Pěstounství: Porovnání verzí

'''Pěstounství''' neboli pěstounská péče je jednou z forem [[náhradní rodinná péče|náhradní rodinné výchovy]] v České republice. O svěření dítěte do pěstounské péče rozhoduje [[soud]]. Tuto formu náhradní rodinné péče může soud zvolit, pokud o dítě nemůže pečovat žádný z rodičů ani [[poručenství|poručník]]. Takto rozhoduje na dobu, po kterou trvá překážka bránící rodičům v osobní péči o dítě.<ref>§ 958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dostupný např. na [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89 Zákony pro lidi.cz] (dále též jen „o. z.“).</ref> '''Pěstounem''' může být [[fyzická osoba]] nebo v určitých případech manželský pár, který je k této péči o dítě vhodný, poskytuje záruku řádné výchovy dítěte a mají bydliště na území České republiky.<ref>§ 962 až § 965 o. z.</ref>

* umožnit sledování toho, zda je naplňována uzavřená dohoda<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR|jméno = |titul = prezentace Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí|url = http://mpsv.cz |vydavatel = Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR|místo = |datum vydání = 2012}}</ref>

Dlouhodobí pěstouni musí splnit 48 hodin příprav, ale časový rozsah příprav profesionálních pěstounů (pěstounů na přechodnou dobu) je větší, činí totiž 72 hodin.<ref name=":2">Srovnej ustanovení § 11 odst. 2 písm. b) zákona č. 401/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony''.'' In: ''Zákony pro lidi.'' [online]. © 2010 – 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-401.</ref>

Poměrně nový institut „pěstounské péče na přechodnou dobu“ bývá někdy označován pojmem „profesionální pěstounská péče“, oběma pojmy je míněn tentýž model pěstounské péče. „Jde o rodinnou individuální formu péče, státem podporovanou, která by měla být nezletilým dětem poskytována po nezbytně nutnou, relativně krátkou dobu v domácnostech pěstounů nebo i v zařízeních pro výkon pěstounské péče.“<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR|jméno = |titul = Pěstounská péče na přechodnou dobu|url = http://www.mpsv.cz/files/clanky/7296/Pestounska_pece_na_prechodnou_dobu.pdf|vydavatel = Ministerstvo práce a sociálních věcí|místo = Praha|datum vydání = }}</ref> Jedná se tedy o dočasnou péči o děti (maximálně 1 rok), u kterých je vysoká pravděpodobnost rychlého trvalého řešení - buď jiné formy náhradní rodinné péče nebo návratu do původní rodiny. Pěstounská rodina je od začátku připravována na brzký odchod dítěte.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Zezulová|jméno = Dagmar|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Pěstounská péče a adopce|vydání = 1|vydavatel = Portál|místo = Praha|rok = 2010|počet stran = 197|strany = 174|isbn = 978-80-262-0065-9}}</ref> V přechodné pěstounské péči mohou být umístěny i děti, které náhle nemohou zůstat ve své rodině, ale jejich situace neodpovídá [[osvojení]] nebo dlouhodobé pěstounské péči.<ref>Ministerstvo práce a sociálních věcí: [http://www.mpsv.cz/files/clanky/7296/Pestounska_pece_na_prechodnou_dobu.pdf Pěstounská péče na přechodnou dobu]</ref>

Výhodou pěstounské péče na přechodnou dobu je, že dítě nemusí trávit žádný čas v ústavech a dětských domovech a významně se tím snižuje riziko [[syndrom citové deprivace|syndromu citové deprivace]].<ref>iHNed.cz: [http://respekt.ihned.cz/c1-49633820-cekame-az-zazvoni-telefon Čekáme, až zazvoní telefon] (rozhovor s pěstouny na přechodnou dobu)</ref> Nicméně mezi odborníky je evidentní pochybnost o prospěšnosti a kvalitě přechodného (krátkodobého) vztahu pěstouna a dítěte, a to především z důvodu dopadu takového vztahu na psychiku dítěte. Protože jedním z cílů PPPD je dosažení pobytu dítěte v rodinném prostředí od co nejnižšího věku, pak je dobré znát psychický vývoj dítěte s akcentem na rané období.<blockquote>Je dokázáno, že lepší úrovně dosáhne dítě, které bylo umístěno do náhradní rodinné péče do 6 měsíců svého věku, než dítě umístěné do rodiny po 2. roce svého věku.<ref>{{Citace monografie|příjmení = VÁGNEROVÁ|jméno = Marie|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči|vydání = |vydavatel = Středisko náhradní rodinné péče|místo = Praha|rok = 2012|počet stran = |strany = 26|isbn = 978-80-87455-14-2}}</ref> V tomto ohledu se zdá být PPPD prospěšnou.</blockquote><blockquote>Dítě si potřebuje zažít vztah s primárně blízkou osobou, protože tento vztah je pro dítě vodítkem k pocitu životní jistoty, který je důležitý pro absenci nedůvěřivosti, citového oploštění, úzkostných stavů, duševních onemocnění a obtíží v sociálních kontaktech v  životě dítěte. Kontakt mezi dítětem a dospělým musí být intenzivní a emočně vřelý, a to zvláště v období prvního roku života.<ref>{{Citace monografie|příjmení = MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR|jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = Pěstounská péče na přechodnou dobu pro nejmladší děti|vydání = |vydavatel = Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR|místo = Praha|rok = 2011|počet stran = |strany = 38|isbn = 978-80-7421-039-6}}</ref> V tomto smyslu plní umístění dítěte do PPPD svůj účel.</blockquote><blockquote>Další náročnou záležitostí po psychické stránce je, když si dítě zvykne na vztah s pěstounem a v té chvíli se vrátí jeho biologická matka. Dítě ji jistě pozná, ale nějaký čas se vůči ní chová negativisticky, aby dalo najevo utrpěnou újmu. Ovšem nakonec matku stejně přijme a pevně k ní přilne. Ale v tom momentě se dítěti navrátí strach z opuštění.<ref>{{Citace monografie|příjmení = MINISTERSTVO|jméno PRÁCE= A|titul SOCIÁLNÍCH= Pěstounská péče na přechodnou dobu pro nejmladší děti|vydání = |vydavatel = Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR|místo = Praha|rok = 2011|počet stran = |strany = 76|isbn = 978-80-7421-039-6}}</ref></blockquote><blockquote>Jestliže není dítě, které nemůže vyrůstat ve své původní rodině, umístěno do ústavní výchovy, ale pobývá celou dobu v kvalitní rodině, není tolik ohroženo vznikem traumatizujících a stigmatizujících prožitků jako dítě v ústavní výchově. Navíc pěstouni mohou definitivní rodině předat zkušenosti s chováním dítěte v rodině. Tuto možnost ústavní péče nabídnout nemůže.</blockquote>

V České republice jsou dávky pěstounské péče od 1. 1.&nbsp;ledna 2013 upraveny zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, následovně:

Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezletilé nezaopatřené dítě svěřené do PP, tak do PPPD. Pokud je dítě nezletilé, příspěvek se poskytuje samozřejmě k rukám pěstouna. Nárok je zachován i po dosažení zletilosti dítěte (tj. 18. rok věku), nejdéle však do 26. roku, jde-li o nezaopatřené dítě podle zákona upravujícího státní sociální podporu, které trvale žije s osobou, která byla do dosažení jeho zletilosti pěstounem. Co se týká příspěvku pro dítě v PPPD, dítě tento typ dávky pobírá samozřejmě do doby, než opustí přechodnou rodinu.<ref>Srovnej: Dávky pěstounské péče. In: ''Integrovaný portál MPSV'' [online]. © poslední aktualizace 21. 12. 2012 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/soc/dpp.</ref>

Jde-li o dítě, které je podle zákona o sociálních službách osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby, činí dávka: <ref>§ 47f, zákona č. 359/1999 Sb., občanskýo zákoníksociálně-právní ochraně dětí (dále též jen „zákon o sociálně-právní ochraně dětí“). [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1999-359 Dostupné online.]</ref>

!<nowiki> </nowiki>I. stupeň závislosti (lehká)

|<nowiki> </nowiki>Do 6 let

|<nowiki> </nowiki>4 650 Kč

|5 550 Kč

|<nowiki> </nowiki>5 900 Kč

|<nowiki> </nowiki>6 400 Kč

|<nowiki> </nowiki>5 650 Kč

|6 800 Kč

|<nowiki> </nowiki>7 250 Kč

|<nowiki> </nowiki>7 850 Kč

|<nowiki> </nowiki>6 450 Kč

|<nowiki> </nowiki>8 300 Kč

|<nowiki> </nowiki>8 700 Kč

|<nowiki> </nowiki>6 750 Kč

|<nowiki> </nowiki>8 600 Kč

|<nowiki> </nowiki>9 000 Kč

Tato dávka není určena pěstounům, nýbrž samotnému dítěti. Nárok na příspěvek při ukončení pěstounské péče má fyzická osoba, která byla ke dni dosažení zletilosti v pěstounské péči, a to ke dni zániku nároku na příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Příspěvek je jednorázový a činí 25 000 Kč. <ref>§ 47h zákona o. zsociálně-právní ochraně dětí.</ref>

Osoba pečující má nárok na odměnu po dobu trvání péče o svěřené dítě. Po zletilosti svěřeného dítěte jen do doby, dokud zletilé nezaopatřené dítě pobírá příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Osoba v evidenci má nárok na odměnu po dobu zařazení do evidence osob, které mohou vykonávat PPPD (i když nemá momentálně svěřeno žádné dítě, výše odměny osoby v evidenci není odvislá od počtu dětí svěřených do PPPD).<ref>KAFKA, David: Normativní instrukce č. 5/2013 k dávkám pěstounské péče podle zákona č. 359/1999 Sb. [online]. In: Novinky k novele o SPO. Mpsv.cz. [cit. 2013-03-24]. s. 4. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/14547/Normativni_instrukce_davky_PP_ke_dni_01_02_2013_s_cislem.pdf.</ref>

Za každé další dítě svěřené do PP se zvyšuje odměna pěstouna o 4 000 Kč.<ref>§ 47j zákona o. zsociálně-právní ochraně dětí.</ref>

V případě, že je osobě v evidenci svěřeno dítě do jiné péče, než je PPPD, zvyšuje se za každé takové dítě odměna pěstouna o 4.000 Kč.<ref>MINISTERSTVOMinisterstvo PRÁCEpráce Aa SOCIÁLNÍCHsociálních VĚCÍvěcí ČR: ''Dávky pěstounské péče 2013''. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2013. s. 4. ISBN: 978-80-7421-058-7.</ref>

Nárok na tento jednorázový příspěvek má dlouhodobý pěstoun (tj. osoba pečující), nikoliv pěstoun na přechodnou dobu (tj. osoba v evidenci). Výše příspěvku se odvíjí od toho, kolik let bylo konkrétnímu dítěti při svěření do péče.<ref>Srovnej ustanovení § 47l zákona č. 401/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související

Výše příspěvku, jde-li o dítě ve věku:<ref>§ 47l zákona o sociálně-právní ochraně dětí.</ref>

* od 12 do 18 let, 10 000 Kč. <ref>§ 47l o. z.

Tuto dávku lze využít jedině v rámci institutu PP, nikoliv PPPD. Na příspěvek má nárok osoba pečující, která má v PP nejméně 3 děti nebo má nárok na odměnu pěstouna z důvodu péče o 3 děti, včetně zletilých nezaopatřených dětí, jež zakládají osobě pečující nárok na odměnu pěstouna. Výše příspěvku činí buď 70 % pořizovací ceny vozidla, nebo prokázaných výdajů na úhradu oprav vozidla, nejvýše však do částky 100 000 Kč. <ref>§ 47m zákona o sociálně-právní ochraně dětí.</ref> zSoučet těchto příspěvků poskytnutých osobě pečující v období posledních 10 kalendářních let před dnem podání žádosti nesmí přesáhnout 200.000 Kč.<ref>Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR: ''Dávky pěstounské péče 2013''. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2013. s. 6. ISBN: 978-80-7421-058-7.</ref>