Literatura faktu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Hlavní kategorie: jako první, řadicí klíč; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Upravit}}
 
'''Literatura faktu''' (neboli '''non-fiction''') je způsob [[Literární věda|literárního]] zpracování užívaný při literární tvorbě na zpracování [[událost]]íudálostí [[Historie|dějinných]] i současných a [[vědec]]kých materiálů.
 
Do vývoje literatury se hlavně dostala po [[Druhá světová válka|2. světové válce]] kdy se obráží změna estetických norem. Dochází k vytváření nového hodnotového systému s požadavkem věrnosti faktu a dokumentárnosti.
 
V širším pojmu se užívá pro širokou škálu literatury nefiktivní, tj. [[Biografie|biografické]], [[reportáž]]ní, [[cestopis]]né, [[memoár]]ové a [[osobní deník|deníkové]].
Autoři užívající tento způsob zpracování svého díla v mnoha případech, odmítají tradiční [[Beletrie|beletristické]] [[žánr]]y a zdůrazňují dokumentární zprávu, reportáž, která je schopna lépe vyjádřit dynamiku skutečnosti. [[Anglická Wikipedie]] do "non fiction" ovšem řadí i [[náboženství]], v tom smyslu, že věřící daným věcem skutečně věří (nejsou pro ně [[Fikce|fiktivní]]).
 
V období [[Československo|Československa]] byl nejproslulejší z českých autorů [[Ludvík Souček]]. Ze světových je znám např.: [[Erich von Däniken]].
Řádek 42:
* [[Bedřich Fučík]] – [[Čtrnáctero zastavení]]
* [[Šimon Wels]] – [[U Bernátů]] – [[1993]] cenné svědectví o mnoha detailech ze života židovské pospolitosti české společnosti 2. poloviny [[19. století]].
* [[Pavel Kohout (spisovatel)|Pavel Kohout]] – [[Kde je zakopán pes]] – označeno jako memoároromán – naznak toho,že autobiografické prvky obsahuje do jisté míry každý [[román]].
* [[Vladimír Vondráček]] – [[Lékař vzpomíná]] – vzpomínky [[psychiatr]]a.
 
Řádek 60:
* [[Božena Němcová]] – písemný styk s manželem [[Josef Němec|Josefem Němcem]]
* [[Vítězslav Hálek]] – dopisy doktorce Horáčkové – odráží Hálkův vývoj vztahu,ale i literární vývoj
* Dále – [[Jan Neruda]], [[Jaroslav Vrchlický|Vrchlický]], [[Fráňa Šrámek|Šrámek]], [[bratři Čapkové]], [[Vítězslav Nezval|Nezval]], [[Karel Hlaváček|Hlaváček]],[[Ota Pavel]].
 
vydány byly i dopisy [[Franz Kafka|Franze Kafky]] adresované [[Max Brod|Maxu Brodovi]],[[Milena Jesenská|Mileně Jesenské]] a jiným.
Řádek 69:
Román v dopisech jako literární forma vznikl nejdříve nejspíš z publikovaných dopisů slavných osobností. Ve [[13. století|třináctém století]] byly v [[Evropa|Evropě]] nesmírně populární dopisy filosofa [[Pierre Abélard]]a a jeho milované Heloisy, které popisovaly jejich tragickou lásku. Tyto dopisy byly vloženy do neméně populárního a slavného [[Román o růži|Románu o růži]] ([[1230]]).<br />
 
V době [[osvícenství]] se proslavily romány v dopisech V [[anglie|Angličanů]] [[Samuel Richardson Pamel|Samuela Richardsona Pamela]] ([[1740]]) a Clarissa ([[1749]]). Ve [[Francie|Francii]] [[Charles Louis Montesquieu]] [[Perské listy]] ([[1721]]), [[Jean-Jacques Rousseau|Rousseauova]]ova [[Julie aneb Nová Heloisa]] ([[1761]]). Snad nejznámějším románem v dopisech je kniha [[Nebezpečné známosti]] ([[1782]]) [[Choderlos de Laclos|Choderlose de Laclos]], také díky filmovému zpracování [[Miloš Forman|Miloše Formana]] ([[Valmont]]). Velmi známý je také [[Drákula (kniha)|Drákula]] od [[Irsko|irského]] autora [[Bram Stoker|Brama Stokera]]. V [[Německo|Německu]] patří mezi klasická díla román v dopisech [[Utrpení mladého Werthera]] ([[1774]]) od [[Johann Wolfgang von Goethe|Johanna Wolfganga Goetheho]]. Na konci [[18. století]] tato literární forma pomalu ustoupila a začala být více používána až v literatuře [[20. století]].
 
== Autobiografie a biografie ==