Magna charta libertatum: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 14:
Po [[ovládnutí Anglie Normany]] roku [[1066]] a v letech následujících se anglický král stal mocným a vlivným panovníkem v rámci [[Evropa|Evropy]]. Faktory, které k tomu vedly, byla organizovaná centralizovaná vláda založená na [[Normané|normandském]] systému správy a rozsáhlé vlastnictví půdy v [[Normandie|Normandii]]. Po korunovaci krále [[Jan Bezzemek|Jana]] na počátku [[13. století]] vedla série neúspěchů v domácí a zahraniční politice ke vzpouře baronů a k jejich pokusu omezit pravomoci panovníka zákony.
Janovy akce ve [[Francie|Francii]] byly hlavní příčinou nespokojenosti. Po smrti krále [[Richard I. Lví srdce|Richarda I.]] nebylo nástupnictví na anglický trůn zcela jasné. Král Jan byl korunován na úkor Richardova synovce Artura. Protože Artur měl nárok na panství Anjou, potřeboval Jan souhlas [[Francie|francouzského]] krále [[Filip II. August|Filipa]]. Aby ho
Po porážce Janových vojsk v [[Bitva u Bouvines|Bitvě u Bouvines]] Filip obsadil všechna území na severu Francie včetně [[Normandie]]. Tyto vojenské neúspěchy, v nichž Anglie přišla o příjmy z bohaté kolonie, měly vliv na Janovu neoblíbenost. Místo aby snížil své náklady, vyhlásil nové daně. Dalším důvodem nespokojenosti byly spory mezi mnichy canterburského biskupství, kteří chtěli získat kontrolu nad volbou arcibiskupa canterburského, a králem Janem, který prosazoval svého kandidáta.
| |||