Řehoř XII.: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Život: autority + portály |
|||
Řádek 125:
K tomu samozřejmě nedošlo a situace zůstala komplikovaná. Ani jeden papež nechtěl ustoupit a oba se považovali za platně zvolené.
Navíc svolala část kardinálů v roce 1409 [[Pisánský koncil|koncil v Pise]], kde kardinálové vyzvali oba papeže, aby odstoupili a zvolili nového papeže [[Alexandr V.|Alexandra V.]] Oba dosavadní papežové Řehoř a Benedikt ale odmítli abdikovat, čímž v Evropě existovali již tři papežové a situace se ještě více zkomplikovala. Alexandr V. brzy zemřel, nahradil ho kardinál Baldassare Cossa pod jménem [[Jan XXIII. (vzdoropapež)|Jan XXIII.]] sídlící v [[Pisa|Pise]].
Řehoř neuznával ani Jana XXIII. a opíral se o podporu zejména neapolského krále [[Ladislav I. Neapolský|Ladislava]], který ovládal hlavní město [[Řím]].
Situace se vyřešila až na [[Kostnický koncil|Kostnickém koncilu]]. Řehoř nominoval [[Karel z Malatesty|Karla z Malatesty]] a [[kardinál]]a [[Dominici di Raguso|Dominici di Ragusa]] za své [[Papežský legát|legáty]]. [[Kardinál]] svolal [[koncil]]. Legáti ohlásili, že Řehoř opustil papežský stolec (a jmenovali jej papežským legátem v [[Ancona|Anconě]]). Koncil pak sesadil také vzdoropapeže [[Jan XXIII. (vzdoropapež)|Jana XXIII.]] a západní [[schizma]] tak skončilo.
| |||