Ermanno Olmi: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 92:
Hledání šlechetnosti, které se jako nit táhne celou tvorbou Ermanna Olmiho, pokračuje i ve filmu ''[[Válečnické řemeslo]]'' (''Il Mestiere delle armi'', 2001). Prostřednictvím příběhu vojevůdce [[Giovanni di Medici|Giovanniho di Medici]] je prezentován životní osud člověka, který ctí pravidla. Režisér se přitom pokouší o historickou rekonstrukci, když jednotlivé postavy identifikuje a přesně označuje místa historických dějů. Za kamerou opět stál režisérův syn Fabio. Ve spolupráci s otcem zvolil řešení, kterým jsou estetizované záběry napodobující malířské kompozice historických událostí.
Za výsostně artistní lze označit film ''[[Zpívající za plentou]]''' ''''' (''Cantando dietro i paraventi'', 2003). Jedná se o filmovou adaptaci čínské pověsti o válce, jež vyústí v mír a odpuštění. Je to mravoučná [[bajka]], která na příkladu historické legendy prezentuje myšlenku mírového projektu. Film má několik tematických rovin. K nezvyklému názvu odkazuje i užívání [[paraván|paravánů]], formálně členících prostor jeviště na otevřený a skrytý. Díky němu se přenášíme hlouběji do minulosti, do období, kdy vody čínského moře brázdily pirátské džunky.
V roce 2005 se Ermanno Olmi spolu s dalšími dvěma významnými režiséry podílel na kolektivním projektu ''[[Tickets]]'' (''Tickets''). Spolutvůrci filmu byli [[Abbás Kiarostamí]] z [[Írán|Íránu]] a Angličan [[Ken Loach]]. I když každý přistupoval ke svěřenému úkolu uplatňujíc vlastní poetiku, film působí kompaktně. Volně kladené povídky jsou sevřeny konstrukcí příběhu několika postav, který se odehrává během dlouhé jízdy mezinárodního rychlíku.
| |||