Wikipedie

Dějiny Sovětského svazu: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
113 777 editací
m Náhrada dle ŽOPP Z 16. 5. 2015
Odstranění odkazu na neexistující článek, přidána reference
Řádek 2:
 
== 1917–1922: Říjnová revoluce a vznik SSSR ==
{{Viz též|Dějiny Sovětského svazu 1917–1922|Říjnová revoluce|Občanská válka v Rusku}}
[[Soubor:Lenin addresses the troops, May 5, 1920 with Trotsky in foreground..jpg|right|thumb|Lenin a Trockij v roce 1920]]
Po [[Říjnová revoluce|říjnové revoluci]] roku [[1917]] se ocitlo carské [[Rusko]] v chaosu. Zatímco existovala již prozatímní vláda se snahou uspořádat [[demokracie|demokratické]] volby, v [[Petrohrad]]u bolševici ustanovili okamžitě první [[sovět]] a po návratu [[Vladimir Iljič Lenin|Lenina]] z [[exil]]u začali postupně provádět reformy a získávat stále více moci. Na podzim rudá vláda anulovala dluhy [[Rusko|Ruska]],{{Doplňte zdroj}} vydala tzv. [[Dekret o míru]] a [[Dekret o půdě]]; půda byla socializována a zaveden byl státní [[monopol]]. Jako obrannou složku zřídili komunisté [[Rudá armáda|Rudou armádu]]. Rovněž dalšími dekrety byla zajištěna odluka [[církev|církve]] od státu.
 
V lednu [[1918]] byla vyhlášena [[Ruská sovětská federativní socialistická republika]] (RSFSR).<ref name="pacner42">{{Citace monografie
V lednu [[1918]] byla vyhlášena [[Ruská sovětská federativní socialistická republika]] (RSFSR). [[3. březen|3. března]] téhož roku podepsali v [[Brest (Bělorusko)|Brest-Litevsku]] zástupci [[Rusko|Ruska]] separátní [[Brestlitevský mír|mírovou smlouvu]] ukončující [[První světová válka|první světovou válku]]; bylo tomu tak však za cenu těžkých ústupků – Rusové ztratili území o rozloze téměř 1 milion km². Jednalo se o [[Ukrajina|Ukrajinu]], [[Bělorusko]], část [[Polsko|Polska]], [[Besarábie|Besarábii]], [[Finsko]] a [[Baltské státy|Pobaltí]]. Ruská armáda se musela stáhnout o stovky kilometrů blíže do [[vnitrozemí]].▼
| příjmení = Pacner
| jméno = Karel
| odkaz na autora = Karel Pacner
| titul = Osudové okamžiky Československa
| vydavatel = Nakladatelství BRÁNA
| místo = Praha
| rok = 2012
| počet stran = 720
| strany = 42
| isbn = 978-80-7243-597-5
▲V lednu [[1918]] byla vyhlášena [[Ruská sovětská federativní socialistická republika]] (RSFSR).}}</ref> [[3. březen|3. března]] téhož roku podepsali v [[Brest (Bělorusko)|Brest-Litevsku]] zástupci [[Rusko|Ruska]] separátní [[Brestlitevský mír|mírovou smlouvu]] ukončující [[První světová válka|první světovou válku]]; bylo tomu tak však za cenu těžkých ústupků – Rusové ztratili území o rozloze téměř 1 milion km². Jednalo se o [[Ukrajina|Ukrajinu]], [[Bělorusko]], část [[Polsko|Polska]], [[Besarábie|Besarábii]], [[Finsko]] a [[Baltské státy|Pobaltí]]. Ruská armáda se musela stáhnout o stovky kilometrů blíže do [[vnitrozemí]].
 
Krátce poté ovšem země upadla do [[Ruská občanská válka|občanské války]], proti komunistům povstalo mnoho jejich odpůrců. Ti však byli velmi nejednotní, a tudíž nemohli být pro [[bolševismus|bolševiky]] silným protivníkem. [[Rudá armáda]] i přes několik intervencí vojsk [[Trojdohoda|Dohody]] dokázala během několika let odpor potlačit a ustanovit sovětskou moc na většině území bývalého carského Ruska, včetně [[Dálný východ|Dálného východu]], [[Střední východ|Středního východu]] a [[Zakavkazsko|Zakavkazska]]. Závažným neúspěchům musela čelit pouze v evropské části, kde v důsledku [[Polsko-sovětská válka|rusko-polské války]] ztratila západní části [[Ukrajina|Ukrajiny]] a [[Bělorusko|Běloruska]]. Neuspěly ani její pokusy o podporu bolševické strany v občanských válkách v pobaltských státech a ve Finsku, což stvrdilo nezávislost těchto zemí. Sovětská moc používala při pacifikaci dobytého území brutálních metod, jakými bylo například vypalování vesnic {{Doplňte zdroj}} apod. Její protivníci si však počínali často podobně. I proto také v této době velká část obyvatel [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|RSFSR]] ze země uprchla.
Řádek 14 ⟶ 25:
Na mezinárodní scéně došlo také ke změně; po [[izolacionismus|izolacionismu]], který vyvolaly spory ohledně neuznání starých [[Rusko|ruských]] dluhů{{Doplňte zdroj}} navázala RSFSR postupně diplomatické vztahy s [[Německo|Německem]], [[Francie|Francií]] a [[Spojené království|Velkou Británií]].
 
Vzhledem ke zdravotním komplikacím V.I. [[Vladimir Iljič Lenin|Lenina]] byl nově zřízen úřad ''Generálního tajemníka ÚV KS Ruska'', dosazen do funkce byl [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]]. Tomu se podařilo úspěšně získat co nejvíce moci a odstranit z vedení vliv dalších ideových proudů, včetně myšlenky permanentní revoluce, kterou zastával [[Lev Davidovič Trockij|Trockij]]. [[30. prosinec|30. prosince]] [[1922]] došlo ke spojení RSFSR, [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinské SSR]], [[Běloruská sovětská socialistická republika|Běloruské SSR]] a [[Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika|Zakavkazské SSR]]. Vznikl tak ''Sovětský svaz''.<ref name="pacner42" />
 
== Meziválečný stalinismus ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Dějiny_Sovětského_svazu“