Řízení projektů: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Externí odkazy: Změna definice grafu "AOA" -- bylo prohozené znázornění uzlů a hran jako činnosti a vazby.
wikifikace + drobné úpravy
Řádek 1:
{{upravit}}
{{wikifikovat}}
== Vybrané techniky projektového řízení ==
=== Síťová analýza ===
I přes řadu problémů, které má, je [[síťová analýza]] dnes nejvíce používanou metodou [[plánování projektu]], je také nejvíce podporována běžnými komerčními plánovacími nástroji ([[MS Project]]).
Síťová analýza předpokládá vytvoření jednoduchých sousledných závislostí mezi etapami a milníky, čímž vzniká tzv. '''[[síťový graf]]''', ve kterém jsou zobrazeny souběžnosti a závislosti. Výsledný graf je závislý na zvoleném [[Životní cyklus projektu|životním cyklu projektu]]. Pokud se v životním cyklu vyskytují smyčky musíme určit počet iterací a do [[graf|grafu]] zaznamenáváme po sobě jdoucí aktivity, nikoliv smyčky, což je jednou z největších slabin síťové analýzy. V síťovém grafu, který reprezentuje etapy projektu, plyne čas zleva doprava. Na konci i na začátku je vždy právě jedna aktivita, mezi těmito aktivitami můžeme najít kritickou cestu.
 
==== Kritická cesta ====
Kritická cesta nám určuje nejdelší cestu v projektu od počátku do konce. Na činnosti, které se na ní nacházejí, si musíme dávat pozor, protože jakékoliv nedodržení může zpomalit celý [[projekt]]. Po ukončení jednotlivých aktivit v jiném než stanoveném čase musíme síťový diagram projektu aktualizovat k stávající situaci, protože podmínky se změnily a kritická cesta se mohla přesunout na jiné uzly grafu, respektive aktivity, které tyto uzly představují.
 
V obecnosti, kritických cest může být víc a tvoří kritický (pod)graf. Pro činnosti mimo kritické cesty, resp. kritický podgraf, lze spočítat největší prodloužení. Při jeho dosažení se činnost a některé na ni navazující činnosti stávají taky kritickými.
Řádek 18 ⟶ 17:
[[Soubor:AOA_Diagram.PNG]]
 
'''AON''' (aktivity on node = aktivita na uzlu) [[milník|milníky]] mezi etapami projektu přestavují uzly, přechod mezi nimi je znázorněn šipkou s orientací ve směru přechodu. Tato varianta se vyskytuje méně.
 
[[Soubor:AON_Diagram.PNG]]
Nad [[diagram|diagramem]] aktivit projektu můžeme provádět techniky '''CPM''' a '''PERT'''. Někdy se používají jako [[Synonymum|synonyma]] ale není to totéž.
 
V obou případech rozlišujeme následující vztahy mezi úlohami:
 
'''FinistFinish-to-start'''
* úloha B nemůže začít, dokud neskončí A
* A: naprogramuj modul, B: otestuj modul
Řádek 49 ⟶ 48:
'''Dopředný průchod'''
 
Aktivity mají své označení, přitom toto označení musí být toto označení jedinečné, určuje se čas brzkého začátku (early start), brzkého konce (early finish), postupujeme zleva doprava a podle dob trvání (duration) úloh spočítáme časy na každé cestě.
 
'''Zpětný průchod'''
 
Při zpětném průchodu postupujeme zprava doleva a počítáme časy nejpozdějšího začátku (late start) a nejpozdějšího konce (late finish). V případě, že se nenacházíme na kritické cestě, můžeme ještě počítat volnou dobu (slack), která nezpomalí náš projekt.
 
[[Soubor:Pert example network diagram visio.gif]]
 
Kompletní síťový diagram vytvořený v [[Microsoft Visio|Microsoft Visi]]<nowiki/>o. Kritická cesta je označena červeně.
==== CPM ====
Řádek 63 ⟶ 62:
 
==== PERT ====
Pert je [[analytická metoda]] která zkoumá úlohy v projektu, používá se pro určení času, který potřebujeme pro dokončení každé úlohy, dále pak zjišťujeme minimální čas pro dokončení celého projektu.
 
Pert byl primárně vyvinut k lehčímu plánování a rozvrhování velkých projektů. Na rozdíl od CPM počítá s [[pravděpodobnost|pravděpodobností]] pro úlohy. Stanovujeme tři odhady '''[[Optimismus|optimistický]]''', '''[[pesimismus|pesimistický]]''' a '''nejpravděpodobnější'''. Následně počítáme váženou dobu trvání, můžeme také počítat [[Směrodatná odchylka|směrodatnou odchylku]]. Tato metoda je přesnější, ale je o něco málo složitější.
 
[[Soubor:Pert_chart_colored.gif|thumb|309px|PERT síťový diagram pro sedmi-měsíční projekt s pěti milníky (10 po 50) a šesti aktivitami (A po F).]]
Řádek 86 ⟶ 85:
 
Cílem tohoto plánování je rozfázování projektů, stanovení milníků, určení doby trvání úloh, nalezení souběžností, závislostí mezi úlohami a nalezení kritické cesty. Největšími nevýhodami síťové analýzy jsou následující implicitní předpoklady:
* Nepředpokládají se cykly (např. dělníci postaví zeď křivě, tzn. je třeba zeď zbořit a postavit znovu, takže etapu opakovat, to se může stát několikrát)
* Předpokládá se, že se dá přesně stanovit délka trvání jednotlivých etap a není možno zohlednit [[náhoda|náhodné]] procesy ovlivňující délku trvání dané etapy
* předpokládá vždy pouze jeden počáteční a jeden koncový bod, což nemusí také vždy stačit
 
=== Simulační analýza ===
 
[[simulace|Simulační]] analýza předpokládá že jednotlivé etapy na sobě mohou záviset i volněji, nejen na době trvání jiných etap. Dále předpokládá, že u každé etapy je možno docílit náhodného "rozmazání" nejen délky etapy, ale i dalších u etapy sledovaných veličin (náklady, počty užitých zdrojů atp.).<br />
Poté se provede vícenásobná simulace běhu projektu (např. 100 běhů), přičemž každý běh simulace vydá jednu sadu sledovaných parametrů (např. doba skončení projektu, popř. data konkrétních milníků, ale i další sledované veličiny, náklady, potřeba pracovních sil, atp., vždy podle potřeby projektu).<br />
Takto získané parametry se pak sdruží do [[histogram|histogramů]], z nichž může [[manažer]] projektu mnohem realističtěji, než v případě síťové analýzy, zjistit rizika projektu. Je možno zkoumat lépe [[extrém|extrémy]] a zjistit za jakých okolností dojde k dosažení té které extrémní hodnoty - jaké okolnosti nastaly, že došlo k dosažení extrému. <br />
<br />
Typickým příkladem může být problém simulace [[Stavba|stavby]] - pokud se určitými náhodnými prodlouženími stavebního procesu dosáhne [[zima|zimy]], může být např. nutno odložit pokračování stavby do [[jaro|jara]], čímž se takový stavební projekt dostává do zcela jiné situace. Síťová analýza naproti tomu není schopna identifikovat pravděpodobnost vzniku daných extrémních kritických cest ani určit jejich konkrétní důsledky. <br />
<br />
Nevýhodou simulační analýzy je nedostatek dostupných komerčních nástrojů pro její realizaci, předpokládá obvykle komplexnější definici plánu projektu nežli v případě klasických nástrojů síťové analýzy. Proto se v běžné praxi používají především pro analýzu rizik a plánování rozsáhlejších projektů.