Bohyně Matka: Porovnání verzí

Termínem '''bohyně Matka''' se rozumí jakákoliv [[bohyně]] spojená zejména s [[mateřství]]m a [[plodnost]]í. Takové bohyně se vyskytovaly a vyskytují v mnoha kulturách, příkladem může být např. řecká [[Gaia]], [[védy|védská]] [[Durga]] nebo [[Wicca|wiccanská]] [[Bohyně (Wicca)|Bohyně]].

 

Doloženy jsou různé archeologické nálezy sošek, např. z jihu Francie pochází nález rytiny, kterému dnes říkáme [[Pravěká Francie|Lausselská Venuše]]. V podhůří Pyrenejí na [[Steatopygie|Lespugne]] ve Francii byla objevena 14 cm vysoká soška vyřezávaná z mamutí slonoviny. Její velká prsa a hýždě připomínají čtyři veliká vejce. Na stehnech pod hýžděmi je vyleptáno 10 řádků. Každý řádek by mohl symbolizovat jeden lunární měsíc lidského těhotenství.

Další podobou bohyně Velké Matky nacházíme v Rakousku. Její stáří je datováno do období mezi roky 30000 př. n.l. a 25000 př. n.l a je známá jako [[Willendorfská venuše|Willendorfská Venuše]]. Z našeho území je známá [[Věstonická Venuše]].

 

 

Údajně prvotní formou sociální organizace v období prehistorie (7000-2500 př.n.l.) byla gynokracie = vláda žen, založená právě na kultu Bohyně Matky (J.Bachofen, Das Mutterrecht, 1861). Bachofen pohlížel na tuto matriarchální společnost z pozitivistického hlediska jako na primitivní fázi vývoje, který zatím nepokročil za jakési animální stádium lidstva. Odvozování původu z mateřské linie bylo charakteristické v důsledku sexuální promiskuity, která znemožňovala přesnou identifikaci otce. Tuto společnost charakterizovalo také společné vlastnictví, přirozené právo a náboženství založeno na kultu Bohyně Matky. Nejdůležitějšími symboly byly země a voda, jelikož plodnost žen se ztotožňovala s úrodností země. Ústředním tématem bylo mystérium života a smrti, obnovy života člověka, zvířat i rostlin. Na keramice i předmětech denní potřeby z té doby můžeme nalézt často symboly rození (trojúhelníkové obrazce=porod, ženské pohlavní orgány; spirály a víry = voda). Také se často objevují sošky s přehnaně zdůrazněnými prsy představující Bohyni Matku jako pramen výživy.

Matriarchát (v evropském měřítku) zanikl mezi rokem 4000-2800 př. n. l. kvůli vpádu kmenů z východu. Ty s sebou přinesly kult založený na chování koní a výrobě zbraní. S odvozováním původu po otci vzniklo pozitivní právo, monogamie, soukromé vlastnictví a kultovní systémy založené na nebeské symbolice.

 

 

Některé prameny naznačují, že původní kult Bohyně se v křesťanství transformoval do podoby [[Panna Marie|Panny Marie]].

Kult Bohyně Matky je v současné době zdůrazňován v různých novopohanských směrech, odkazuje se například na uctívání Velké Matky v kulturách původních obyvatel Ameriky a v jiných částí světa. Oslava ženství je součástí i některých směrů současného [[New Age]].

Etnograficky a beletristicky je v ČR zmapován jeden z poslední reliktů [[pohanství]] v naší novodobé historii v podobě [[Žítkovské bohyně (kniha)|Žítkovských bohyní]]. Jednalo se o ženy, které se věnovaly lidovému léčitelství (zejména bylinkářství), magii a věštění. Svůj um si předávaly po ženské linii rodů žijících v [[Moravské Kopanice|Moravských Kopanicích]].

 

[[Kategorie:Mateřství]]