Měnový kurz: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 212.67.69.66 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Jana Lánová
m typo mezery, odkazy
Řádek 1:
Nominální '''měnový kurz''' je cena jedné měny vyjádřená v jednotkách měny jiné. Obvykle se udává jako poměr domácí měny ku měně zahraniční. Zkráceně se někdy používá např. ''kurz dolaru je 19,50'' – to znamená, že ''měnový kurz české koruny k americkému dolaru je 19,50  Kč za 1  USD''.
 
== Kurzová notace ==
Řádek 5:
 
== Režimy měnových kurzů ==
V minulosti byly [[peníze]] vyráběny z [[Drahý kov|drahých kovů]], například ze [[zlato|zlata]] (viz [[zlatý standard]]). Jednotka každé měny byla jen jiným názvem pro určité množství tohoto kovu. Směnné kurzy proto byly pevně dány, šlo o pouhé poměry hmotností cenného kovu měnových jednotek. K jejich změně došlo jen tehdy, stalo-li se, že panovník snížil obsah drahých kovů v [[platidlo|platidle]], viz [[zlehčování mincí]]. Tyto praktiky byly rozšířené ve středověku[[středověk]]u. Později se staly velice vzácné, a sice v průběhu devatenáctého století v době tzv. zlatého standardu. Naopak dnes, kdy nejsou peníze kryty komoditou a tedy jejich hodnota není nijak ukotvena hmotností kovu, jsou změny kurzu prakticky neustálé.
 
Fixní kurzy komoditních měn nebylo obvykle třeba sledovat, namísto toho byly předmětem zájmu vývozy a dovozy kovu (zlata) z a do jednotlivých zemí. Vývoz zlata znamenal, že občané dané země si kupují vyšší množství statků a služeb v zahraničí, anebo masivně investují. V dnešním režimu nekrytých peněz a volně plovoucích kurzů by se taková situace projevila poklesem kurzu dané měny. Dovoz zlata byl pravým opakem, dnes by šlo o posílení kurzu. Ačkoliv komoditní peníze v současnosti používány nejsou, tento mechanismus má stále svou důlěžitostdůležitost, protože fakticky fixní kurzy nadále existují mezi zeměmi, které používají stejnou měnu, tedy například v [[eurozóna|eurozóně]]. Jde o speciální případ s kurzem 1:1. Toky eur nahrazují kurzová přizpůsobení.
 
V případě dnes mnohem běžnějších komoditou nekrytých peněz je pro determinaci měnových kurzů rozhodující především [[měnová politika]] [[Centrální banka|centrálních bank]]. Jestliže množství dostupných jednotek nějaké měny vzroste, stane se totéž, co následovalo po znehodnocení mincí, daná měna ztrácí vůči ostatním. Naopak jestliže cizí centrální banky znehodnocují své měny rychleji než domácí centrální banka, pak dojde k relativnímu posílení domácí měny vůči zahraničním měnám. K tomuto kurzovému pohybu může centrální banka zaujmout různé postoje a reagovat různě.
 
Jestliže se vzdá jakékoliv intervence, potom se jedná o tzv. '''režim volně pohyblivého kurzu''' (tzv. floating), přesněji o '''čistý floating'''. Jestliže si pouze vyhradí právo zasáhnout, aniž by jej často využívala, pak se hovoří o '''dirty floatingu''', což je případ přístupu [[Česká národní banka|ČNB]] ke kurzu české koruny. A konečně, pokud je zavázána udržovat pevnou výši kurzu (obvykle se tím myslí udržování určitého pásma změn), říká se tomu též '''režim fixních měnových kurzů'''. Potom musí reagovat na vychýlení kurzu mimo stanovený interval operacemi na devizových trzích.