Smazaný obsah Přidaný obsah
fdsds
značky: editace z Vizuálního editoru Možný vandalismus
Petr1888 (diskuse | příspěvky)
Verze 12678849 uživatele 84.19.72.148 (diskuse) zrušena
Řádek 5:
 
== Vznik a historie ==
Uhlí vzniklo ze dřeva, které bylo uloženo v [[anaerobní]]ch vodních prostředích, kde nízké hladiny [[kyslík]]u bránily jeho kompletnímu rozkladu a [[oxidace|oxidacfioxidaci]] (hnití).
Uhlí se někdy objevuje na zemském povrchu na svazích nebo na březích řek. Tímto způsobem jej pravděpodobně fsdobjeviliobjevili Číňané přibližně před 3 000 lety. Vykopávali ho a hloubili tunely do země do uhelných slojí. V dnešní době hledají uhsdvýrobyuhlí geologové.
Od doby průmyslové revoluce je uhlí především důležitou energetickou surovinou. Velká část světové výroby elektřiny (40 %) využívá spalování uhlí, které probíhá v klasických uhelných respektive v tepelných elektrárnách. Uhlí se kromě výroby elektrickéwgfdfsdfselektrické energie používá také k vytápění a ohřevu vody (výroba technologického tepla), uhlí je také vdfelmivelmi cennou primární surovinou pro mnoho odvětví chemického průmyslu.
 
== Typy ==
* [[Lignit]] – také označovaný jako [[hnědé uhlí]] je nejméně kvalitní druh uhlí. Užívá se výhradně pro výrobu elektřiny nebo výrobu technologického tepla. Leštěné bylo využíváno jako ozdobný kámen od [[doba železná|doby železné]]. Je [[Třetihory|třetihorního]] původu.
* [[Hnědé uhlí|sadsdfsdfsHnědé uhlí]] – používá se k vytápění domdsácnostídomácností nebo k výrobě tepla a elektřiny
* Hnědo-černé – jeho vlastnosti spadají mezisfmezi hnědé a černé uhlí. Využívá se pro výrobu elektřiny, tepla a chemickou výrobu
* [[Černé uhlí]] – má vysokou hustotu, jeho barva je obvykle černá až hnědočerná. Uhlí je [[Paleozoikum|prvohorního]] a [[Mezozoikum|druhohorního]] původu. Vzniká rozkladem a prouhelňováním vyhynulých stromových [[plavuňové rostliny|plavuní]], které se propadly do [[bažina|bažin]] ([[geologické období|období]] [[perm]]).
* [[Antracit]] – jde o nejkvalitnější uhlí, používá se sfnana vytápění a k výrobě chemikálií.
 
== Využití ==
Řádek 38 ⟶ 39:
Přímé kapalnění '''Bergiusovým procesem''' – kapalnění hydrogenací – je také dosažitelné, ale není užívané vně Německa, kde byly oba tyto procesy ovládané během první a druhé světové války.
 
Dalším způsobem výroby kapalných uhlovodíků je '''nízkoteplotfdsnínízkoteplotní karbonizace''' (LTC). Uhlí je dopované v teplotách mezi 450 a 700 °C ve srovnání s 800 až 1000 °C pro hutnický [[koks]]. Tyto teploty jsou optimální pro výrobu kamenouhelných [[dehet|dehtů]]. Na rozdíl od klasického dehtu obsahuje mnohem více lehkých uhlovodíků. Kamenouhelný dehet je potom dále zpracováván na paliva. Proces byl vyvinut Lewisem Karrickem roku [[1920]].
 
Zachytávat oxid uhličitý uvolňovaný těmito procesy je mnohem snazší než filtrování ze spalin vzniklých spalováním uhlí se vzduchem, kde je smíchaný s [[dusík]]em a dalšími plyny.
Řádek 53 ⟶ 54:
[[Soubor:Men of the Mine- Life at the Coal Face, Britain, 1942 D8263.jpg|náhled|right|Těžba uhlí v Británii, 1942]]
[[Soubor:2005coal.png|thumb|right|Těžba uhlí v roce 2005]]
Existuje celá řada velmi významných a světově známýcfhznámých uhelných pánví (kupř. [[Doněcká uhelná pánev]]). Velká ložiska kvalitního černého uhlí nebyla ještě v některých průmyslově méně rozvinutých zemích prakticky vůbec těžena.
 
=== Celkové zásoby ===
Řádek 79 ⟶ 80:
|[[Austrálie]]||36 800||39 400||76 200||9,2
|-
|[[Indie]]||54 000||4 600||658 600||7,1
|-
|[[Ukrajina]]||15 351||418 522||533 873||4,1
|-
|[[Kazachstán]]||28 170||3 130||31 300||63,8
|-
|[[Jihoafrická republika]]||30 408||–||30 408||3,7
Řádek 89 ⟶ 90:
|[[Evropská Unie]]||8 427||21 143||29 570||3,6
|-
|[[Polsko]]||6 012||1 490||46457 502||0,9
|-
|[[Brazílie]]||-||7 059||7 059||0,9
Řádek 107 ⟶ 108:
|[[Turecko]]||1 800||0,2
|-
|Maďarsko ||198||3  159||3  357||0,4
|-
|Pákistán ||-||3  050||3  050||0,3
|-
|Bulharsko ||4||2  183||2  187||0,2
|-
|Thajsko ||-||1  354||1  354||0,1
|-
|Severní Korea ||300||300||600||0,1
Řádek 132 ⟶ 133:
 
=== Statistika těžby ===
{| style="text-align:center" class="wikitable sortable" align="center" style="text-align:center"
'''<nowiki/>'''
{| style="text-align:center" class="wikitable sortable" align="center"
|+ '''Těžba v roce 2008 (v miliónech tun)'''<ref>[http://tonto.eia.doe.gov/cfapps/ipdbproject/IEDIndex3.cfm?tid=1&pid=7&aid=1 Energy Information Administration – Total Primary Coal Production (Thousand Short Tons)]</ref>
|-
! width="200pt" |Země
! width="100pt" |Množství
! width="100pt" |4Podíl
|-
|[[Čínská lidová republika|Čína]]||646864887[[Spojené2 státy americké]]||1 171878||1639,12
|-
|[[IndieSpojené státy americké]]||5681 171||316,1
|-
|[[Indie]]||568||7,8
|-
|[[Austrálie]]||439||6,0
|-
|[[Rusko]]||356||4,9
|-
|[[Indonésie]]||313||4,3
|-
|[[Jihoafrická republika]]||260||3,6
|-
|[[Německo]]||214||2,9
|-
|[[Polsko]]||158||2,2
|-
|[[Kazachstán]]||120||1,6
|-
|[[Kolumbie]]||87||1,2
|-
|[[Turecko]]||84||1,1
|-
|[[Kanada]]||75||1,0
|-
|[[Řecko]]||72||1,0
|-
|[[Česko]]||66||0,9
|-
|[[Ukrajina]]||66||0,9
|-
|[[Vietnam]]||44||0,6
|-
|[[Severní Korea]]||41||0,6
|-
|[[Srbsko]]||40||0,5
|-
|[[Rumunsko]]||38||0,5
|-
|[[Bulharsko]]||32||0,4
|-
|ostatní státy||<20||<0,3
|-
!'''Celosvětově||7 271||100,0'''
|}