Witold Pilecki: Porovnání verzí

Přidáno 29 769 bajtů ,  před 5 lety
kompletní přepracování článku
(úprava odkazů, Média.)
(kompletní přepracování článku)
__NOINDEX__
[[Soubor:Witold Pilecki in color.jpg|thumb|Witold Pilecki před druhou světovou válkou]]
{{Infobox - vojenský velitel
'''Witold Pilecki''' ([[13. květen|13. května]] [[1901]] – [[25. květen|25. května]] [[1948]]; krycí jména Roman Jezierski, Tomasz Serafiński, Druh, Witold) byl polský voják, spoluzakladatel protinacistické odbojové organizace Tajná polská armáda (Tajna Armia Polska) a později člen partyzánské [[Zemská armáda|Zemské armády]] (Armia Krajowa).
| jméno = Witold Pilecki
| přezdívka = Roman Jezierski, Tomasz Serafiński, Druh, Witold
| obrázek = Witold Pilecki in color.jpg
| popis = Pilecki na předválečné fotografii
| datum narození = {{Datum narození|1901|5|13}}
| místo narození = [[Oloněc]], [[Ruské impérium]]
| datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1948|5|25|1901|5|13}}
| místo úmrtí = [[Varšava]], [[Polsko]]
| hodnost = [[plukovník]] (''in memoriam'')
| doba služby =
| sloužil =
| složka =
| jednotka =
| velel =
| války =
| bitvy =
| vyznamenání = [[Řád bílé orlice]]<br />[[Řád Polonia Restituta]]<br />[[Kříž za chrabrost (Polsko)|Kříž za chrabrost]]
}}
'''Witold Pilecki''' ([[13. květen|13.&nbsp;května]] [[1901]], [[Oloněc]] – [[25. květen|25.&nbsp;května]] [[1948]], [[Varšava]]) byl [[Poláci|polský]] voják, který v&nbsp;listopadu 1939 spoluzaložil [[tajná polská armáda|Tajnou polskou armádu]] ({{vjazyce|pl}}: {{cizojazyčně|pl|''Tajna Armia Polska''}}), odbojovou skupinu na území okupovaného Polska, a později člen partyzánské skupiny [[Zemská armáda]] ({{cizojazyčně|pl|''Armia Krajowa''}}). V&nbsp;roce 1940 se nechal dobrovolně zavřít do koncentračního a vyhlazovacího tábora [[Auschwitz]], aby získal zpravodajské informace o&nbsp;chodu tábora a zorganizoval odboj mezi vězni. Díky zprávám, které sepsal, se ke [[Spojenci (druhá světová válka)|Spojencům]] dostaly první informace o&nbsp;nacistických zločinech v&nbsp;tomto koncentračním táboře. V&nbsp;roce 1943 z&nbsp;tábora unikl a srpnu 1944 se zúčastnil [[varšavské povstání|varšavského povstání]].
 
Po válce pracoval jako agent [[polská exilová vláda|polské exilové vlády]] a v&nbsp;Polsku shromažďoval informace o&nbsp;sovětských zločinech na Polácích. Komunistická tajná policie ho však odhalila a zatkla. Přes [[mučení]] při výsleších neprozradil žádné citlivé informace a byl popraven v&nbsp;květnu 1948 v&nbsp;Mokotovském vězení ve Varšavě. Pileckého jméno bylo po celou dobu komunistického režimu v&nbsp;Polsku zakázané a památka na něho se téměř vytratila.
Byl jediným člověkem, který se kdy dobrovolně nechal uvěznit v [[Auschwitz-Birkenau|koncentračním táboře Osvětim]], aby zde organizoval odpor vězňů a získával zpravodajské informace. Díky němu se již v roce 1940 ke [[Spojenci (druhá světová válka)|Spojencům]] dostaly první zprávy o nacistických zločinech v tomto koncentračním táboře. V roce 1943 z tábora unikl a účastnil se [[Varšavské povstání|Varšavského povstání]]. V řadách Zemské armády dosáhl hodnosti kapitána.
 
== Mládí ==
Po válce Witold Pilecki pracoval jako agent demokratické polské exilové vlády a v Polsku shromažďoval informace o sovětských zločinech na Polácích. Komunistická tajná policie ho však odhalila a zatkla. Přes [[mučení]] při výsleších neprozradil žádné citlivé informace a byl popraven v květnu 1948 v Mokotovském vězení ve [[Varšava|Varšavě]].
Narodil se ve městě [[Oloněc]] v&nbsp;[[Karélie|Karélii]], kam byla jeho rodina nuceně vystěhována ruskými carskými úřady po potlačení polského [[Lednové povstání|lednového povstání]] v&nbsp;letech 1863 až 1864.<ref name="IPNweb">{{Citace elektronické monografie
[[File:Pilecki photo 1947.jpg|thumb|Witold Pilecki (1947)]]
| příjmení = Świerczek
Pileckého jméno bylo po celou dobu komunistického režimu v Polsku zakázané a památka na něho se téměř vytratila. V lednu 2008 proto polská nadace ''Fundacja Paradis Judaeorum'' vyhlásila akci ''Připomeňme si kapitána'' (''Przypomnijmy o Rotmistrzu''), která má vrátit Pileckému náležitou úctu a výročí jeho smrti každoročně připomínat jako celoevropský Den hrdinů boje proti totalitě.
| jméno = Lidia
| vydavatel = [[Institut národní paměti]]
| titul = Rotamaster Witold Pilecki
| url = http://en.pilecki.ipn.gov.pl/portal/rpe/1025/8193/Rotamaster_Witold_Pilecki.html
| datum přístupu = 2015-6-7
| jazyk = anglicky
}}</ref> Jeho děda, Józef Pilecki, strávil pro účast na povstání sedm let v&nbsp;[[exil]]u na [[Sibiř]]i. V&nbsp;roce 1910 se Witold Pilecki přestěhoval se svou rodinou do [[Vilnius|Vilna]] (dnešní Vilnius v&nbsp;[[Litva|Litvě]]), kde vystudoval obchodní školu a vstoupil do tajného [[Svaz polského harcerstva|skautského spolku]] ({{cizojazyčně|pl|''Związek Harcerstwa Polskiego''}}). V&nbsp;roce 1916 se přestěhoval do města [[Orjol]], kde založil místní skautskou skupinu.<ref name="IPNweb"/>
 
[[File:Krzyz Walecznych 1920.jpg|thumb|[[Kříž za chrabrost (Polsko)|Kříž za chrabrost]], udílený během polsko-sovětské války]]
Během [[první světová válka|první světové války]] se v&nbsp;roce 1918 přidal do skautské sekce polských obranných jednotek pod velením generála [[Władysław Wejtko|Władysława Wejtka]], působících ve vilenské oblasti. Když jejich sektor fronty obsadili [[bolševici]], prováděla jeho jednotka partyzánský boj za nepřátelskou linií. Pilecki následně vstoupil do pravidelné [[Polská armáda|Polské armády]] a zúčastnil se [[polsko-sovětská válka|polsko-sovětské války]] v&nbsp;letech 1919 až 1920, v&nbsp;níž sloužil pod majorem [[Jerzy Dąbrowski]]m.<ref name="IPNweb"/> Bojoval v&nbsp;kyjevské ofenzivě, kde se jeho [[jezdectvo|jezdecká]] jednotka podílela na obraně [[Grodno|Grodna]] (součást dnešního [[Bělorusko|Běloruska]]). Dne 5.&nbsp;srpna 1920 se přidal k&nbsp;211.&nbsp;[[hulán]]skému regimentu a bojoval v&nbsp;klíčově [[Bitva u Varšavy (1920)|bitvě u&nbsp;Varšavy]], v&nbsp;Rudnickém lese ({{cizojazyčně|pl|''Puszcza Rudnicka''}}) a zúčastnil se osvobození Vilna.<ref name="IPNweb"/> Dvakrát byl vyznamenán [[Kříž za chrabrost (Polsko)|Křížem za chrabrost]].<ref name="Whatfor">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = lodz.pl
| titul = Witold Pilecki „WITOLD“
| url = http://web.archive.org/web/20080317062130/http://wilk.wpk.p.lodz.pl/~whatfor/biog_pilecki.htm
| datum přístupu = 2015-6-7
| jazyk = polsky
}}</ref>
 
Po skončení polsko-sovětské války v&nbsp;roce 1921 po uzavření [[Rižský mír|rižského míru]] dokončil středoškolská studia ve Vilně zakončená maturitou a úspěšně složil poddůstojnické zkoušky v&nbsp;Polské armádě.<ref name="IPNweb"/> Rovněž studoval na univerzitě Štěpána Báthoryho ve Vilně (dnešní [[Vilniuská univerzita]]) a opravil rodinný majetek poničený válkou. Následně absolvoval důstojnický kurz a byl přidělen k&nbsp;jezdeckému pluku v&nbsp;hodnosti [[podporučík]]a. V&nbsp;meziválečném období pracoval na rodinné farmě ve vesnici Sukurcze, angažoval se jako sociální aktivista a amatérsky maloval.<ref name="IPNweb"/> Dne 7.&nbsp;dubna 1931 se oženil s&nbsp;Marií, rozenou Ostrowska (1906–2002). Společně měli dvě děti, které se obě narodily ve Vilně: syna Andrzeje (*&nbsp;1932) a dceru Zofiu (*&nbsp;1933). V&nbsp;roce 1938 byl vyznamenán stříbrným [[Kříž za zásluhy (Polsko)|Křížem za zásluhy]] za svou sociální a komunitní činnost.<ref name="IPNweb"/>
 
== Druhá světová válka ==
Krátce před vypuknutím [[druhá světová válka|druhé světové války]] byl 26.&nbsp;srpna 1939 mobilizován coby velitel jezdecké čety. Byl přidělen k&nbsp;19.&nbsp;pěchotní divizi pod velením [[Józef Kwaciszewski|Józefa Kwaciszewskiho]], která byla součástí tzv. polské pruské armády ({{cizojazyčně|pl|''Armia Prusy''}}).<ref name="IPNweb"/> Jeho jednotka se dostala do těžkých bojů s&nbsp;postupující německou armádou během německé [[Invaze do Polska (1939)|invaze do Polska]] a byla částečně zničená. Pileckého četa se stáhla k&nbsp;jihovýchodu, směrem ke [[Lvov]]u (součást dnešní [[Ukrajina|Ukrajiny]]) a rumunskému předmostí ({{cizojazyčně|pl|''Przedmoście rumuńskie)''}}). Zde byl začleněn pod nově vzniklou 41.&nbsp;pěchotní divizi, v&nbsp;níž sloužil jako zástupce majora [[Jan Włodarkiewicz|Jana Włodarkiewicze]].<ref name="IPNweb"/> Během konfliktu (v&nbsp;Polsku známého jako zářijová kampaň) se svými muži zničil sedm německých tanků, sestřelil jeden letoun a další dva zničil na zemi.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Beadle
| jméno = Jeremy
| příjmení2 = Harrison
| jméno2 = Ian
| titul = Firsts, Lasts & Onlys: Military
| vydavatel = Anova Books
| místo = London
| rok = 2008
| isbn = 1-905798-06-7
| strany = 129
| počet stran = 192
| jazyk = anglicky
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Wysocki
| jméno = Wiesław Jan
| titul = Rotmistrz Witold Pilecki 1901–1948
| vydavatel = Gryf
| místo = Warszawa
| rok = 1994
| isbn = 83-85521-23-2
| strany = 32
| jazyk = polsky
}}</ref> Dne 17.&nbsp;září obsadil [[Sovětský svaz]] v&nbsp;souladu s&nbsp;tajným německo-sovětským [[Pakt Ribbentrop-Molotov|paktem Molotov-Ribbentrop]] východní Polsko. Pileckého divize, která se tak musela zapojit do těžkých bojů na obou frontách, byla nakonec 22.&nbsp;září rozpuštěna, přičemž část vojáků se vzdala nepříteli. Pilecki se společně se svým velitelem majorem Włodarkiewiczem vrátil do Varšavy.<ref name="IPNweb"/>
 
O&nbsp;zhruba měsíc a půl později založil Pilecki a Włodarkiewicz 9.&nbsp;listopadu 1939 [[Tajná polská armáda|Tajnou polskou armádu]] ({{cizojazyčně|pl|''Tajna Armia Polska''}}), jednu z&nbsp;prvních [[Polský odboj během druhé světové války|odbojových organizací v&nbsp;Polsku]].<ref name="l389">{{Citace monografie
| příjmení = Lewis
| jméno = Jon E
| titul = The Mammoth Book of True War Stories
| vydavatel = Carroll & Graf
| místo = New York
| rok = 1999
| isbn = 0-7867-0629-5
| strany = 389
| poznámky = Dále jen: ''The Mammoth Book of True War Stories''
| počet stran = 545
| jazyk = anglicky
}}</ref> Pilecki se stal organizačním velitelem Tajné polské armády a rozšířil její působnost i&nbsp;mimo Varšavu, a to na [[Siedlce]], [[Radom]], [[Lublin]] a další velká města ve středním Polsku.<ref name="IPNweb"/> K&nbsp;roku 1940 měla Tajná polská armáda zhruba 8000 mužů (z&nbsp;toho více než polovinu ve zbrani), zhruba dvacet kulometů a několik protitankových pušek vzor 35. Později byla začleněna pod [[Svaz ozbrojeného boje]] ({{cizojazyčně|pl|''Związek Walki Zbrojnej''}}), následně přejmenovaný na [[Zemská armáda|Zemskou armádu]] ({{cizojazyčně|pl|''Armia Krajowa''}}).<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Lukas
| jméno = Richard C
| titul = Out of the inferno: Poles remember the Holocaust
| vydavatel = University Press of Kentucky
| místo = Lexington
| rok = 1989
| isbn = 0813116929
| strany = 5
| počet stran = 201
| url = http://books.google.com/books?id=lz9obsxmuW4C&pg=PA5&dq=Union+for+Armed+Struggle+Home+Army
| jazyk = anglicky
}}</ref> V&nbsp;rámci Zemské armády se příslušníci někdejší Tajné polské armády stali základem jednotky [[Wachlarz]].<ref name="Whatfor"/>
 
=== Auschwitz ===
[[File:Birkenau gate.JPG|thumb|Brána tábora [[Auschwitz#KL Auschwitz II – Birkenau|Auschwitz II – Birkenau]]]]
V&nbsp;roce 1940 Pilecki představil svým nadřízeným plán na infiltraci německého koncentračního tábora [[Auschwitz]] v&nbsp;[[Osvětim]]i s&nbsp;cílem získat informace o&nbsp;chodu tábora a zorganizovat mezi vězni odboj.<ref name="l389" /> Do té doby se moc nevědělo o&nbsp;účelu tábora a předpokládalo se, že jde o&nbsp;internační tábor či velké vězení, spíše než o&nbsp;[[vyhlazovací tábor]]. Nadřízení jeho plán schválili a zajistili mu falešný průkaz totožnosti na jméno Tomasz Serafiński. Dne 19.&nbsp;srpna 1940 vyrazil cíleně do ulic Varšavy v&nbsp;době zatýkání a byl zajat s&nbsp;dalšími zhruba dvěma tisíci civilisty (mezi nimi byl například pozdější polský ministr zahraničních věcí [[Władysław Bartoszewski]]).<ref name="l390">''The Mammoth Book of True War Stories''. S. 390.</ref> Po dvou dnech zadržování a bití gumovými pendreky byli transportováni do koncentračního tábora Auschwitz, kde bylo Pileckému přiděleno číslo 4859.<ref name="l390" />
 
V&nbsp;táboře, kde pracoval v&nbsp;různých pracovních skupinách a přežil [[zápal plic]], zorganizoval odbojovou skupinu [[Svaz vojenské organizace]] ({{cizojazyčně|pl|''Związek Organizacji Wojskowej''}}).<ref name="IPNweb"/><ref name="w1">{{Citace periodika
| příjmení = Wyman
| jméno = David S
| titul = Fighting Auschwitz: The Resistance Movement in the Concentration Camp
| periodikum = American Historical Review
| rok = 1976
| ročník = 81
| číslo = 5
| doi = 10.2307/1853043
| issn = 0002-8762
| strany = 1148–1149
| jazyk = anglicky
}}</ref> Řada menších odbojových organizací v&nbsp;táboře se posléze stala jeho součástí.<ref name="Foot"/> Mezi úkoly Svazu vojenské organizace patřilo zlepšit morálku vězňů, získávat zprávy zvenčí, distribuovat extra příděly jídla a oblečení svým členům, zřizování zpravodajských sítí atd.<ref name="IPNweb"/><ref name="w1" />
 
Svaz vojenské organizace poskytl polskému odboji neocenitelné informace o&nbsp;táboře.<ref name="w1" /> Od října 1940 zasílal zprávy do Varšavy, a od března 1941 byly Pileckého zprávy předávány přes polský odboj britské vládě v&nbsp;Londýně.<ref>''The Mammoth Book of True War Stories''. S. 393–394.</ref> V&nbsp;roce 1942 jeho odbojové hnutí za pomoci radiového vysílače, postaveného vězni v&nbsp;táboře, vysílalo podrobnosti o&nbsp;počtech nových vězňů, počtech úmrtí v&nbsp;táboře a stavu vězňů. Tajná radiová stanice, sestrojená po sedmi měsících z&nbsp;propašovaných součástek, vysílala do podzimu 1942, kdy byla rozebrána z&nbsp;obavy před jejím odhalením ze strany Němců.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Pilecki
| jméno = Witold
| titul = The Auschwitz Volunteer: Beyond Bravery
| vydavatel = Aquila Polonic
| místo = Los Angeles
| rok = 2012
| isbn = 978-1-60772-010-2
| strany = 460
| počet stran =
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
Tyto zprávy (tzv. Witoldovy zprávy) byly pro [[Spojenci (druhá světová válka)|Spojence]] hlavním zdrojem zpravodajských informací o&nbsp;koncentračním a vyhlazovacím táboře Auschwitz. Pilecki doufal, že na tábor zaútočí Zemská armáda, či že do něj Spojenci provedou výsadek vojáků nebo zbraní. Tyto plány však byly vyhodnoceny jako neproveditelné.<ref name="IPNweb"/><ref name="Foot">{{Citace monografie
| příjmení = Foot
| jméno = Michael R. D
| titul = Six Faces of Courage: Secret agents against Nazi tyranny
| vydavatel = Leo Cooper
| místo = Barnsley
| rok = 2003
| isbn = 0850529654
| strany = 117–126
| počet stran = 145
| jazyk = anglicky
}}</ref> [[Gestapo]] mezitím zintenzivnilo své úsilí ve vypátrání členů Svazu vojenské organizace a řadu z&nbsp;nich zabilo.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Garlinski
| jméno = Jozef
| titul = Fighting Auschwitz: the Resistance Movement in the Concentration Camp
| vydavatel = Fawcett
| místo = Greenwich
| rok = 1975
| strany = 191–197
| počet stran = 416
| jazyk = anglicky
}}</ref> Pilecki se rozhodl uprchnout z&nbsp;tábora a osobně přesvědčit velitele Zemské armády, že existuje možnost podniknout záchrannou operaci. Když byl přidělen na noční směnu z&nbsp;26. na 27.&nbsp;dubna 1943 mimo tábor, přemohl s&nbsp;dvěma dalšími vězni strážce, přerušil telefonní linku a uprchl s&nbsp;dokumenty, které sebrali strážnému.<ref>''The Mammoth Book of True War Stories''. S. 399.</ref>
 
=== Po útěku z&nbsp;tábora ===
Několik dní po útoku kontaktoval jednotky Zemské armády.<ref name="IPNweb"/><ref name="Foot"/> Dne 25.&nbsp;srpna 1943 se dostal do Varšavy a přidal se ke zpravodajskému oddělení Zemské armády. Ta se však poté, co přišla o&nbsp;několik agentů při průzkumu okolí tábora (včetně [[Stefan Jasieński|Stefana Jasieńskiho]] z&nbsp;jednotek [[cichociemni]]), rozhodla, že nedisponuje dostatkem sil, aby mohla tábor dobýt bez pomoci Spojenců. Pileckiho detailní zpráva byla zaslána do Londýna, kde se však domnívali, že jsou informace o&nbsp;německých zvěrstvech v&nbsp;Auschwitzu značně zveličené. Britské úřady proto zamítly leteckou podporu pro operaci Zemské armády, která měla osvobodit vězně z&nbsp;tábora.
 
Zemská armáda v&nbsp;reakci na to zhodnotila, že nedisponuje dostatečnou silou, aby tábor napadla sama.<ref name="w1" /> Sovětská [[Rudá armáda]], která byla v&nbsp;roce 1944 v&nbsp;útočné vzdálenosti od tábora, neprojevila žádný zájem zúčastnit se společné akce se Zemskou armádou a Svazem vojenské organizace k&nbsp;osvobození tábora.<ref name="w1"/> Do doby, než se zapojil do [[varšavské povstání|varšavského povstání]], měl na starosti koordinaci aktivit Zemské armády a Svazu vojenské organizace, a v&nbsp;rámci svých možností poskytoval Svazu podporu.<ref name="IPNweb"/> Dne 23.&nbsp;února 1944 povýšil na [[rytmistr]]a (kapitána jezdectva) a přidal se k&nbsp;protikomunistické organizaci [[NIE]], která vznikla jako tajná složka v&nbsp;rámci Zemské armády, jejímž cílem bylo připravit se na odboj v&nbsp;případě možné sovětské okupace.<ref name="IPNweb"/>
 
=== Varšavské povstání ===
Když 1.&nbsp;srpna 1944 vypuklo [[varšavské povstání]], přihlásil se ke skupině [[Chrobry II]] v&nbsp;rámci jednotek [[Kedyw]] (zkratka z&nbsp;polských slov {{cizojazyčně|pl|''kierownictwo dywersji''}}, tj. „diverzní ústředí“) Zemské armády, a bojoval v&nbsp;četě Mazur, 1.&nbsp;roty Warszawianka Národních ozbrojených sil. Zprvu bojoval v&nbsp;severní části centra města jako obyčejný vojín, aniž by prozradil svou skutečnou hodnost. Později, když mnoho důstojníků padlo, prozradil svou totožnost a ujal se velení.<ref name="IPNweb"/> Jeho jednotky držely opevněnou oblast, známou jako „velká bašta Varšavy“. Šlo o&nbsp;jednu z&nbsp;nejodlehlejších partyzánských pevností a působila značné potíže německému zásobování. Baštu se podařilo udržet po dva týdny, během nichž museli čelit neustálým útokům německé pěchoty a obrněných jednotek. Před kapitulací povstání schoval několik zbraní v&nbsp;soukromém bytě a nechal se zajmout. Zbytek války strávil v&nbsp;německých táborech pro válečné zajatce v&nbsp;[[Lambinowice|Łambinowicích]] ve [[Slezsko|Slezsku]] a [[Murnau am Staffelsee|Murnau]] v&nbsp;[[Bavorsko|Bavorsku]].<ref name="IPNweb"/>
 
== Komunistické Polsko ==
[[Image:Pilecki photo 1947.jpg|thumb|Fotografie z&nbsp;vězení Mokotów, 1947]]
Dne 9.&nbsp;července 1945 byl Pileski osvobozen ze zajateckého tábora a nedlouho poté se přidal k&nbsp;[[2. polský sbor|2.&nbsp;polskému sboru]], umístěnému v&nbsp;[[Itálie|Itálii]], kde napsal [[monografie|monografii]] o&nbsp;Auschwitzu.<ref name="IPNweb"/> Jak se vztahy mezi polskou exilovou vládou a [[Polský výbor národního osvobození|Polským výborem národního osvobození]] zhoršovaly, přijal v&nbsp;září 1945 rozkaz od generála [[Władysław Anders|Władysława Anderse]], aby se vrátil do Polska s&nbsp;falešným průkazem totožnosti, s&nbsp;úkolem shromažďovat zpravodajské informace pro exilovou vládu.<ref name="IPNweb"/><ref name="Foot"/>
 
Do Polska se vrátil v&nbsp;říjnu 1945 a začal organizovat zpravodajskou síť.<ref name="tch">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Tchorek
| jméno = Kamil
| vydavatel = [[The Times]]
| titul = Double life of Witold Pilecki, the Auschwitz volunteer who uncovered Holocaust secrets
| url = http://www.eurojewcong.org/preserving-the-shoah-memory/3773-double-life-of-witold-pilecki-the-auschwitz-volunteer-who-uncovered-holocaust-secrets.html
| datum vydání = 2009-03-12
| datum přístupu = 2015-6-7
| jazyk = anglicky
}}</ref> Počátkem roku 1946 se polská exilová vláda rozhodla, že poválečná politická situace neskýtá naději pro osvobození Polska a nařídila všem partyzánům, kteří se dosud ukrývali v&nbsp;lesích (tzv. [[prokletí vojáci]]), aby se buď vrátili ke svým běžným životům nebo utekli na Západ. V&nbsp;červenci téhož roku byl Pilecki informován, že jeho krytí bylo prozrazeno, a dostal rozkaz opustit zemi. To však odmítl.<ref name="IPNweb"/> V&nbsp;dubnu 1947 začal shromažďovat důkazy o&nbsp;sovětských zvěrstvech a obviněních Poláků (převážně členů Zemské armády a 2.&nbsp;polského sboru) a jejich popravách či věznění v&nbsp;sovětských gulazích.<ref name="Whatfor"/>
 
=== Zatčení a poprava ===
[[File:Proces Pileckiego 1948-2jpg.jpg|thumb|Proces s&nbsp;Pileckim, 1948]]
Dne 8.&nbsp;května 1947 byl zatčen ministerstvem veřejné bezpečnosti.<ref name="IPNweb"/> Před vlastním soudním procesem byl opakovaně mučen. Vyšetřování Pileckého aktiv vedl plukovník [[Roman Romkowski]]. Vyslýchal jej plukovník [[Józef Różański]] a poručíci S. Łyszkowski, W. Krawczyński, J. Kroszel, T. Słowianek, Eugeniusz Chimczak a S. Alaborski – muži, kteří byli obzvláště známí pro svou krutost. Pilecki však neprozradil žádné informace.<ref name="IPNweb"/>
 
[[File:Proces Pileckiego 1948.jpg|left|thumb|Proces s&nbsp;Pileckim, 1948]]
Dne 3.&nbsp;března 1948 se uskutečnil [[politický proces]] s&nbsp;Pileckim.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[The Times]]
| titul = Polish Left-Wing Relations: No Fusion as Yet
| datum vydání = 1948-03-05
| jazyk = anglicky
}}</ref> Svědčil proti němu mimo jiné [[Józef Cyrankiewicz]], budoucí polský premiér a sám přeživší z&nbsp;koncentračního tábora Auschwitz. Pilecki byl obviněn z&nbsp;nelegálního překročení státní hranice, používání padělaných dokumentů, vyhýbání se službě v&nbsp;armádě, přechovávání nelegálních zbraní, špionáže pro generála Anderse, špionáže pro „zahraniční imperialismus“ a přípravy atentátu na několik představitelů ministerstva veřejné bezpečnosti. Pilecki odmítl obvinění z&nbsp;přípravy atentátu a špionáže (přiznal, že předával informace 2.&nbsp;polskému sboru, za jehož důstojníka se považoval, a z&nbsp;toho důvodu tvrdil, že neporušil žádné zákony), v&nbsp;ostatních bodech obžaloby se přiznal. Dne 15.&nbsp;května 1948 byl, společně se třemi druhy, odsouzen k&nbsp;[[trest smrti|trestu smrti]]. O&nbsp;deset dní později byl 25.&nbsp;května 1948 [[poprava|popraven]] v&nbsp;Mokotovské věznici ve Varšavě.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Piekarski
| jméno = Konstanty R
| titul = Escaping Hell: The Story of a Polish Underground Officer in Auschwitz and Buchenwald
| vydavatel = Dundurn Press
| místo = Toronto
| rok = 1990
| isbn = 1-55002-071-4
| strany = 249
| počet stran = 256
| url = https://books.google.cz/books?id=vE8peELRUVcC&printsec=frontcover&hl=cs
| jazyk = anglicky
}}</ref> Během posledního rozhovoru s&nbsp;manželkou jí sdělil: „Nemohu žít. Zabili mne. Osvětim [Auschwitz] byla ve srovnání s&nbsp;nimi jen drobnost.“ Jeho poslední slova před popravou zněla: „Ať žije svobodné Polsko!“. Jeho hrob nebyl nikdy nalezen, ale předpokládá se, že je pohřben na varšavském hřbitově Powązki.<ref name="IPNweb"/><ref name="Wyborcza">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Gazeta Wyborcza
| titul = 60 lat temu zginął rotmistrz Witold Pilecki
| datum vydání = 2008-05-23
| jazyk = polsky
}}</ref> Po pádu komunismu byl k&nbsp;uctění jeho památky vztyčen symbolický náhrobek na hřbitově Ostrowa Mazowiecka. V&nbsp;roce 2012 proběhl na hřbitově Powazki průzkum s&nbsp;cílem najít Pileckého ostatky.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Puhl
| jméno = Jan
| vydavatel = Spiegel Online
| titul = Prisoner No. 4859: Poland Searches for Remains of WW2 Hero
| url = http://www.spiegel.de/international/europe/poland-searches-for-remains-of-world-war-ii-hero-witold-pilecki-a-848853.html
| datum vydání = 2012-08-09
| datum přístupu = 2015-6-7
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
Soudní proces s&nbsp;Pileckým byl součástí procesů se členy Zemské armády a dalšími osobami napojenými na polskou exilovou vládu v&nbsp;Londýně. Witold Pilecki a všichni ostatní, odsouzení v&nbsp;politických procesech, byli rehabilitováni 1.&nbsp;října 1990. V&nbsp;roce 1995 byl ''in memoriam'' vyznamenán [[Řád Polonia Restituta|řádem Polonia Restituta]] a v&nbsp;roce 2006/2007 získal ''in memoriam'' nejvyšší polské vyznamenání – [[Řád bílé orlice]].<ref name="IPNweb"/><ref name="Wyborcza"/> Dne 6.&nbsp;září 2013 byl ministrem národní obrany posmrtně povýšen do hodnosti [[plukovník]]a.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = RMF FM/PAP
| titul = MON awansował Witolda Pileckiego
| url = http://www.rmf24.pl/fakty/polska/news-mon-awansowal-witolda-pileckiego,nId,1022059
| datum vydání = 2013-09-06
| datum přístupu = 2015-6-7
| jazyk = polsky
}}</ref> V&nbsp;témže roce byl prokurátor [[Czesław Łapiński]] a další, kteří se podíleli na Pileckého odsouzení, obviněni z&nbsp;podílu na jeho vraždě. Cyrankiewicz, který proti Pilackému svědčil, zemřel již v&nbsp;roce 1989. Prokurátor Łapiński zemřel v&nbsp;roce 2004 ještě předtím, než soud dospěl závěru.<ref name="Whatfor"/>
 
== V&nbsp;kultuře ==
O&nbsp;Pileckého životě byl napsán nespočet knih, z&nbsp;nichž většina je uvedena v&nbsp;sekcích Reference a Literatura. Jeho rozsáhlá zpráva z&nbsp;roku 1945 o&nbsp;tajné misi v&nbsp;koncentračním a vyhlazovacím táboře Auschwitz vyšla v&nbsp;angličtině poprvé v&nbsp;roce 2012 pod názvem {{cizojazyčně|en|''The Auschwitz Volunteer: Beyond Bravery''}}, a americký deník ''[[The New York Times]]'' ji označil za „historický dokument největšího možného významu“.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Snyder
| jméno = Timothy
| vydavatel = [[The New York Times]]
| titul = ‘Were We All People?’
| url = http://www.nytimes.com/2012/06/24/books/review/the-auschwitz-volunteer-by-witold-pilecki.html?ref=books&_r=1&
| datum vydání = 2012-06-22
| datum přístupu = 2015-6-7
| jazyk = antlicky
}}</ref>
 
Vzniklo o&nbsp;něm též několik filmů a dokumentů, včetně snímku {{cizojazyčně|pl|''Śmierć rotmistrza Pileckiego''}} („Smrt kapitána Pileckého“), v&nbsp;němž jej ztvárnil polský herec Marek Probosz,<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = filmpolski.pl
| titul = Śmierć rotmistrza Pileckiego
| url = http://www.filmpolski.pl/fp/index.php?film=524105
| datum přístupu = 2015-6-7
| jazyk = polsky
}}</ref> {{cizojazyčně|en|''Against the Odds: Resistance in Nazi Concentration Camps''}}<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = capitaljfilms.com
| titul = Against The Odds
| url = http://www.capitaljfilms.com/products/against-the-odds/
| datum přístupu = 2015-6-7
| jazyk = anglicky
}}</ref> a {{cizojazyčně|en|''Heroes of War: Poland''}}.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Ritchie
| jméno = Kevin
| vydavatel = Realscreen
| titul = History UK orders “Heroes of War” from Sky Vision
| url = http://realscreen.com/2013/04/25/history-uk-orders-heroes-of-war-from-sky-vision/
| datum vydání = 2013-04-25
| datum přístupu = 2015-6-7
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
Švédská [[power metal]]ová kapela [[Sabaton]] o&nbsp;Pileckém napsala píseň „Inmate 4859“ (tj. „Vězeň 4859“), která vyšla na jejich albu ''[[Heroes (album, Sabaton)|Heroes]]'' z&nbsp;roku 2014.
 
== Přehled vojenských vyznamenání ==
* [[podporučík]] ({{cizojazyčně|pl|''podporucznik''}}) od roku 1925
* [[poručík]] ({{cizojazyčně|pl|''porucznik''}}) od 11.&nbsp;listopadu 1941 (povýšen během působení v&nbsp;Auschwitzu)
* [[kapitán (vojenství)|kapitán]] ([[rytmistr]] [[jezdectvo|jezdectva]] {{cizojazyčně|pl|''rotmistrz''}}) od 11.&nbsp;listopadu 1943
* [[plukovník]] ({{cizojazyčně|pl|''pułkownik''}}) od 6.&nbsp;září 2013 (in memoriam)
 
== Vyznamenání a ocenění ==
* [[Řád bílé orlice]] (in memoriam, 2007)
* [[Řád Polonia Restituta]] – (in memoriam, 1995)
* [[Kříž za chrabrost (Polsko)|Kříž za chrabrost]], udělen dvakrát
* Stříbrný [[Kříž za zásluhy (Polsko)|Kříž za zásluhy]] (1938)
* [[Krzyż Zasługi Wojsk Litwy Środkowej]]
* [[Medal Pamiątkowy za Wojnę 1918–1921]]
* [[Medal Dziesięciolecia Odzyskanej Niepodległości]]
* [[Krzyż Oświęcimski]]
* [[Warszawski Krzyż Powstańczy]]
* [[Gwiazda Wytrwałości]] (in memoriam)
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
{{Překlad|en|Witold Pilecki|665464739}}
<references />
 
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
* E. Ciesielski, ''Wspomnienia Oświęcimskie'', Kraków, 1968.
| příjmení = Ciesielski
* [[Jozef Garlinski]], ''Fighting Auschwitz: the Resistance Movement in the Concentration Camp'', Fawcett, 1975, ISBN 0-449-22599-2, reprinted by Time Life Education, 1993. ISBN 0-8094-8925-2
| jméno = Edward
* W. Gawron, ''Ochotnik do Oświęcimia'', Calvarianum, Auschwitz Museum, 1992.
| titul = Wspomnienia Oświęcimskie
* Jon E. Lewis, ''The Mammoth Book of True War Stories'', Carroll & Graf Publishers, 1999, ISBN 0-7867-0629-5, [http://books.google.com/books?id=E6vRLCfjGNIC&pg=PA389&dq=Witold+Pilecki+Auschwitz&as_brr=3#PPA389,M1 Google Print, p.389+]
| vydavatel = Wyd. Literackie
* Konstanty Piekarski, ''Escaping Hell: the Story of a Polish Underground Officer in Auschwitz and Buchenwald'', Dundurn Press Ltd., 1990. ISBN 1-55002-071-4.
| místo = Kraków
* Wiesław Jan Wysocki, ''Rotmistrz Pilecki'', Pomost, 1994. ISBN 83-85209-42-5.
| rok = 1968
* Adam Cyra, Wiesław Jan Wysocki, ''Rotmistrz Witold Pilecki'', Oficyna Wydawnicza VOLUMEN, 1997. ISBN 83-86857-27-7.
| počet stran =
* Adam Cyra, ''Ochotnik do Auschwitz - Witold Pilecki 1901-1948'', Oświęcim 2000. ISBN 83-912000-3-5
| jazyk = polsky
* Adam Cyra, ''Spadochroniarz Urban'', Oświęcim 2005.
}}
* {{Citace monografie | příjmení = Cyra | jméno = Adam | odkaz na autora = | titul = Dobrovolným vězněm v Osvětimi : neobyčejný život Witolda Pileckého | vydavatel = Víkend | místo = Líbeznice | rok = 2013 | počet stran = 400 | isbn = 978-80-7222-877-5}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Cyra
| jméno = Adam
| titul = Ochotnik do Auschwitz – Witold Pilecki 1901–1948
| vydavatel = Chrześcijańskie Stowarzyszenie Rodzin Oświęcimskich
| místo = Oświęcim
| rok = 2000
| isbn = 83-912000-3-5
| počet stran =
| jazyk = polsky
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Cyra
| jméno = Adam
| titul = Spadochroniarz Urban
| vydavatel = Państwowe Muzeum Auschwitz-Birkenau
| místo = Oświęcim
| rok = 2005
| isbn =
| počet stran =
| jazyk = polsky
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Cyra
| jméno = Adam
| příjmení2 = Wysocki
| jméno2 = Wiesław Jan
| titul = Rotmistrz Witold Pilecki
| vydavatel = Oficyna Wydawnicza VOLUMEN
| místo = Warszawa
| rok = 1997
| isbn = 83-86857-27-7
| počet stran =
| jazyk = polsky
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Garlinski
| jméno = Jozef
| titul = Fighting Auschwitz: the Resistance Movement in the Concentration Camp
| vydavatel = Fawcett
| místo = Greenwich
| rok = 1975
| počet stran = 416
| jazyk = anglicky
| isbn = 0-449-22599-2
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Gawron
| jméno = W
| titul = Ochotnik do Oświęcimia
| vydavatel = Auschwitz Museum
| místo = Calvarianum
| rok = 1992
| isbn =
| počet stran =
| jazyk = polsky
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Patricelli
| jméno = Marco
| titul = Il volontario
| vydavatel = Laterza
| místo = Roma
| rok = 2010
| isbn = 88-420-9188-X
| počet stran =
| jazyk = italsky
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Piekarski
| jméno = Konstanty R
| titul = Escaping Hell: The Story of a Polish Underground Officer in Auschwitz and Buchenwald
| vydavatel = Dundurn Press
| místo = Toronto
| rok = 1990
| isbn = 1-55002-071-4
| počet stran = 256
| url = https://books.google.cz/books?id=vE8peELRUVcC&printsec=frontcover&hl=cs
| jazyk = anglicky
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Pilecki
| jméno = Witold
| titul = The Auschwitz Volunteer: Beyond Bravery
| vydavatel = Aquila Polonic
| místo = Los Angeles
| rok = 2012
| isbn = 978-1-60772-010-2
| počet stran =
| jazyk = anglicky
}}
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Witold Pilecki}}
* {{Wikiquote|jazyk=en|osoba=Witold Pilecki}}
* {{Citace elektronické monografie
| příjmení = Świerczek
| jméno = Lidia
| vydavatel = [[Institut národní paměti]]
| titul = Rotamaster Witold Pilecki
| url = http://en.pilecki.ipn.gov.pl/portal/rpe/1025/8193/Rotamaster_Witold_Pilecki.html
| datum přístupu = 2015-6-7
| jazyk = anglicky
}}
* {{Citace elektronické monografie
| vydavatel = polandpolska.org
| titul = Raport Witolda
| url = http://www.polandpolska.org/dokumenty/witold/raport-witolda-1945.htm
| datum přístupu = 2015-6-7
| jazyk = polsky
}}
* {{Citace elektronické monografie
| vydavatel = polandpolska.org
| titul = Raporty rtm. Witolda Pileckiego
| url = http://www.polandpolska.org/dokumenty/witold/raporty-witolda.htm
| datum přístupu = 2015-6-7
| jazyk = polsky
}}
* {{Citace elektronické monografie
| příjmení = Sulovská
| jméno = Lucie Amálie
| vydavatel = blog.idnes.cz
| titul = Witold Pilecki: Přežil Osvětim, zabili jej komunisté
| url = http://lucieamaliesulovska.blog.idnes.cz/c/416023/Witold-Pilecki-Prezil-Osvetim-zabili-jej-komuniste.html
| datum vydání = 2014-07-02
| datum přístupu = 2015-6-7
}}
* {{Citace elektronické monografie
| vydavatel = diapozytyw.pl
| titul = Witold Pilecki
| url = http://www.diapozytyw.pl/en/site/ludzie/witold_pilecki
| datum přístupu = 2015-6-7
| jazyk = anglicky
}}
* {{Citace elektronické monografie
| příjmení = Snyder
| jméno = Timothy
| vydavatel = [[The New York Times]]
| titul = ‘Were We All People?’
| url = http://www.nytimes.com/2012/06/24/books/review/the-auschwitz-volunteer-by-witold-pilecki.html?ref=books&_r=1&
| datum vydání = 2012-06-22
| datum přístupu = 2015-6-7
| jazyk = anglicky
}}
* {{Citace elektronické monografie
| příjmení = Davidzon
| jméno = Vladislav
| vydavatel = Tablet Magazine
| titul = Polish Partisan Witold Pilecki Infiltrated Auschwitz. How Come You've Never Heard of Him?
| url = http://www.tabletmag.com/jewish-arts-and-culture/books/126497/undercover-at-auschwitz
| datum vydání = 2013-03-12
| datum přístupu = 2015-6-7
| jazyk = anglicky
}}
* {{Citace elektronické monografie
| vydavatel = NPR
| titul = Meet The Man Who Sneaked Into Auschwitz
| url = http://www.npr.org/templates/story/story.php?storyId=129956107&sc=nl&cc=es-20100926
| datum vydání = 2010-09-18
| datum přístupu = 2015-6-7
| jazyk = anglicky
}}
* {{Citace elektronické monografie
| příjmení = De Sola
| jméno = David
| vydavatel = The Atlantic
| titul = The Man Who Volunteered for Auschwitz
| url = http://www.theatlantic.com/international/archive/2012/10/the-man-who-volunteered-for-auschwitz/263083/
| datum vydání = 2010-10-05
| datum přístupu = 2015-6-7
| jazyk = anglicky
}}
* {{Citace elektronické monografie
| vydavatel = doomedsoldiers.com
| titul = The Murder of Cavalry Captain Witold Pilecki
| url = http://www.doomedsoldiers.com/volunteer-to-Auschwitz.html
| datum přístupu = 2015-6-7
| jazyk = anglicky
}}
* {{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kobos
| jméno = Andrzej M
| vydavatel = Zwoje
| titul = Witold Pilecki w Piekle XX Wieku
| url = http://www.zwoje-scrolls.com/zwoje09/text02p.ht
| datum vydání = 1998
| datum přístupu = 2015-6-7
| jazyk = polsky
}}
 
{{Autoritní data}}
* [http://en.pilecki.ipn.gov.pl/portal/rpe/1025/8193/Rotamaster_Witold_Pilecki.html Životopis (Polský Ústav národní paměti)]
 
* [http://lucieamaliesulovska.blog.idnes.cz/c/416023/Witold-Pilecki-Prezil-Osvetim-zabili-jej-komuniste.html Životopis] (blog L. A. Sulovské)
{{Portály|Druhá světová válka|Polsko}}
* [http://members.shaw.ca/escapinghell/ Zprávy o Osvětimi]
* [http://www.diapozytyw.pl/en/site/ludzie/witold_pilecki Životopis (Diapozytyw)]
* [http://www.polishresistance-ak.org/14%20Article.htm Odboj v Osvětimi]
* {{pl}} [http://analizyrynkowe.cal.pl/downloads.php?cat_id=1&download_id=6 Pileckiho zpráva]
* {{en}} [http://witoldsreport.blogspot.com Pileckiho zpráva]
* {{pl}} [http://michaltyrpa.blogspot.com/ Paradis Judaeorum]
 
{{DEFAULTSORT:Pilecki, Witold}}
[[Kategorie:Narození 1901]]
[[Kategorie:Úmrtí 1948]]
[[Kategorie:Osobnosti polského odboje během druhé světové války]]
[[Kategorie:Osobnosti varšavského povstání]]
[[Kategorie:Oběti komunistického teroru v Polsku]]
[[Kategorie:Vězni nacistických koncentračních táborů]]
[[Kategorie:Poláci odsouzení k trestu smrti]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu znovuzrozeného Polska]]
[[Kategorie:Váleční zajatci]]
[[Kategorie:Římští katolíci]]
[[Kategorie:Úmrtí ve Varšavě]]
[[Kategorie:Narození 1901]]
[[Kategorie:Úmrtí 1948]]
[[Kategorie:Muži]]