Pohraničí: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Kirk (diskuse | příspěvky)
úprava formulací
Verze 12666779 uživatele Kirk (diskuse) zrušena
Řádek 9:
Hraniční regiony často trpí historickými důsledky své [[Periferie|periferní]] polohy, nedostatečnou integrací do převládajících struktur (zejména státních) a z toho vyplývající izolací. Přeshraniční spolupráce v Evropě má pomoci tyto nevýhody vyrovnávat a zlepšovat životní podmínky obyvatel v příhraničních regionech.<ref>Melecký, Lukáš: Přeshraniční spolupráce – pohled z akademické sféry. In Příklady úspěšných projektů přeshraniční spolupráce. Třinec: Institut EuroSchola, 2006.</ref> Pohraničí může být zároveň [[Periferie (geografie)|periferie]] (tzv. pohraniční periferie), ale též nemusí být periferie. Například hlavní město Slovenska [[Bratislava]] ležící přímo na státních hranicích s Rakouskem je jádrovým regionem Slovenska.
 
== Pohraničí České republikypohraničí ==
{{Viz též|Státní hranice Česka}}
O problematice českého pohraničí (respektive o pohraničí českých zemí nebo o pohraničí [[Česká republikaČesko|České republiky]], (též „naše pohraničí“) se hovoří v našich podmínkách od konce 30. let 20. století. Vždy se jednalo o území výrazně diferencovaná ekonomickým vývojem i národnostním složením (s výrazným zastoupením [[Sudetští Němci|Němců]]). Termín „české pohraničí“ a jeho geografické vymezení nejsou jasně definované. Pohraničí Česka nikdy netvořilo samostatný a kompaktní celek ani po stránce
geografické ani národnostní, a proto nelze stanovit přesnou hranici mezi
pohraničím a vnitrozemím. V roce 1936 byl vládním nařízením vymezen termín pohraničního pásma, který zahrnoval 177 politických okresů sousedících se státní hranicí (55 v Čechách a 22 na Moravě a ve Slezsku).<ref>David Kovařík: Demoliční akce v českém pohraničí v letech 1945-1960. Historický ústav, Brno, 2009. URL: http://is.muni.cz/th/22975/ff_d/disertacni_prace.pdf</ref>
 
Z historického hlediska lze jako české pohraničí České republiky vymezit [[Sudety|území předválečného německého osídlení]].
 
Co se rozumí pojmem ''pohraničí''? První vymezení ("první" dle sociálního geografa Milana Jeřábka) bylo ztotožněno s [[Sudety|územím]], které okupovala německá armáda ve druhé světové válce. Pro potřeby dosidlovací politiky a uplatňování dalších nástrojů byly v letech 1949, 1960 a 1969 vzhledem k administrativně správnímu členění provedeny dílčí úpravy. Vymezení z let 1986 a 1991 se týkalo pouze jihozápadního pohraničí se západním Německem a s Rakouskem.<ref>Milan Jeřábek: Pohraničí v regionálním rozvoji a jeho výzkum. Geografie - Sborník ČGS, ročník 105, číslo 1, Česká geografická společnost, Praha, 2000, s. 1-9.</ref> V roce 1992 byl při hranicích s Polskem, Německem a Rakouskem vymezen pás obcí zahrnutých do ''vybraného území pohraničních oblastí České republiky''.<ref>Obce zahrnuté do vybraného území pohraničních oblastí České republiky ; Přechody na hranicích s Polskem, s Rakouskem, se Spolkovou republikou Německo. Odbor souborných statistických informací, ČSÚ, Praha, 1992, 35 s.</ref>
 
Geograf [[Martin Hampl]] definuje pohraničí České republiky[[Česko|Česka]] jako soubor [[Okresy v Česku|okresů]] při státní hranici ČR.<ref name="rfr2" /> Geografové z pobočky Brno [[Ústav geoniky AV ČR|Ústavu geoniky]] [[Akademie věd České republiky|AV ČR]], v. v. i., definují pohraničí Česka jako soubor [[Obec s rozšířenou působností|správních obvodů obcí s rozšířenou působností]] při státní hranici ČR nebo jako soubor [[Obec s pověřeným obecním úřadem|správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem]] při státní hranici ČR.<ref>Informace týkající se pohraničních POU. URL: http://www.geonika.cz/CZ/CZresearch/CZpohranici/CZpoh_mapy.html</ref>
 
[[Clo|Celní]] pohraniční pásmo je část celního území (celní území je území České republiky, včetně vnitrozemských vodních cest, a vzdušný prostor nad ním), směrem 25 km od státních hranic do vnitrozemí a kruh o poloměru 25 km okolo celních letišť. Zbytek celního území je tzv. celní vnitrozemí.<ref>Celní správa České republiky. URL: http://www.celnisprava.cz</ref>