Luděk Sekyra: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Informace je ve vztahu k osobě p. Sekyru irelevantní. Rozhodnutí o demolici bylo povoleno společnosti BENNET, a.s. jako vlastníkovi tehdejší stavby. |
Text působí sugestivně. V červnu 2014 mělo formu akcií na majitele v Česku 11.614 společností, stále jde o více než 44% akciových společností. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 6:
== Podnikatelské aktivity ==
V srpnu 1995 se stal předsedou představenstva společnosti [[Sekyra Group|JURE]], do které zakladatelé Helena Jurečková a Tomáš Jureček vložili pozemek v Praze na Vinohradech.<ref name="jure">Notářský zápis ze dne 7. srpna 1995 o založení akciové společnosti JURE, a.s. se sídlem v Praze 2, U Zvonařky 9. Základní kapitál (tehdy základní jmění) tvořil pozemek p.č. 1304 o celkové výměře 899 m<sup>2</sup> v k.ú. Praha-Vinohrady, který soudní znalec Josef Fiedler ocenil dne 1. srpna 1995 na 6,5 milionu korun českých (7 230 Kč za m<sup>2</sup>). Zakladatelé zvolili představenstvo společnosti ve složení Luděk Sekyra (předseda), Miloš Fiedler (místopředseda) a Roman Janko a rovněž dozorčí radu ve složení Miriam Svobodová (předsedkyně), Emilie Rochová (místopředsedkyně) a Drahoš Lustig.</ref><ref name="sgroup">Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 63998611, Sekyra Group, a.s.</ref> Základní kapitál společnosti ve výši 6,5 milionu korun tvořily [[Akcie na doručitele|akcie na majitele]]
V dubnu 1999 byl název společnosti JURE změněn na SEKYRA Group.<ref name="sgroup" /> Novým předsedou představenstva se stal dřívější člen dozorčí rady Drahoš Lustig, Luděk Sekyra se stal předsedou dozorčí rady.<ref name="sgroup" /> Lustig se stal také předsedou představenstva akciové společnosti [[S.P.I. Holdings|Středoevropská Stavební]] (StS), založené v létě 1999 za účelem získání majoritního podílu ve stavební společnosti [[Inženýrské a průmyslové stavby|IPS]].<ref name="sts">Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 25794213, S.P.I. Holdings, a.s.</ref> StS vydala listinné akcie na majitele, jedním z akcionářů byl i Sekyra. Transakci Sekyrovi pomáhal financovat i [[František Mrázek]], kterého v té době odposlouchávala policie.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kmenta | jméno = Jaroslav | odkaz na autora = Jaroslav Kmenta | titul = Kmotr Mrázek II - Krakatice | vydavatel = JKM | místo = Praha | rok = 2008 | isbn = 978-80-903603-2-7 | kapitola = 2 (IPB, Profesor a lotroviny) | strany = 82-83 }}</ref> Odposlech nakonec nasadila i na samotného Sekyru a odhalila, že za jeho zájmy lobuje i tehdejší místopředseda [[Občanská demokratická strana|ODS]] [[Ivan Langer]].<ref>Jana Klímová, Krystyna Wanatowiczová, ''[http://zpravy.idnes.cz/podnikatel-sekyra-role-mrazka-v-privatizaci-ips-byla-okrajova-pbz-/domaci.asp?c=A081008_223353_domaci_dp Podnikatel Sekyra: Role Mrázka v privatizaci IPS byla okrajová]'', iDNES 9. října 2008 (rozhovor s Luďkem Sekyrou)</ref><ref>Tomáš Syrovátka, Ondřej Šťastný, ''[http://zpravy.idnes.cz/langer-lobboval-v-kauze-ips-i-za-sveho-veritele-flk-/domaci.asp?c=A081001_215824_domaci_dp Langer lobboval v kauze IPS i za svého věřitele]'', [[Mladá fronta DNES]]/iDNES, 2. října 2008</ref><ref>Petr Vrabec, ''Se Sekyrou v zádech'', [[Reflex (časopis)|Reflex]] č. 48, 27. listopadu 2014, strana 40-44, cit. "v Mrázkových odposleších se Sekyrovo jméno vyskytlo sedmsetkrát"</ref>
| |||