Karel Šebek: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m ohlas
m doplnění zdrojů
Řádek 8:
 
== Život ==
Narodil se v rodině Štětkových jako Karel Štětka, dětství prožil v [[Jilemnice|Jilemnici]] u babičky. Po Karlově maturitě otec kvůli posměchu nechal celou rodinu přejmenovat na Šebkovy. Karel Šebek byl synovcem spisovatele [[Jaroslav Havlíček|Jaroslava Havlíčka]] a bratrancem [[klinický psycholog|klinického psychologa]] a básníka [[Zbyněk Havlíček|Zbyňka Havlíčka]].<ref name="host">[http://nakladatelstvi.hostbrno.cz/nakladatelstvi/poezie/edice-poesie-host/divej-se-do-tmy-je-tak-barevna-005 Karel Šebek], profil na stránce nakladatelství [[Host]] Brno.</ref> Jeho děd, gymnaziální profesor Karel Štětka, byl zakladatelem pravděpodobně prvního podkrkonošského [[spiritismus|spiritistického]] nakladatelství.<ref name="regenerace>Martin Stejskal: [http://www.surrealismus.cz/surrvirtuality/regenerace.html Dotknout se něčeho v sobě]. Rozhovor Jiřího Kuchaře.</ref>
 
Absolvoval [[jedenáctiletá škola|jedenáctiletou školu]] a sanitářský kurs a nastoupil na místo [[sanitář]]e v [[psychiatrická léčebna|psychiatrické léčebně]] v [[Dobřany (okres Plzeň-jih)|Dobřanech u Plzně]]. Byl inspirován fantaziemi [[schizofrenie|schizofreniků]] i jinak duševně nemocných, zkoušel na sobě účinky různých léků a drog, po neúspěšném pokusu pomoci několika pacientům k útěku z blázince se pokusil o [[sebevražda|sebevraždu]] a následně přešel roku [[1960]]<ref name="parasutista" /> z role ošetřovatele do role pacienta.<ref name="host" />
Řádek 23:
Po smrti Zbyňka Havlíčka, který podlehl [[Leukemie|leukémii]], se roku [[1969]] Šebek začal nenávratně propadat do hlubin úzkostné toxické psychózy. V tomto období opakovaně pobýval v psychiatrických léčebnách ([[Kosmonosy]], [[Sadská]], [[Psychiatrická léčebna Bohnice|Bohnice]], protialkoholní léčebna v Praze u Apolináře…), několikrát se pokusil o sebevraždu, horečně psal a rozesílal texty.<ref name="host" />
 
Absolvoval něco kolem 30<ref name="parasutista" /> neúspěšných pokusů o sebevraždu. Při pádu ze čtvrtého patra z bytu v domě v Lublaňské ulici v Praze (u náměstí I. P. Pavlova) dopadl na [[trabant]]. Trabant byl zcela zdemolován, Šebek zůstal živ a zdráv s lehkým zraněním.{{Doplňte<ref zdroj}}name="parasutista" /> V bytě toho času sídlila komunita [[narkoman]]ů, ale Šebek komunitu přetvořil na „továrnu na poezii a koláže“. Všichni narkomani tvořili jako diví básně, lepili a vystřihovali koláže.{{Doplňte<ref zdroj}}name="parasutista" /> Mezi Šebkovy legendární pokusy o sebezničení patří např. srážka s [[lokomotiva|lokomotivou]]. Kráčel po trati proti lokomotivě. Ocitl se pět minut v [[klinická smrt|klinické smrti]], ale přežil.{{Doplňte<ref name="parasutista" zdroj}}/> Věšel se, lano se utrhlo, polykal prášky, vypumpovali mu žaludek. Surrealistický básník a prozaik [[Pavel Řezníček]] jej nazval „posledním žijícím [[fext]]em“ (nesmrtelnou bytostí).<ref name="parasutista" /><ref name="rozrazil" /> Své krédo „Život je choroba, kterou je nutné přežít“ naplnil Karel Šebek bezezbytku svým životem.<ref name="parasutista" />
 
V dubnu [[1995]] byl dočasně propuštěn z léčebny v Dobřanech.{{Doplňte<ref zdroj}name="parasutista" />} Odjel do [[Praha|Prahy]]. Potom co byl odmítnut několika přáteli, protože se choval nezvykle podivně, agresivně (chtěl si vypůjčit peníze nebo cokoliv, co lze zpeněžit); nakonec získal alespoň příspěvek na nové brýle. Naposledy byl viděn přítelem básníkem na nádraží, rozloučili se, Šebek odjel do léčebny v Dobřanech, jak tvrdil. Od té doby je nezvěstný. Stal se legendou, surrealisté a mnoho dalších umělců a příznivců{{Kdo?}} jej považují za nejprokletějšího českého básníka naší doby.{{Doplňte<ref zdroj}}name="parasutista" /> Existuje hypotéza o Karlově útěku a přežití v některé [[francie|francouzské]] psychiatrické léčebně,{{Doplňte<ref zdroj}}name="parasutista" /> případně je možné že dosud přežívá v komunitě pařížských bezdomovců,{{Doplňte<ref zdroj}}name="parasutista" /> v [[Paříž]]i měl také několik přátel.