Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 9 bajtů ,  před 4 lety
Fyzikální veličiny, vyjadřující onu karteziánskou „rozprostraněnost“, označujeme jako veličiny '''extenzivní'''. Jejich typickou vlastností je jejich [[aditivnost]] – jednotlivé části dají celek, jehož velikost možno spočítat pouhým [[součet|sečtením]], a naopak celek je možno zase dělit na části. Typickými zástupci extenzivních veličin jsou charakteristiky prostoru ([[délka]], [[obsah|obsah plochy]], [[objem]]), to, co „dělá hmotu hmotou“, tedy [[hmotnost]] atd. Například dvě [[těleso|tělesa]] o hmotnosti 1 [[kilogram|kg]] mohou dohromady vytvořit jedno těleso o hmotnosti 2 kg. Další jejich vlastností je, že je lze měřit „přímo“, resp. přímým srovnáním s nějakým vzorkem anebo vzájemně mezi sebou – například dvoumetrová tyč je stejně dlouhá jako vedle ležící dvě [[metr]]ové, srovnané za sebou.
 
Naproti tomu např. u [[teplota|teploty]] nelze v žádném případě říci, že dvě tělesa o teplotě 50 [[Stupeň Celsia|°C]] dají dohromady jedno těleso o teplotě 100 °C. Dokonce si nepomůžeme ani vyjádřením teploty v [[kelvin]]ech nebo v jakékoli jiné [[teplotní stupnice|stupnici]] – zkrátka výsledné těleso po jejich spojení bude mít sice váhu danou součtem jejich vah, ale teplota tělesa nebude prostým součtem. Veličinu s takovouto vlastností – v tomto ukázkovém případě teplotu – nazveme veličinou '''intenzivní'''. Sice můžeme určit, které těleso je teplejší a které studenější, dokonce můžeme říci, že těleso 50 °C je o 20 °C teplejší než těleso s teplotou 30 °C, takže by někdo mohl říci, že teplotu teplejšího tělesa může dostat pouhým sečtením 30 °C + 20 °C = 50 °C, ale to na naši věci nic nemění (nutno rozlišovat teplotu jako stav tělesa a teplotní rozdíl, i když samotnou teplotu je také možno chápat jako rozdíl mezi měřenou teplotou a nějakým referenčním bodem). Určit danou teplotu číselně je obtížnější než v případě např. délky, neexistuje nějaké „přímé“ měřítko, se kterým by bylo možno nakládat tak jednoduše jako v případě veličin extenzivních. Proto takové veličiny musíme měřit nepřímo – oklikou přes nějakou jinou, extenzivní veličinu: například rtuťovým[[rtuťový teploměr|rtuťovým teploměrem]] měříme teplotu [[pacient]]ova [[Lidské tělo|těla]] na základě měření [[objem]]u [[rtuť|rtuti]], která se [[tepelná roztažnost|tepelně roztahuje]].
 
Výše uvedený příklad také názorně ilustruje zásadní omyl, kterého se dopustíme, pokud řádně nerozlišíme různé veličiny jako [[teplota]] ([[stavová veličina]], intenzivní, nemožné sčítat) a [[teplo]] (množství [[tepelná energie|tepelné energie]], extenzivní veličina, možno sčítat). Je [[historie|historickým]] faktem, že [[fyzik]]ové dlouho nebyli schopni tento rozdíl postřehnout: teprve jasné odlišení obou veličin umožnilo prudký rozvoj [[termodynamika|termodynamiky]] v [[19. století|devatenáctém století]], rozšíření [[parní stroj|parních strojů]] a nástup [[Industrializace|průmyslové revoluce]].
Anonymní uživatel