Verze z 10. 3. 2015, 23:12 editovat HypoBOT (diskuse \| příspěvky) 113 777 editací m Oprava přesměrování dle WP:ŽOPP (kyselina -> kyseliny) ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 16. 6. 2015, 16:00 editovat zrušit editaci BobM (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 85 145 editací m →‎Anorganická sloučenina: fixlink Přejít na další porovnání →
Řádek 5: : ''Podrobnější informace naleznete v článku '''[[Anorganická sloučenina]]'''.'' '''Anorganická sloučenina''' je [[~~Čistá látka\|~~chemicky čistá látka]], která se skládá z atomu nebo skupiny [[atom]]ů s kladným nábojem (nejčastěji [[Kovy\|kovu]]) a atomu nebo skupiny atomů se záporným nábojem (obvykle [[nekov]]u). Anorganické sloučeniny jsou v pevném stavu elektroneutrální, ale v roztoku se polární a iontové anorganické sloučeniny obvykle rozpadají na ionty, které nesou náboje. Kladný atom nebo skupina atomů se nazývá [[kationt]] a záporný atom nebo skupina atomů se nazývá [[aniont]]. Velká část anorganických sloučenin - [[soli]] - je tvořena právě ionty. Definice anorganické sloučeniny není jednotná a vzhledem k tomu, že se anorganická a organická chemie stále více prolínají nelze již dnes ani tuto definici vytvořit. K základnímu rozdílu však stále patří rozlišování anorganických a organických sloučenin [[uhlík]]u a [[křemík]]u. K anorganickým sloučeninám uhlíku patří [[oxid uhelnatý]], [[oxid uhličitý]], [[sirouhlík]], některé [[karbid]]y, [[uhličitany]] a [[kyselina uhličitá]]. K anorganickým sloučeninám křemíku patří [[oxid křemičitý]], [[silicid]]y, [[kyselina křemičitá]], [[křemičitany]] a polykřemičitany. Všechny ostatní sloučeniny těchto dvou prvků se řadí k organickým (u uhlíku to jsou zejména [[uhlovodíky]] a u křemíku [[silikon]]y). Jako příklad typických anorganických sloučenin, o které se zabývá organická chemie, slouží [[fosfazen]]y (sloučeniny [[dusík]]u a [[fosfor]]u, tvořící šestičetné kruhy).

Anorganická chemie: Porovnání verzí