností narůst ještě více, na více než 10<sup>11</sup> T. Takovou vysoce magnetickou neutronovou hvězdu nazýváme magnetar.
Ve vnějších vrstvách magnetaru, které se skládají z [[Plazma|plazmy]] těžkých prvků (většinou [[železo|železa]]), může tlak vzrůst natolik, že to vede k „[[hvězdotřesení]].“ Energie těchto seismických vibrací je extrémně vysoká a má za následek záblesk [[rentgenové záření|rentgenového]] a [[Záření gama|gama záření]] ([[gama záblesk]]). Astronomové takové objekty znají jako [[SGR]].
Odhaduje se, že asi desetina explozí supernovy vyústí v magnetar a ne v obvyklejší neutronovou hvězdu nebo [[pulsar]]. To se stává, jen pokud má hvězda rychlou rotaci a silné magnetické pole, ještě než vybuchne jako supernova. Předpokládá se, že magnetické pole magnetaru způsobuje konvekcí řízené [[dynamo]] horké neutronové hmoty z jádra hvězdy, které začne fungovat asi v prvních 10 sekundách života neutronové hvězdy. Pokud neutronová hvězda na počátku rotuje stejně rychle, jako je perioda konvekce, asi deset milisekund, mohou konvekční proudy působit globálně a přenášet významné množství své kinetické energie do energie magnetického pole. U pomaleji rotujících neutronových hvězd se konvekční proudy formují jen místně.
| |||