Otevřít hlavní menu

Změny

m
→‎Dílo: překlep
 
Co se týče Bělinského materialismu, [[Nikolaj Losskij]] zastává názor:
{{Citace|Bolševičtí spisovatelé tvrdí, že Bělinskij se pod vlivem [[Feuerbach]]a stal na konci života vyznavačem “antropologického materializmu”.<ref>Srv. [[Michail Iovčuk|Iovčuk M]]. ''Белинский. Его философские и социально-политические взгляды'', М., 1939</ref> [[Sovětský svaz|Sovětští]] škrabálci se z příkazu vlády snaží v historii západoevropské a ruské kultury najít co možná nejvíc materialistů. Například i takového filosofa, jako byl [[Spinoza]], považují za materialistu. Nevěřte jim ani slovo! Z Bělinského spisů není patrněpatrné, že by se stal materialistou.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Losskij | jméno = Nikolaj | autor = | odkaz na autora = Nikolaj Losskij | titul = Dějiny ruské filosofie | překladatelé = z ruského originálu: [[Alan Černohous]] | vydavatel = [[Refugium (nakladatelství)|Refugium Velehrad-Roma]], [[Centrum Aletti]] Velehrad-Roma | místo = [[Velehrad]], [[Olomouc]] | rok = 2004 | počet stran = 664 | edice = Studie ruského myšlení | kapitola = Bělinskij Vissarion Grigorjevič | url kapitoly = | strany = 89 | isbn = 80-86715-26-4 | poznámka = Kniha vychází v rámci vyzkumného záměru „Jednotná Evropa a křesťanství“ a ve spolupráci s [[Centrum Aletti|Centrem Aletti]] v Olomouci | jazyk = česky }}</ref>}}
=== Literární snění ===
První významnější statí bylo ''Literární snění'' (Литертурные мечтания, 1834). Už v něm se projevil hlavní rozpor kritikovy estetiky třicátých let. Na jedné straně objektivně idealistický světonázor, ovlivněn německou romantickou filozofií, a na druhé straně snaha o věrnost skutečnosti. Žádá, aby literatura vycházela z pravdy ruského života a z potřeb lidu. Dokazuje, že vzdělaná ruská společnost (šlechta) pohrdá ruským jazykem a otrocky napodobuje své západoevropské vzory. Za skutečného nositele národní svébytnosti považuje lid, jehož jedinou kulturou je [[folklór]]. Mezi lidem a šlechtou je velká propast, její překlenutí považoval Bělinskij za prvořadé. Avšak na rozdíl od mnoha romantických teoretiků nehledá cestu k národní zvláštnosti v napodobování folklóru, ale ve věrném zobrazení ruského života. Do pojmu národní literatury tedy zahrnuje požadavek realismu. Realismus, lidovost a národní svébytnost mu srůstají v jeden nedílný pojem.
372

editací