Witold Pilecki: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
úprava odkazů, Média. značka: editace z Vizuálního editoru |
kompletní přepracování článku |
||
Řádek 1:
__NOINDEX__
{{Infobox - vojenský velitel
| jméno = Witold Pilecki
| přezdívka = Roman Jezierski, Tomasz Serafiński, Druh, Witold
| obrázek = Witold Pilecki in color.jpg
| popis = Pilecki na předválečné fotografii
| datum narození = {{Datum narození|1901|5|13}}
| místo narození = [[Oloněc]], [[Ruské impérium]]
| datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1948|5|25|1901|5|13}}
| místo úmrtí = [[Varšava]], [[Polsko]]
| hodnost = [[plukovník]] (''in memoriam'')
| doba služby =
| sloužil =
| složka =
| jednotka =
| velel =
| války =
| bitvy =
| vyznamenání = [[Řád bílé orlice]]<br />[[Řád Polonia Restituta]]<br />[[Kříž za chrabrost (Polsko)|Kříž za chrabrost]]
}}
'''Witold Pilecki''' ([[13. květen|13. května]] [[1901]], [[Oloněc]] – [[25. květen|25. května]] [[1948]], [[Varšava]]) byl [[Poláci|polský]] voják, který v listopadu 1939 spoluzaložil [[tajná polská armáda|Tajnou polskou armádu]] ({{vjazyce|pl}}: {{cizojazyčně|pl|''Tajna Armia Polska''}}), odbojovou skupinu na území okupovaného Polska, a později člen partyzánské skupiny [[Zemská armáda]] ({{cizojazyčně|pl|''Armia Krajowa''}}). V roce 1940 se nechal dobrovolně zavřít do koncentračního a vyhlazovacího tábora [[Auschwitz]], aby získal zpravodajské informace o chodu tábora a zorganizoval odboj mezi vězni. Díky zprávám, které sepsal, se ke [[Spojenci (druhá světová válka)|Spojencům]] dostaly první informace o nacistických zločinech v tomto koncentračním táboře. V roce 1943 z tábora unikl a srpnu 1944 se zúčastnil [[varšavské povstání|varšavského povstání]].
Po válce pracoval jako agent [[polská exilová vláda|polské exilové vlády]] a v Polsku shromažďoval informace o sovětských zločinech na Polácích. Komunistická tajná policie ho však odhalila a zatkla. Přes [[mučení]] při výsleších neprozradil žádné citlivé informace a byl popraven v květnu 1948 v Mokotovském vězení ve Varšavě. Pileckého jméno bylo po celou dobu komunistického režimu v Polsku zakázané a památka na něho se téměř vytratila.
== Mládí ==
Narodil se ve městě [[Oloněc]] v [[Karélie|Karélii]], kam byla jeho rodina nuceně vystěhována ruskými carskými úřady po potlačení polského [[Lednové povstání|lednového povstání]] v letech 1863 až 1864.<ref name="IPNweb">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Świerczek
| jméno = Lidia
| vydavatel = [[Institut národní paměti]]
| titul = Rotamaster Witold Pilecki
| url = http://en.pilecki.ipn.gov.pl/portal/rpe/1025/8193/Rotamaster_Witold_Pilecki.html
| datum přístupu = 2015-6-7
| jazyk = anglicky
}}</ref> Jeho děda, Józef Pilecki, strávil pro účast na povstání sedm let v [[exil]]u na [[Sibiř]]i. V roce 1910 se Witold Pilecki přestěhoval se svou rodinou do [[Vilnius|Vilna]] (dnešní Vilnius v [[Litva|Litvě]]), kde vystudoval obchodní školu a vstoupil do tajného [[Svaz polského harcerstva|skautského spolku]] ({{cizojazyčně|pl|''Związek Harcerstwa Polskiego''}}). V roce 1916 se přestěhoval do města [[Orjol]], kde založil místní skautskou skupinu.<ref name="IPNweb"/>
[[File:Krzyz Walecznych 1920.jpg|thumb|[[Kříž za chrabrost (Polsko)|Kříž za chrabrost]], udílený během polsko-sovětské války]]
Během [[první světová válka|první světové války]] se v roce 1918 přidal do skautské sekce polských obranných jednotek pod velením generála [[Władysław Wejtko|Władysława Wejtka]], působících ve vilenské oblasti. Když jejich sektor fronty obsadili [[bolševici]], prováděla jeho jednotka partyzánský boj za nepřátelskou linií. Pilecki následně vstoupil do pravidelné [[Polská armáda|Polské armády]] a zúčastnil se [[polsko-sovětská válka|polsko-sovětské války]] v letech 1919 až 1920, v níž sloužil pod majorem [[Jerzy Dąbrowski]]m.<ref name="IPNweb"/> Bojoval v kyjevské ofenzivě, kde se jeho [[jezdectvo|jezdecká]] jednotka podílela na obraně [[Grodno|Grodna]] (součást dnešního [[Bělorusko|Běloruska]]). Dne 5. srpna 1920 se přidal k 211. [[hulán]]skému regimentu a bojoval v klíčově [[Bitva u Varšavy (1920)|bitvě u Varšavy]], v Rudnickém lese ({{cizojazyčně|pl|''Puszcza Rudnicka''}}) a zúčastnil se osvobození Vilna.<ref name="IPNweb"/> Dvakrát byl vyznamenán [[Kříž za chrabrost (Polsko)|Křížem za chrabrost]].<ref name="Whatfor">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = lodz.pl
| titul = Witold Pilecki „WITOLD“
| url = http://web.archive.org/web/20080317062130/http://wilk.wpk.p.lodz.pl/~whatfor/biog_pilecki.htm
| datum přístupu = 2015-6-7
| jazyk = polsky
}}</ref>
Po skončení polsko-sovětské války v roce 1921 po uzavření [[Rižský mír|rižského míru]] dokončil středoškolská studia ve Vilně zakončená maturitou a úspěšně složil poddůstojnické zkoušky v Polské armádě.<ref name="IPNweb"/> Rovněž studoval na univerzitě Štěpána Báthoryho ve Vilně (dnešní [[Vilniuská univerzita]]) a opravil rodinný majetek poničený válkou. Následně absolvoval důstojnický kurz a byl přidělen k jezdeckému pluku v hodnosti [[podporučík]]a. V meziválečném období pracoval na rodinné farmě ve vesnici Sukurcze, angažoval se jako sociální aktivista a amatérsky maloval.<ref name="IPNweb"/> Dne 7. dubna 1931 se oženil s Marií, rozenou Ostrowska (1906–2002). Společně měli dvě děti, které se obě narodily ve Vilně: syna Andrzeje (* 1932) a dceru Zofiu (* 1933). V roce 1938 byl vyznamenán stříbrným [[Kříž za zásluhy (Polsko)|Křížem za zásluhy]] za svou sociální a komunitní činnost.<ref name="IPNweb"/>
== Druhá světová válka ==
Krátce před vypuknutím [[druhá světová válka|druhé světové války]] byl 26. srpna 1939 mobilizován coby velitel jezdecké čety. Byl přidělen k 19. pěchotní divizi pod velením [[Józef Kwaciszewski|Józefa Kwaciszewskiho]], která byla součástí tzv. polské pruské armády ({{cizojazyčně|pl|''Armia Prusy''}}).<ref name="IPNweb"/> Jeho jednotka se dostala do těžkých bojů s postupující německou armádou během německé [[Invaze do Polska (1939)|invaze do Polska]] a byla částečně zničená. Pileckého četa se stáhla k jihovýchodu, směrem ke [[Lvov]]u (součást dnešní [[Ukrajina|Ukrajiny]]) a rumunskému předmostí ({{cizojazyčně|pl|''Przedmoście rumuńskie)''}}). Zde byl začleněn pod nově vzniklou 41. pěchotní divizi, v níž sloužil jako zástupce majora [[Jan Włodarkiewicz|Jana Włodarkiewicze]].<ref name="IPNweb"/> Během konfliktu (v Polsku známého jako zářijová kampaň) se svými muži zničil sedm německých tanků, sestřelil jeden letoun a další dva zničil na zemi.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Beadle
| jméno = Jeremy
| příjmení2 = Harrison
| jméno2 = Ian
| titul = Firsts, Lasts & Onlys: Military
| vydavatel = Anova Books
| místo = London
| rok = 2008
| isbn = 1-905798-06-7
| strany = 129
| počet stran = 192
| jazyk = anglicky
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Wysocki
| jméno = Wiesław Jan
| titul = Rotmistrz Witold Pilecki 1901–1948
| vydavatel = Gryf
| místo = Warszawa
| rok = 1994
| isbn = 83-85521-23-2
| strany = 32
| jazyk = polsky
}}</ref> Dne 17. září obsadil [[Sovětský svaz]] v souladu s tajným německo-sovětským [[Pakt Ribbentrop-Molotov|paktem Molotov-Ribbentrop]] východní Polsko. Pileckého divize, která se tak musela zapojit do těžkých bojů na obou frontách, byla nakonec 22. září rozpuštěna, přičemž část vojáků se vzdala nepříteli. Pilecki se společně se svým velitelem majorem Włodarkiewiczem vrátil do Varšavy.<ref name="IPNweb"/>
O zhruba měsíc a půl později založil Pilecki a Włodarkiewicz 9. listopadu 1939 [[Tajná polská armáda|Tajnou polskou armádu]] ({{cizojazyčně|pl|''Tajna Armia Polska''}}), jednu z prvních [[Polský odboj během druhé světové války|odbojových organizací v Polsku]].<ref name="l389">{{Citace monografie
| příjmení = Lewis
| jméno = Jon E
| titul = The Mammoth Book of True War Stories
| vydavatel = Carroll & Graf
| místo = New York
| rok = 1999
| isbn = 0-7867-0629-5
| strany = 389
| poznámky = Dále jen: ''The Mammoth Book of True War Stories''
| počet stran = 545
| jazyk = anglicky
}}</ref> Pilecki se stal organizačním velitelem Tajné polské armády a rozšířil její působnost i mimo Varšavu, a to na [[Siedlce]], [[Radom]], [[Lublin]] a další velká města ve středním Polsku.<ref name="IPNweb"/> K roku 1940 měla Tajná polská armáda zhruba 8000 mužů (z toho více než polovinu ve zbrani), zhruba dvacet kulometů a několik protitankových pušek vzor 35. Později byla začleněna pod [[Svaz ozbrojeného boje]] ({{cizojazyčně|pl|''Związek Walki Zbrojnej''}}), následně přejmenovaný na [[Zemská armáda|Zemskou armádu]] ({{cizojazyčně|pl|''Armia Krajowa''}}).<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Lukas
| jméno = Richard C
| titul = Out of the inferno: Poles remember the Holocaust
| vydavatel = University Press of Kentucky
| místo = Lexington
| rok = 1989
| isbn = 0813116929
| strany = 5
| počet stran = 201
| url = http://books.google.com/books?id=lz9obsxmuW4C&pg=PA5&dq=Union+for+Armed+Struggle+Home+Army
| jazyk = anglicky
}}</ref> V rámci Zemské armády se příslušníci někdejší Tajné polské armády stali základem jednotky [[Wachlarz]].<ref name="Whatfor"/>
=== Auschwitz ===
[[File:Birkenau gate.JPG|thumb|Brána tábora [[Auschwitz#KL Auschwitz II – Birkenau|Auschwitz II – Birkenau]]]]
V roce 1940 Pilecki představil svým nadřízeným plán na infiltraci německého koncentračního tábora [[Auschwitz]] v [[Osvětim]]i s cílem získat informace o chodu tábora a zorganizovat mezi vězni odboj.<ref name="l389" /> Do té doby se moc nevědělo o účelu tábora a předpokládalo se, že jde o internační tábor či velké vězení, spíše než o [[vyhlazovací tábor]]. Nadřízení jeho plán schválili a zajistili mu falešný průkaz totožnosti na jméno Tomasz Serafiński. Dne 19. srpna 1940 vyrazil cíleně do ulic Varšavy v době zatýkání a byl zajat s dalšími zhruba dvěma tisíci civilisty (mezi nimi byl například pozdější polský ministr zahraničních věcí [[Władysław Bartoszewski]]).<ref name="l390">''The Mammoth Book of True War Stories''. S. 390.</ref> Po dvou dnech zadržování a bití gumovými pendreky byli transportováni do koncentračního tábora Auschwitz, kde bylo Pileckému přiděleno číslo 4859.<ref name="l390" />
V táboře, kde pracoval v různých pracovních skupinách a přežil [[zápal plic]], zorganizoval odbojovou skupinu [[Svaz vojenské organizace]] ({{cizojazyčně|pl|''Związek Organizacji Wojskowej''}}).<ref name="IPNweb"/><ref name="w1">{{Citace periodika
| příjmení = Wyman
| jméno = David S
| titul = Fighting Auschwitz: The Resistance Movement in the Concentration Camp
| periodikum = American Historical Review
| rok = 1976
| ročník = 81
| číslo = 5
| doi = 10.2307/1853043
| issn = 0002-8762
| strany = 1148–1149
| jazyk = anglicky
}}</ref> Řada menších odbojových organizací v táboře se posléze stala jeho součástí.<ref name="Foot"/> Mezi úkoly Svazu vojenské organizace patřilo zlepšit morálku vězňů, získávat zprávy zvenčí, distribuovat extra příděly jídla a oblečení svým členům, zřizování zpravodajských sítí atd.<ref name="IPNweb"/><ref name="w1" />
Svaz vojenské organizace poskytl polskému odboji neocenitelné informace o táboře.<ref name="w1" /> Od října 1940 zasílal zprávy do Varšavy, a od března 1941 byly Pileckého zprávy předávány přes polský odboj britské vládě v Londýně.<ref>''The Mammoth Book of True War Stories''. S. 393–394.</ref> V roce 1942 jeho odbojové hnutí za pomoci radiového vysílače, postaveného vězni v táboře, vysílalo podrobnosti o počtech nových vězňů, počtech úmrtí v táboře a stavu vězňů. Tajná radiová stanice, sestrojená po sedmi měsících z propašovaných součástek, vysílala do podzimu 1942, kdy byla rozebrána z obavy před jejím odhalením ze strany Němců.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Pilecki
| jméno = Witold
| titul = The Auschwitz Volunteer: Beyond Bravery
| vydavatel = Aquila Polonic
| místo = Los Angeles
| rok = 2012
| isbn = 978-1-60772-010-2
| strany = 460
| počet stran =
| jazyk = anglicky
}}</ref>
Tyto zprávy (tzv. Witoldovy zprávy) byly pro [[Spojenci (druhá světová válka)|Spojence]] hlavním zdrojem zpravodajských informací o koncentračním a vyhlazovacím táboře Auschwitz. Pilecki doufal, že na tábor zaútočí Zemská armáda, či že do něj Spojenci provedou výsadek vojáků nebo zbraní. Tyto plány však byly vyhodnoceny jako neproveditelné.<ref name="IPNweb"/><ref name="Foot">{{Citace monografie
| příjmení = Foot
| jméno = Michael R. D
| titul = Six Faces of Courage: Secret agents against Nazi tyranny
| vydavatel = Leo Cooper
| místo = Barnsley
| rok = 2003
| isbn = 0850529654
| strany = 117–126
| počet stran = 145
| jazyk = anglicky
}}</ref> [[Gestapo]] mezitím zintenzivnilo své úsilí ve vypátrání členů Svazu vojenské organizace a řadu z nich zabilo.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Garlinski
| jméno = Jozef
| titul = Fighting Auschwitz: the Resistance Movement in the Concentration Camp
| vydavatel = Fawcett
| místo = Greenwich
| rok = 1975
| strany = 191–197
| počet stran = 416
| jazyk = anglicky
}}</ref> Pilecki se rozhodl uprchnout z tábora a osobně přesvědčit velitele Zemské armády, že existuje možnost podniknout záchrannou operaci. Když byl přidělen na noční směnu z 26. na 27. dubna 1943 mimo tábor, přemohl s dvěma dalšími vězni strážce, přerušil telefonní linku a uprchl s dokumenty, které sebrali strážnému.<ref>''The Mammoth Book of True War Stories''. S. 399.</ref>
=== Po útěku z tábora ===
Několik dní po útoku kontaktoval jednotky Zemské armády.<ref name="IPNweb"/><ref name="Foot"/> Dne 25. srpna 1943 se dostal do Varšavy a přidal se ke zpravodajskému oddělení Zemské armády. Ta se však poté, co přišla o několik agentů při průzkumu okolí tábora (včetně [[Stefan Jasieński|Stefana Jasieńskiho]] z jednotek [[cichociemni]]), rozhodla, že nedisponuje dostatkem sil, aby mohla tábor dobýt bez pomoci Spojenců. Pileckiho detailní zpráva byla zaslána do Londýna, kde se však domnívali, že jsou informace o německých zvěrstvech v Auschwitzu značně zveličené. Britské úřady proto zamítly leteckou podporu pro operaci Zemské armády, která měla osvobodit vězně z tábora.
Zemská armáda v reakci na to zhodnotila, že nedisponuje dostatečnou silou, aby tábor napadla sama.<ref name="w1" /> Sovětská [[Rudá armáda]], která byla v roce 1944 v útočné vzdálenosti od tábora, neprojevila žádný zájem zúčastnit se společné akce se Zemskou armádou a Svazem vojenské organizace k osvobození tábora.<ref name="w1"/> Do doby, než se zapojil do [[varšavské povstání|varšavského povstání]], měl na starosti koordinaci aktivit Zemské armády a Svazu vojenské organizace, a v rámci svých možností poskytoval Svazu podporu.<ref name="IPNweb"/> Dne 23. února 1944 povýšil na [[rytmistr]]a (kapitána jezdectva) a přidal se k protikomunistické organizaci [[NIE]], která vznikla jako tajná složka v rámci Zemské armády, jejímž cílem bylo připravit se na odboj v případě možné sovětské okupace.<ref name="IPNweb"/>
=== Varšavské povstání ===
Když 1. srpna 1944 vypuklo [[varšavské povstání]], přihlásil se ke skupině [[Chrobry II]] v rámci jednotek [[Kedyw]] (zkratka z polských slov {{cizojazyčně|pl|''kierownictwo dywersji''}}, tj. „diverzní ústředí“) Zemské armády, a bojoval v četě Mazur, 1. roty Warszawianka Národních ozbrojených sil. Zprvu bojoval v severní části centra města jako obyčejný vojín, aniž by prozradil svou skutečnou hodnost. Později, když mnoho důstojníků padlo, prozradil svou totožnost a ujal se velení.<ref name="IPNweb"/> Jeho jednotky držely opevněnou oblast, známou jako „velká bašta Varšavy“. Šlo o jednu z nejodlehlejších partyzánských pevností a působila značné potíže německému zásobování. Baštu se podařilo udržet po dva týdny, během nichž museli čelit neustálým útokům německé pěchoty a obrněných jednotek. Před kapitulací povstání schoval několik zbraní v soukromém bytě a nechal se zajmout. Zbytek války strávil v německých táborech pro válečné zajatce v [[Lambinowice|Łambinowicích]] ve [[Slezsko|Slezsku]] a [[Murnau am Staffelsee|Murnau]] v [[Bavorsko|Bavorsku]].<ref name="IPNweb"/>
== Komunistické Polsko ==
[[Image:Pilecki photo 1947.jpg|thumb|Fotografie z vězení Mokotów, 1947]]
Dne 9. července 1945 byl Pileski osvobozen ze zajateckého tábora a nedlouho poté se přidal k [[2. polský sbor|2. polskému sboru]], umístěnému v [[Itálie|Itálii]], kde napsal [[monografie|monografii]] o Auschwitzu.<ref name="IPNweb"/> Jak se vztahy mezi polskou exilovou vládou a [[Polský výbor národního osvobození|Polským výborem národního osvobození]] zhoršovaly, přijal v září 1945 rozkaz od generála [[Władysław Anders|Władysława Anderse]], aby se vrátil do Polska s falešným průkazem totožnosti, s úkolem shromažďovat zpravodajské informace pro exilovou vládu.<ref name="IPNweb"/><ref name="Foot"/>
Do Polska se vrátil v říjnu 1945 a začal organizovat zpravodajskou síť.<ref name="tch">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Tchorek
| jméno = Kamil
| vydavatel = [[The Times]]
| titul = Double life of Witold Pilecki, the Auschwitz volunteer who uncovered Holocaust secrets
| url = http://www.eurojewcong.org/preserving-the-shoah-memory/3773-double-life-of-witold-pilecki-the-auschwitz-volunteer-who-uncovered-holocaust-secrets.html
| datum vydání = 2009-03-12
| datum přístupu = 2015-6-7
| jazyk = anglicky
}}</ref> Počátkem roku 1946 se polská exilová vláda rozhodla, že poválečná politická situace neskýtá naději pro osvobození Polska a nařídila všem partyzánům, kteří se dosud ukrývali v lesích (tzv. [[prokletí vojáci]]), aby se buď vrátili ke svým běžným životům nebo utekli na Západ. V červenci téhož roku byl Pilecki informován, že jeho krytí bylo prozrazeno, a dostal rozkaz opustit zemi. To však odmítl.<ref name="IPNweb"/> V dubnu 1947 začal shromažďovat důkazy o sovětských zvěrstvech a obviněních Poláků (převážně členů Zemské armády a 2. polského sboru) a jejich popravách či věznění v sovětských gulazích.<ref name="Whatfor"/>
=== Zatčení a poprava ===
[[File:Proces Pileckiego 1948-2jpg.jpg|thumb|Proces s Pileckim, 1948]]
Dne 8. května 1947 byl zatčen ministerstvem veřejné bezpečnosti.<ref name="IPNweb"/> Před vlastním soudním procesem byl opakovaně mučen. Vyšetřování Pileckého aktiv vedl plukovník [[Roman Romkowski]]. Vyslýchal jej plukovník [[Józef Różański]] a poručíci S. Łyszkowski, W. Krawczyński, J. Kroszel, T. Słowianek, Eugeniusz Chimczak a S. Alaborski – muži, kteří byli obzvláště známí pro svou krutost. Pilecki však neprozradil žádné informace.<ref name="IPNweb"/>
[[File:Proces Pileckiego 1948.jpg|left|thumb|Proces s Pileckim, 1948]]
Dne 3. března 1948 se uskutečnil [[politický proces]] s Pileckim.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[The Times]]
| titul = Polish Left-Wing Relations: No Fusion as Yet
| datum vydání = 1948-03-05
| jazyk = anglicky
}}</ref> Svědčil proti němu mimo jiné [[Józef Cyrankiewicz]], budoucí polský premiér a sám přeživší z koncentračního tábora Auschwitz. Pilecki byl obviněn z nelegálního překročení státní hranice, používání padělaných dokumentů, vyhýbání se službě v armádě, přechovávání nelegálních zbraní, špionáže pro generála Anderse, špionáže pro „zahraniční imperialismus“ a přípravy atentátu na několik představitelů ministerstva veřejné bezpečnosti. Pilecki odmítl obvinění z přípravy atentátu a špionáže (přiznal, že předával informace 2. polskému sboru, za jehož důstojníka se považoval, a z toho důvodu tvrdil, že neporušil žádné zákony), v ostatních bodech obžaloby se přiznal. Dne 15. května 1948 byl, společně se třemi druhy, odsouzen k [[trest smrti|trestu smrti]]. O deset dní později byl 25. května 1948 [[poprava|popraven]] v Mokotovské věznici ve Varšavě.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Piekarski
| jméno = Konstanty R
| titul = Escaping Hell: The Story of a Polish Underground Officer in Auschwitz and Buchenwald
| vydavatel = Dundurn Press
| místo = Toronto
| rok = 1990
| isbn = 1-55002-071-4
| strany = 249
| počet stran = 256
| url = https://books.google.cz/books?id=vE8peELRUVcC&printsec=frontcover&hl=cs
| jazyk = anglicky
}}</ref> Během posledního rozhovoru s manželkou jí sdělil: „Nemohu žít. Zabili mne. Osvětim [Auschwitz] byla ve srovnání s nimi jen drobnost.“ Jeho poslední slova před popravou zněla: „Ať žije svobodné Polsko!“. Jeho hrob nebyl nikdy nalezen, ale předpokládá se, že je pohřben na varšavském hřbitově Powązki.<ref name="IPNweb"/><ref name="Wyborcza">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Gazeta Wyborcza
| titul = 60 lat temu zginął rotmistrz Witold Pilecki
| datum vydání = 2008-05-23
| jazyk = polsky
}}</ref> Po pádu komunismu byl k uctění jeho památky vztyčen symbolický náhrobek na hřbitově Ostrowa Mazowiecka. V roce 2012 proběhl na hřbitově Powazki průzkum s cílem najít Pileckého ostatky.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Puhl
| jméno = Jan
| vydavatel = Spiegel Online
| titul = Prisoner No. 4859: Poland Searches for Remains of WW2 Hero
| url = http://www.spiegel.de/international/europe/poland-searches-for-remains-of-world-war-ii-hero-witold-pilecki-a-848853.html
| datum vydání = 2012-08-09
| datum přístupu = 2015-6-7
| jazyk = anglicky
}}</ref>
Soudní proces s Pileckým byl součástí procesů se členy Zemské armády a dalšími osobami napojenými na polskou exilovou vládu v Londýně. Witold Pilecki a všichni ostatní, odsouzení v politických procesech, byli rehabilitováni 1. října 1990. V roce 1995 byl ''in memoriam'' vyznamenán [[Řád Polonia Restituta|řádem Polonia Restituta]] a v roce 2006/2007 získal ''in memoriam'' nejvyšší polské vyznamenání – [[Řád bílé orlice]].<ref name="IPNweb"/><ref name="Wyborcza"/> Dne 6. září 2013 byl ministrem národní obrany posmrtně povýšen do hodnosti [[plukovník]]a.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = RMF FM/PAP
| titul = MON awansował Witolda Pileckiego
| url = http://www.rmf24.pl/fakty/polska/news-mon-awansowal-witolda-pileckiego,nId,1022059
| datum vydání = 2013-09-06
| datum přístupu = 2015-6-7
| jazyk = polsky
}}</ref> V témže roce byl prokurátor [[Czesław Łapiński]] a další, kteří se podíleli na Pileckého odsouzení, obviněni z podílu na jeho vraždě. Cyrankiewicz, který proti Pilackému svědčil, zemřel již v roce 1989. Prokurátor Łapiński zemřel v roce 2004 ještě předtím, než soud dospěl závěru.<ref name="Whatfor"/>
== V kultuře ==
O Pileckého životě byl napsán nespočet knih, z nichž většina je uvedena v sekcích Reference a Literatura. Jeho rozsáhlá zpráva z roku 1945 o tajné misi v koncentračním a vyhlazovacím táboře Auschwitz vyšla v angličtině poprvé v roce 2012 pod názvem {{cizojazyčně|en|''The Auschwitz Volunteer: Beyond Bravery''}}, a americký deník ''[[The New York Times]]'' ji označil za „historický dokument největšího možného významu“.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Snyder
| jméno = Timothy
| vydavatel = [[The New York Times]]
| titul = ‘Were We All People?’
| url = http://www.nytimes.com/2012/06/24/books/review/the-auschwitz-volunteer-by-witold-pilecki.html?ref=books&_r=1&
| datum vydání = 2012-06-22
| datum přístupu = 2015-6-7
| jazyk = antlicky
}}</ref>
Vzniklo o něm též několik filmů a dokumentů, včetně snímku {{cizojazyčně|pl|''Śmierć rotmistrza Pileckiego''}} („Smrt kapitána Pileckého“), v němž jej ztvárnil polský herec Marek Probosz,<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = filmpolski.pl
| titul = Śmierć rotmistrza Pileckiego
| url = http://www.filmpolski.pl/fp/index.php?film=524105
| datum přístupu = 2015-6-7
| jazyk = polsky
}}</ref> {{cizojazyčně|en|''Against the Odds: Resistance in Nazi Concentration Camps''}}<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = capitaljfilms.com
| titul = Against The Odds
| url = http://www.capitaljfilms.com/products/against-the-odds/
| datum přístupu = 2015-6-7
| jazyk = anglicky
}}</ref> a {{cizojazyčně|en|''Heroes of War: Poland''}}.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Ritchie
| jméno = Kevin
| vydavatel = Realscreen
| titul = History UK orders “Heroes of War” from Sky Vision
| url = http://realscreen.com/2013/04/25/history-uk-orders-heroes-of-war-from-sky-vision/
| datum vydání = 2013-04-25
| datum přístupu = 2015-6-7
| jazyk = anglicky
}}</ref>
Švédská [[power metal]]ová kapela [[Sabaton]] o Pileckém napsala píseň „Inmate 4859“ (tj. „Vězeň 4859“), která vyšla na jejich albu ''[[Heroes (album, Sabaton)|Heroes]]'' z roku 2014.
== Přehled vojenských vyznamenání ==
* [[podporučík]] ({{cizojazyčně|pl|''podporucznik''}}) od roku 1925
* [[poručík]] ({{cizojazyčně|pl|''porucznik''}}) od 11. listopadu 1941 (povýšen během působení v Auschwitzu)
* [[kapitán (vojenství)|kapitán]] ([[rytmistr]] [[jezdectvo|jezdectva]] {{cizojazyčně|pl|''rotmistrz''}}) od 11. listopadu 1943
* [[plukovník]] ({{cizojazyčně|pl|''pułkownik''}}) od 6. září 2013 (in memoriam)
== Vyznamenání a ocenění ==
* [[Řád bílé orlice]] (in memoriam, 2007)
* [[Řád Polonia Restituta]] – (in memoriam, 1995)
* [[Kříž za chrabrost (Polsko)|Kříž za chrabrost]], udělen dvakrát
* Stříbrný [[Kříž za zásluhy (Polsko)|Kříž za zásluhy]] (1938)
* [[Krzyż Zasługi Wojsk Litwy Środkowej]]
* [[Medal Pamiątkowy za Wojnę 1918–1921]]
* [[Medal Dziesięciolecia Odzyskanej Niepodległości]]
* [[Krzyż Oświęcimski]]
* [[Warszawski Krzyż Powstańczy]]
* [[Gwiazda Wytrwałości]] (in memoriam)
== Odkazy ==
=== Reference ===
{{Překlad|en|Witold Pilecki|665464739}}
<references />
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Ciesielski
| jméno = Edward
| titul = Wspomnienia Oświęcimskie
| vydavatel = Wyd. Literackie
| místo = Kraków
| rok = 1968
| počet stran =
| jazyk = polsky
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Cyra
| jméno = Adam
| titul = Ochotnik do Auschwitz – Witold Pilecki 1901–1948
| vydavatel = Chrześcijańskie Stowarzyszenie Rodzin Oświęcimskich
| místo = Oświęcim
| rok = 2000
| isbn = 83-912000-3-5
| počet stran =
| jazyk = polsky
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Cyra
| jméno = Adam
| titul = Spadochroniarz Urban
| vydavatel = Państwowe Muzeum Auschwitz-Birkenau
| místo = Oświęcim
| rok = 2005
| isbn =
| počet stran =
| jazyk = polsky
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Cyra
| jméno = Adam
| příjmení2 = Wysocki
| jméno2 = Wiesław Jan
| titul = Rotmistrz Witold Pilecki
| vydavatel = Oficyna Wydawnicza VOLUMEN
| místo = Warszawa
| rok = 1997
| isbn = 83-86857-27-7
| počet stran =
| jazyk = polsky
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Garlinski
| jméno = Jozef
| titul = Fighting Auschwitz: the Resistance Movement in the Concentration Camp
| vydavatel = Fawcett
| místo = Greenwich
| rok = 1975
| počet stran = 416
| jazyk = anglicky
| isbn = 0-449-22599-2
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Gawron
| jméno = W
| titul = Ochotnik do Oświęcimia
| vydavatel = Auschwitz Museum
| místo = Calvarianum
| rok = 1992
| isbn =
| počet stran =
| jazyk = polsky
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Patricelli
| jméno = Marco
| titul = Il volontario
| vydavatel = Laterza
| místo = Roma
| rok = 2010
| isbn = 88-420-9188-X
| počet stran =
| jazyk = italsky
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Piekarski
| jméno = Konstanty R
| titul = Escaping Hell: The Story of a Polish Underground Officer in Auschwitz and Buchenwald
| vydavatel = Dundurn Press
| místo = Toronto
| rok = 1990
| isbn = 1-55002-071-4
| počet stran = 256
| url = https://books.google.cz/books?id=vE8peELRUVcC&printsec=frontcover&hl=cs
| jazyk = anglicky
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Pilecki
| jméno = Witold
| titul = The Auschwitz Volunteer: Beyond Bravery
| vydavatel = Aquila Polonic
| místo = Los Angeles
| rok = 2012
| isbn = 978-1-60772-010-2
| počet stran =
| jazyk = anglicky
}}
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Witold Pilecki}}
* {{Wikiquote|jazyk=en|osoba=Witold Pilecki}}
* {{Citace elektronické monografie
| příjmení = Świerczek
| jméno = Lidia
| vydavatel = [[Institut národní paměti]]
| titul = Rotamaster Witold Pilecki
| url = http://en.pilecki.ipn.gov.pl/portal/rpe/1025/8193/Rotamaster_Witold_Pilecki.html
| datum přístupu = 2015-6-7
| jazyk = anglicky
}}
* {{Citace elektronické monografie
| vydavatel = polandpolska.org
| titul = Raport Witolda
| url = http://www.polandpolska.org/dokumenty/witold/raport-witolda-1945.htm
| datum přístupu = 2015-6-7
| jazyk = polsky
}}
* {{Citace elektronické monografie
| vydavatel = polandpolska.org
| titul = Raporty rtm. Witolda Pileckiego
| url = http://www.polandpolska.org/dokumenty/witold/raporty-witolda.htm
| datum přístupu = 2015-6-7
| jazyk = polsky
}}
* {{Citace elektronické monografie
| příjmení = Sulovská
| jméno = Lucie Amálie
| vydavatel = blog.idnes.cz
| titul = Witold Pilecki: Přežil Osvětim, zabili jej komunisté
| url = http://lucieamaliesulovska.blog.idnes.cz/c/416023/Witold-Pilecki-Prezil-Osvetim-zabili-jej-komuniste.html
| datum vydání = 2014-07-02
| datum přístupu = 2015-6-7
}}
* {{Citace elektronické monografie
| vydavatel = diapozytyw.pl
| titul = Witold Pilecki
| url = http://www.diapozytyw.pl/en/site/ludzie/witold_pilecki
| datum přístupu = 2015-6-7
| jazyk = anglicky
}}
* {{Citace elektronické monografie
| příjmení = Snyder
| jméno = Timothy
| vydavatel = [[The New York Times]]
| titul = ‘Were We All People?’
| url = http://www.nytimes.com/2012/06/24/books/review/the-auschwitz-volunteer-by-witold-pilecki.html?ref=books&_r=1&
| datum vydání = 2012-06-22
| datum přístupu = 2015-6-7
| jazyk = anglicky
}}
* {{Citace elektronické monografie
| příjmení = Davidzon
| jméno = Vladislav
| vydavatel = Tablet Magazine
| titul = Polish Partisan Witold Pilecki Infiltrated Auschwitz. How Come You've Never Heard of Him?
| url = http://www.tabletmag.com/jewish-arts-and-culture/books/126497/undercover-at-auschwitz
| datum vydání = 2013-03-12
| datum přístupu = 2015-6-7
| jazyk = anglicky
}}
* {{Citace elektronické monografie
| vydavatel = NPR
| titul = Meet The Man Who Sneaked Into Auschwitz
| url = http://www.npr.org/templates/story/story.php?storyId=129956107&sc=nl&cc=es-20100926
| datum vydání = 2010-09-18
| datum přístupu = 2015-6-7
| jazyk = anglicky
}}
* {{Citace elektronické monografie
| příjmení = De Sola
| jméno = David
| vydavatel = The Atlantic
| titul = The Man Who Volunteered for Auschwitz
| url = http://www.theatlantic.com/international/archive/2012/10/the-man-who-volunteered-for-auschwitz/263083/
| datum vydání = 2010-10-05
| datum přístupu = 2015-6-7
| jazyk = anglicky
}}
* {{Citace elektronické monografie
| vydavatel = doomedsoldiers.com
| titul = The Murder of Cavalry Captain Witold Pilecki
| url = http://www.doomedsoldiers.com/volunteer-to-Auschwitz.html
| datum přístupu = 2015-6-7
| jazyk = anglicky
}}
* {{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kobos
| jméno = Andrzej M
| vydavatel = Zwoje
| titul = Witold Pilecki w Piekle XX Wieku
| url = http://www.zwoje-scrolls.com/zwoje09/text02p.ht
| datum vydání = 1998
| datum přístupu = 2015-6-7
| jazyk = polsky
}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Druhá světová válka|Polsko}}
{{DEFAULTSORT:Pilecki, Witold}}
[[Kategorie:Osobnosti polského odboje během druhé světové války]]
[[Kategorie:Osobnosti varšavského povstání]]
[[Kategorie:Oběti komunistického teroru v Polsku]]
[[Kategorie:Vězni nacistických koncentračních táborů]]
[[Kategorie:Poláci odsouzení k trestu smrti]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu znovuzrozeného Polska]]
[[Kategorie:Váleční zajatci]]
[[Kategorie:Římští katolíci]]
[[Kategorie:Úmrtí ve Varšavě]]
[[Kategorie:Narození 1901]]
[[Kategorie:Úmrtí 1948]]
[[Kategorie:Muži]]
| |||