|
== Historie ==
Rod Tasovců, který se též psal po [[Velké Meziříčí|Meziřící]] či po hradě [[Dub (hrad)|Tassenberku]], má pravděpodobně daleko starší kořeny, snad až do 11. století, ale spojitost s údajným prapředkem Tasem není jistá. Ve starší literatuře bývá uveden jako zakladatel rodu z Lomnice Oldřich z Lomnice, který však byl Vítkovec a zdrojem jeho [[ Predikát (titul)Přídomek|predikátu]] byla [[Lomnice nad Lužnicí]] . Prvními historicky doložitelnými členy rodu jsou bratři Bohuše a Vznata, který se uvádí v letech [[1227]]–[[1234]] jako znojemský purkrabí. V letech 1237–1259 Vznata držel s bratrem [[Tasov (okres Žďár nad Sázavou)|Tasov]]. Vznata byl v letech 1254–1277 královským číšníkem a měl tři syny: Jence (1293), Tasa (1281–1297) a Vznatu. ▼
Koncem [[13. století|13.]] a počátkem [[14. století]] se rod rozvětvil na dvě větve. První z nich držela [[Tasov (okres Žďár nad Sázavou)|Tasov]] a [[Lomnice (okres Brno-venkov)|Lomnici]], druhá [[Velké Meziříčí]]. Tas z Tasenberka, který se uvádí v letech [[1281]] - –[[1297]], držel hrad [[Dub (hrad)|Tassenberk]], městečko Lomnici a měl syna Jence. Vznata se psal v roce 1281 po Velkém Meziříčí a později i po Lomnici . - rokuRoku 1318 byl komorníkem brněnské a olomoucké cúdy a roku 1339 moravským zemským hejtmanem. Vznata držel také [[Deblín]] a [[Louka (hrad)|Louku]]. ▼▲Rod Tasovců, který se též psal po [[Velké Meziříčí|Meziřící]] či po hradě [[Dub (hrad)|Tassenberku]], má pravděpodobně daleko starší kořeny, snad až do 11. století, ale spojitost s údajným prapředkem Tasem není jistá. Ve starší literatuře bývá uveden jako zakladatel rodu z Lomnice Oldřich z Lomnice, který však byl Vítkovec a zdrojem jeho [[Predikát (titul)|predikátu]] byla [[Lomnice nad Lužnicí]].
Ješek Meziříčský držel kromě Meziříčí i [[Křižanov (okres Žďár nad Sázavou)|Křižanov]], další členové této větve získali statky v Čechách, které později prodali. Tyto dvě rodové větve se později rozdělily na několik odnoží, které vlastnili např. [[Náměšť nad Oslavou]], [[Mostiště (Velké Meziříčí)|Mostiště]], [[Jemnice|Jemnici]]. ▼Prvními historicky doložitelnými členy rodu jsou bratři Bohuše a Vznata, který se uvádí v letech [[1227]]-[[1234]] jako znojemský purkrabí. V letech 1237-59 Vznata držel s bratrem [[Tasov (okres Žďár nad Sázavou)|Tasov]]. Vznata byl v letech 1254-1277 královským číšníkem a měl tři syny: Jence (1293), Tasa (1281-97) a Vznatu.
[[Jan Meziříčský z Lomnice]] v letech [[1496]] -–[[1515]] zastával úřad [[moravský zemský hejtman|moravského zemského hejtmana]] a v této funkci zasahoval do vývoje událostí nejen na Moravě, ale i v Čechách, měl velký vliv i na krále [[Vladislav II.|Vladislava II.]] Zemřel roku [[1515]]. Zdeněk Meziříčský z Lomnice vlastnil počátkem 16. století [[Vranov nad Dyjí|Vranov]], v Čechách vyženil [[Ledeč nad Sázavou]], kam se přestěhoval. ▼▲Koncem [[13. století|13.]] a počátkem [[14. století]] se rod rozvětvil na dvě větve. První z nich držela [[Tasov (okres Žďár nad Sázavou)|Tasov]] a [[Lomnice (okres Brno-venkov)|Lomnici]], druhá [[Velké Meziříčí]]. Tas z Tasenberka, který se uvádí v letech [[1281]]- [[1297]], držel hrad [[Dub (hrad)|Tassenberk]], městečko Lomnici a měl syna Jence. Vznata se psal v roce 1281 po Velkém Meziříčí a později i po Lomnici - roku 1318 byl komorníkem brněnské a olomoucké cúdy a roku 1339 moravským zemským hejtmanem. Vznata držel také [[Deblín]] a [[Louka (hrad)|Louku]].
PániRodovým sídlem pánů z Lomnice byl hrad [[Lomnice vlastnili(okres Brno-venkov)|Lomnice]]. Ačkoliv zůstal v majetku rodu až do [[16. století]], nejsilnější a nejvlivnější rodovou větví se stali Meziříčtí z Lomnice. Páni z Lomnice vlastnili v průběhu času tyto hrady: [[Lomnice (okres Brno-venkov)|Lomnici]], [[Velké Meziříčí (zámek)|Velké Meziříčí]], [[Dub (hrad)|Tassenberk]], [[Tasov ( zříceninatvrz)|Tasov]], [[Lísek (hrad)|Bukov]], [[Náměšť nad Oslavou]], [[Brumov (hrad)|Brumov]], [[Ledeč nad Sázavou (hrad)|Ledeč nad Sázavou]], [[Mostiště (hrad)|Mostiště]], [[ Zámek Letovice (zámek)|Letovice]], [[Louka (hrad)|Louku]], [[Pyšolec]], [[ Zámek Rájec nad Svitavou (zámek) |Rájec]], [[Skuhrov (hrad)|Skuhrov]], [[Zubštejn]] a další. ▼▲Ješek Meziříčský držel kromě Meziříčí i [[Křižanov (okres Žďár nad Sázavou)|Křižanov]], další členové této větve získali statky v Čechách, které později prodali. Tyto dvě rodové větve se později rozdělily na několik odnoží, které vlastnili např. [[Náměšť nad Oslavou]], [[Mostiště (Velké Meziříčí)|Mostiště]], [[Jemnice|Jemnici]].
▲[[Jan Meziříčský z Lomnice]] v letech [[1496]]-[[1515]] zastával úřad [[moravský zemský hejtman|moravského zemského hejtmana]] a v této funkci zasahoval do vývoje událostí nejen na Moravě, ale i v Čechách, měl velký vliv i na krále [[Vladislav II.|Vladislava II.]] Zemřel roku [[1515]].
Zdeněk Meziříčský z Lomnice vlastnil počátkem 16. století [[Vranov]], v Čechách vyženil [[Ledeč nad Sázavou]], kam se přestěhoval.
Rodovým sídlem pánů z Lomnice byl hrad [[Lomnice (okres Brno-venkov)|Lomnice]]. Ačkoliv zůstal v majetku rodu až do [[16. století]], nejsilnější a nejvlivnější rodovou větví se stali Meziříčtí z Lomnice.
▲Páni z Lomnice vlastnili v průběhu času tyto hrady: [[Lomnice (okres Brno-venkov)|Lomnici]], [[Velké Meziříčí (zámek)|Velké Meziříčí]], [[Dub (hrad)|Tassenberk]], [[Tasov (zřícenina)|Tasov]], [[Lísek (hrad)|Bukov]], [[Náměšť nad Oslavou]], [[Brumov (hrad)|Brumov]], [[Ledeč nad Sázavou (hrad)|Ledeč nad Sázavou]], [[Mostiště (hrad)|Mostiště]], [[Zámek Letovice|Letovice]], [[Louka (hrad)|Louku]], [[Pyšolec]], [[Zámek Rájec nad Svitavou|Rájec]], [[Skuhrov (hrad)|Skuhrov]], [[Zubštejn]] a další.
Počátkem 17. století rod ve všech větvích vymřel po meči.
== Erb ==
V štítě měli ve stříbrném poli černé křídlo se zlatou pružinou. Ne všechny rodové linie měli stejná vybarvení. Znak města Velkého Meziříčí dosud ukazuje křídlo Meziříčských z Lomnice, i když ve změněných barvách, nezměněný znak pak užívá město [[Kuřim]] u Brna a Křižanov.
Znak města Velkého Meziříčí dosud ukazuje křídlo Meziříčských z Lomnice, i když ve změněných barvách, nezměněný znak pak užívá město [[Kuřim]] u Brna a Křižanov.
== Příbuzenstvo ==
| 