Caesarova šifra: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Odstraňuji šablonu {{link FA}} (vkládanou Wikidaty - skript od Amira)
Upřesnění, styl
Řádek 1:
[[Soubor:Caesar3.svg|upright=1.5|thumb|Caesarova šifra spočívá v posunu každého písmena o pevný počet pozic v abecedě. Příklad ukazuje posun o tři pozice, např <tt>B</tt> se kóduje jako <tt>E</tt>]]
'''Caesarova šifra''' je podkategoriív rozsáhlé[[Kryptografie|kryptografii]] kategorieoznačení tzv.pro celou skupinu [[substituční šifra|substitučních šifer]].<ref>{{citace monografie| jméno = Simon | příjmení = Singh|titul = Kniha kódů a šifer| vydavatel = Dokořán| rok = 2009| počet stran = 384| isbn = 978-80-7363-268-7 }}</ref>
 
== Princip ==
Princip tohoto šifrování je založen na tom, že každévšechna písmenopísmena zprávy jejsou během šifrování zaměněnozaměněna za písmeno, které se abecedně nachází o pevně určený počet míst dále (tj. posun je pevně zvolen).
 
Počet možných variant klíče této šifry je o jedna menší než počet písmen (znaků) v použité abecedě. Zvolíme-li hodnotu posunu stejnou, jako je počet znaků použité abecedy, bude zašifrovaná zpráva identická s předlohou. Vyšším posunem, například posunem s klíčem o jedna větší, než je počet písmen (znaků) abecedy, dostaneme zašifrovanou zprávu odpovídající prostému posunu o klíč jedna, takže použití klíče hodnoty vyšší než počet znaků abecedy nemá kryptografický význam. V některých pramenech se proto o Caesarových šifrách mluví jako o šifrách [[aditivní]]ch.
 
Na stejném principu také funguje [[Vigenèrova šifra]], pouze místo jedné šifrové abecedy používá 26 šifrových abeced, čímž dosahuje vyšší kvality šifrování.
Řádek 10 ⟶ 11:
== Použití ==
Tuto šifru používal pro vojenskou komunikaci [[Julius Caesar]] a popsal ji v [[Zápisky o válce galské|Zápiscích o válce galské]]. Caesar používal posun o tři místa, obecně je ale za Caesarovu šifru označováno jakékoli šifrování na principu prostého posunu písmen (znaků) o konstantní hodnotu. I když je tato šifra z dnešního hlediska snadno rozluštitelná a pro jednoduchost šifrování/dešifrování bývá často používána dětmi, Julius Caesar ji s úspěchem používal při svých vojenských taženích.
Pro „vážné“ úkoly se tato šifra dnes neužívá a slouží pouze k školním demonstracím slabin jednoduchých substitučních šifrovacích systémů. Hlavní a neodstranitelnou slabinou této šifry je, že každý konkrétní znak zdrojového textu odpovídá jednomu konkrétnímu znaku šifrovaného textu, tj. např. u klíče číslo 3 písmeno ''’A’'' zdroje odpovídá vždy písmenu ''’D’'' šifrované zprávy.
 
Pro „vážné“ úkoly se tato šifra dnes neužívá a slouží pouze k školním demonstracím slabin jednoduchých substitučních šifrovacích systémů. Hlavní a neodstranitelnou slabinou této šifry je, že každý konkrétní znak zdrojového textu odpovídá jednomu konkrétnímu znaku šifrovaného textu, tj. např. u klíče číslo 3 písmeno ''’A’'' zdroje odpovídá vždy písmenu ''’D’'' šifrované zprávy, takže lze zašifrovaný text snadno při kryptoanalýze statisticky zpracovat (viz kapitola níže).
== Formální zápis ==
 
== Formální zápis ==
Caesarovu šifru můžeme nadefinovat pomocí [[Modulární aritmetika|Modulární aritmetiky]], protože posun písmene o k pozic můžeme zapsat pomocí [[Zbytek po dělení#Operace modulo|modula]]. Pokud si nadefinujeme abecedu jako posloupnost čísel od 0 do 25, kde a=0, b=1, c=2, …, z=25, pak můžeme nadefinovat funkci Posun(o, k), kde ''o'' je znak, který se bude šifrovat a ''k'' klíč, kterým bude text šifrován, takto: Posun(o, k) = (o + k) mod 26. Funkci E<sub>k</sub>(x), která vrátí zašifrovaný text ''x'' pomocí klíče ''k'' nadefinujeme takto: E<sub>k</sub>(x) = Posun(x[i], k) pro všechna ''i'' menší nebo rovna než délka vstupního řetězce ''x'', kde x[i] znamená písmeno na ''i''-té pozici. Na popis dešifrování budeme potřebovat funkci PosunZpet(c, k), která posune zašifrované písmeno ''c'' zpět o ''k'' písmen. Nadefinujeme ji takto: PosunZpet(c, k) = (c - k + 26) mod 26. Dešifrovací funkci pro klíč k a šifrový text x definujeme takto: D<sub>k</sub>(x) = PosunZpet(x[i], k) pro všechna ''i'' menší nebo rovna než délka vstupního řetězce ''x''.
 
Řádek 24 ⟶ 25:
Výsledné zašifrované slovo je FDVMVRXSHQLCH, případně FDV MVRX SHQLCH, pokud ponecháme mezery, v pěticích FDVMV RXSHQ LCH.
 
== LuštěníKryptoanalýza ==
TatoCaesarovu šifrašifru lze poměrně snadno vyluštit (tj. pomocí metod [[Kryptoanalýza|kryptoanalýzy]] zjistit neznámý klíč, což je vzhledemzde počet míst posuvu v abecedě). Vzhledem k omezenémuprostému posuvu je v zašifrovaném textu možné odhadnout, některá písmena pomocí odhadu jejich statistického výskytu (což může dále zjednodušit ponechání mezer v šifrovaném textu). Vzhledem k omezenému (nízkému) počtu možných klíčů je šifra snadno napadnutelná tzv.též ''[[Útok hrubou silou|útokem hrubou silou'']], kdy jsou prostě zkoušeny všechny možné varianty klíče., Kavšak k tomuto způsobu útoku je dobré znát použitou abecedu. Proto někdy bývá školní úloha ztížena použitím například anglického/českého pořadí písmen abecedy. V případech použití neobvyklého pořadí písmen abecedy bývají dobře úspěšné jednoduché metody založené na porovnávání relativní četnosti výskytu písmen (znaků) šifrovaného textu s tabulkou relativní výskytu četnosti písmen v předpokládaném jazyce zdrojové zprávy.
 
== Literatura ==
* Kryptografie; Fred Piper, Sean Murphy ISBN 80-7363-074-5
 
== Reference ==
<references/>
 
== Související články ==
Řádek 33 ⟶ 40:
* [[Homofonní šifra]]
 
== ReferenceExterní odkazy ==
* [http://coord.info/GC1NDJ6 Caesarova šifra jako námět luštění mystery keše] (http://www.geocaching.com)
<references/>
* Kryptografie; Fred Piper, Sean Murphy ISBN 80-7363-074-5
* {{citace monografie| jméno = Simon | příjmení = Singh|titul = Kniha kódů a šifer| vydavatel = Dokořán| rok = 2009| počet stran = 384| isbn = 978-80-7363-268-7 }}
 
[[Kategorie:Klasické šifry]]