Uhlí: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 213.151.87.2 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Jan Kovář BK
fdsds
značky: editace z Vizuálního editoru Možný vandalismus
Řádek 5:
 
== Vznik a historie ==
Uhlí vzniklo ze dřeva, které bylo uloženo v [[anaerobní]]ch vodních prostředích, kde nízké hladiny [[kyslík]]u bránily jeho kompletnímu rozkladu a [[oxidace|oxidacioxidacfi]] (hnití).
Uhlí se někdy objevuje na zemském povrchu na svazích nebo na březích řek. Tímto způsobem jej pravděpodobně objevilifsdobjevili Číňané přibližně před 3 000 lety. Vykopávali ho a hloubili tunely do země do uhelných slojí. V dnešní době hledají uhsdvýroby elektřiny (40 %) využívá spalování uhlí, které probíhá v klasických uhelných respektive v tepelných elektrárnách. Uhlí se kromě výroby elektrickéwgfdfsdfs energie používá také k vytápění a ohřevu vody (výroba technologického tepla), uhlí je také vdfelmi cennou primární surovinou pro mnoho odvětví chemického geologovéprůmyslu.
Od doby průmyslové revoluce je uhlí především důležitou energetickou surovinou. Velká část světové výroby elektřiny (40 %) využívá spalování uhlí, které probíhá v klasických uhelných respektive v tepelných elektrárnách. Uhlí se kromě výroby elektrické energie používá také k vytápění a ohřevu vody (výroba technologického tepla), uhlí je také velmi cennou primární surovinou pro mnoho odvětví chemického průmyslu.
 
== Typy ==
* [[Lignit]] – také označovaný jako [[hnědé uhlí]] je nejméně kvalitní druh uhlí. Užívá se výhradně pro výrobu elektřiny nebo výrobu technologického tepla. Leštěné bylo využíváno jako ozdobný kámen od [[doba železná|doby železné]]. Je [[Třetihory|třetihorního]] původu.
* [[Hnědé uhlí|sadsdfsdfsHnědé uhlí]] – používá se k vytápění domácnostídomdsácností nebo k výrobě tepla a elektřiny
* Hnědo-černé – jeho vlastnosti spadají mezimezisf hnědé a černé uhlí. Využívá se pro výrobu elektřiny, tepla a chemickou výrobu
* [[Černé uhlí]] – má vysokou hustotu, jeho barva je obvykle černá až hnědočerná. Uhlí je [[Paleozoikum|prvohorního]] a [[Mezozoikum|druhohorního]] původu. Vzniká rozkladem a prouhelňováním vyhynulých stromových [[plavuňové rostliny|plavuní]], které se propadly do [[bažina|bažin]] ([[geologické období|období]] [[perm]]).
* [[Antracit]] – jde o nejkvalitnější uhlí, používá se nasfna vytápění a k výrobě chemikálií.
 
== Využití ==
Řádek 39 ⟶ 38:
Přímé kapalnění '''Bergiusovým procesem''' – kapalnění hydrogenací – je také dosažitelné, ale není užívané vně Německa, kde byly oba tyto procesy ovládané během první a druhé světové války.
 
Dalším způsobem výroby kapalných uhlovodíků je '''nízkoteplotnínízkoteplotfdsní karbonizace''' (LTC). Uhlí je dopované v teplotách mezi 450 a 700 °C ve srovnání s 800 až 1000 °C pro hutnický [[koks]]. Tyto teploty jsou optimální pro výrobu kamenouhelných [[dehet|dehtů]]. Na rozdíl od klasického dehtu obsahuje mnohem více lehkých uhlovodíků. Kamenouhelný dehet je potom dále zpracováván na paliva. Proces byl vyvinut Lewisem Karrickem roku [[1920]].
 
Zachytávat oxid uhličitý uvolňovaný těmito procesy je mnohem snazší než filtrování ze spalin vzniklých spalováním uhlí se vzduchem, kde je smíchaný s [[dusík]]em a dalšími plyny.
Řádek 54 ⟶ 53:
[[Soubor:Men of the Mine- Life at the Coal Face, Britain, 1942 D8263.jpg|náhled|right|Těžba uhlí v Británii, 1942]]
[[Soubor:2005coal.png|thumb|right|Těžba uhlí v roce 2005]]
Existuje celá řada velmi významných a světově známýchznámýcfh uhelných pánví (kupř. [[Doněcká uhelná pánev]]). Velká ložiska kvalitního černého uhlí nebyla ještě v některých průmyslově méně rozvinutých zemích prakticky vůbec těžena.
 
=== Celkové zásoby ===
Řádek 80 ⟶ 79:
|[[Austrálie]]||36 800||39 400||76 200||9,2
|-
|[[Indie]]||54 000||4 600||58 6006||7,1
|-
|[[Ukrajina]]||15 351||18 5224||33 8735||4,1
|-
|[[Kazachstán]]||28 170||3 130||31 300||3,86
|-
|[[Jihoafrická republika]]||30 408||–||30 408||3,7
Řádek 90 ⟶ 89:
|[[Evropská Unie]]||8 427||21 143||29 570||3,6
|-
|[[Polsko]]||6 012||1 490||7 5024645||0,9
|-
|[[Brazílie]]||-||7 059||7 059||0,9
Řádek 108 ⟶ 107:
|[[Turecko]]||1 800||0,2
|-
|Maďarsko ||198||3  159||3  357||0,4
|-
|Pákistán ||-||3  050||3  050||0,3
|-
|Bulharsko ||4||2  183||2  187||0,2
|-
|Thajsko ||-||1  354||1  354||0,1
|-
|Severní Korea ||300||300||600||0,1
Řádek 133 ⟶ 132:
 
=== Statistika těžby ===
'''<nowiki/>'''
{| style="text-align:center" class="wikitable sortable" align="center" style="text-align:center"
|+ '''Těžba v roce 2008 (v miliónech tun)'''<ref>[http://tonto.eia.doe.gov/cfapps/ipdbproject/IEDIndex3.cfm?tid=1&pid=7&aid=1 Energy Information Administration – Total Primary Coal Production (Thousand Short Tons)]</ref>
|-
! width="200pt" |Země
! width="100pt" |Množství
! width="100pt" |Podíl4
|-
|[[Čínská lidová republika|Čína]]||2646864887[[Spojené 878státy americké]]||1 171||3916,21
|-
|[[Spojené státy americkéIndie]]||1 171568||16,13
|-
|[[Indie]]||568||7,8
|-
|[[Austrálie]]||439||6,0
|-
|[[Rusko]]||356||4,9
|-
|[[Indonésie]]||313||4,3
|-
|[[Jihoafrická republika]]||260||3,6
|-
|[[Německo]]||214||2,9
|-
|[[Polsko]]||158||2,2
|-
|[[Kazachstán]]||120||1,6
|-
|[[Kolumbie]]||87||1,2
|-
|[[Turecko]]||84||1,1
|-
|[[Kanada]]||75||1,0
|-
|[[Řecko]]||72||1,0
|-
|[[Česko]]||66||0,9
|-
|[[Ukrajina]]||66||0,9
|-
|[[Vietnam]]||44||0,6
|-
|[[Severní Korea]]||41||0,6
|-
|[[Srbsko]]||40||0,5
|-
|[[Rumunsko]]||38||0,5
|-
|[[Bulharsko]]||32||0,4
|-
|ostatní státy||<20||<0,3
|-
!'''Celosvětově||7 271||100,0'''
|}