Ignát Wurm: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
přidání odkazu na matriku zemřelých
ibox, zdroje k poslaneckým mandátům, linx, kat
Řádek 1:
{{Infobox - osobaPolitik
| čestný_titul =
| jméno = Ignát Wurm
| obrázek jméno= IgnatIgnát Wurm 1900 Vilim.png
| popisek obrázek= IgnátIgnat Wurm (1900) Vilim.png
| popis= Ignát Wurm (r. 1900)
| datum narození = {{Datum narození|1825|7|12}}
| úřad = Poslanec [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]]
| místo narození = [[Klobouky u Brna]]<br />{{Vlajka a název|Rakouské císařství}}
| od = [[1873]]
| datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1911|10|4|1825|7|12}}
| do = [[1891]]
| místo úmrtí = [[Olomouc]] <br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
| úřad2 = Poslanec [[Moravský zemský sněm|Moravského zemského sněmu]]
| citát =
| od2 = [[1861]]
}}
| do2 = [[1872]]
| od3 = [[1873]]
| do3 = [[1890]]
| datum narozenídatum_narození = {{Datum narození|1825|7|12}}
| místo narozenímísto_narození = [[Klobouky u Brna]]<br />{{Vlajka a název|Rakouské císařství}}
|datum_úmrtí datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1911|10|4|1825|7|12}}
|místo_úmrtí místo úmrtí = [[Olomouc]] <br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
| strana = [[Národní strana (1848)|Národní str.]] (staročeská)
| manžel/ka =
| děti =
| alma_mater =
|profese =
| citátpodpis =
| commons =
}}
'''Ignát Wurm''', též '''Ignác Wurm''' ([[12. červenec|12. července]] [[1825]] [[Klobouky u Brna]]<ref name="matrika">[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/2746/?strana=38 Matriční záznam o&nbsp;narození a&nbsp;křtu]</ref> – [[4. říjen|4. října]] [[1911]] [[Olomouc]]<ref name="matrikaZ">[http://vademecum.archives.cz/vademecum/permalink?xid=dd4acd7737c68136:35b157ca:120f9b45c5a:-742f&scan=290 Matriční záznam o úmrtí a pohřbu]</ref>), byl moravský[[Česko|český]] římskokatolický [[kněz]], redaktor, [[etnograf]] a literární publicista z [[Morava|Moravy]]. Od roku [[1848]] do konce života aktivně podporoval národní život na Moravě: agitoval proti účasti ve frankfurtských volbách do [[Frankfurtský parlament|frankfurtského parlamentu]] (1848), vystoupil proti pronásledování vlasteneckých kněží (1852), pracoval pro zvelebení [[Velehrad]]u a organizoval tam národní poutě (1860-63), zasedal v moravském[[Moravský azemský říšskémsněm|Moravském zemském sněmu]] (1861-90) a [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské radě]] (1873-91), podporoval lidovou tvorbu, pořádal národopisné slavnosti a řídil vlastivědné muzeum v Olomouci (od 80. let). Prosazoval [[panslavismus|slovanskou vzájemnost]]. Zastával řadu funkcí v církevních, vlasteneckých a svépomocných spolcích. Vydal sbírku lidových písní. Požíval velké úcty během života i po smrti.
 
== Život ==
[[Soubor:Ignat Wurm memorial plaque.jpg|thumb|left|Pamětní deska Ignáta Wurma]]
Studoval na gymnáziu v [[Kroměříž]]i a později na teologické fakultě.<ref name="NarLis19111005">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Ignát Wurm | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 51 | číslo = 275 | datum = 1911-10-05 | strany = 2 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/8527470 | datum přístupu = 2011-01-09}}</ref> Již jako student se účastnil národně buditelského hnutí v roce [[1848]], přispíval do [[Karel Havlíček Borovský|Havlíčkových]] novin, agitoval proti účasti vev celoněmeckém [[Frankfurtský parlament|frankfurtském parlamentu]].<ref name="NarLis19050712">{{Citace periodika | příjmení = Hejret | jméno = Jan | autor = | odkaz na autora = |titul = Ctihodný kmet | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 45 | číslo = 189 | datum = 1905-07-12 | strany = 1 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/9130092 | datum přístupu = 2011-01-09}}</ref> 25. července [[1850]] byl v [[Brno|Brně]] vysvěcen na [[kněz]]e,<ref name="ZlPha19000824">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Kronika | periodikum = Zlatá Praha | odkaz na periodikum = Zlatá Praha (časopis) | ročník = 17 | číslo = 42 | datum = 1900-08-24 | strany = 504 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=ZlataPrahaII/17.1899-1900/42/504.png | datum přístupu = 2011-01-09}}</ref> ale kvůli předchozím politickým aktivitám byl za trest umístěn jako [[kaplan]] v [[Mutěnice|Mutěnicích]] a později v [[Dědice (Vyškov)|Dědicích u Vyškova]]. V roce [[1852]] vystoupil proti pronásledování národních kněží, které díky tomu přestalo.<ref name="NarLis19111005" />
 
Roku [[1859]] se stal správcem ústavu pro zanedbanou mládež v Brně. Tam také literárně tvořil a do roku [[1865]] redigoval kalendář ''Morava''.<ref name="NarLis19111005" /> Počátkem 60. let se zapojil do zvelebení [[Velehrad]]u. Roku [[1861]] spoluorganizoval pouť k [[Svatý Metoděj|Metodějovu]] hrobu a založil Matici velehradskou.<ref name="NarLis19111005" /> Účastnil se i pořádání oslav tisícího výročí příchodu [[Cyril a Metoděj|Cyrila a Metoděje]] na Moravu ([[1863]]) a archeologických vykopávek, které měly osvětlit počátky křesťanství na Moravě.<ref name="NarLis19050712" />
'''Ignát Wurm''' ([[12. červenec|12. července]] [[1825]] [[Klobouky u Brna]]<ref name="matrika">[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/2746/?strana=38 Matriční záznam o&nbsp;narození a&nbsp;křtu]</ref> – [[4. říjen|4. října]] [[1911]] [[Olomouc]]<ref name="matrikaZ">[http://vademecum.archives.cz/vademecum/permalink?xid=dd4acd7737c68136:35b157ca:120f9b45c5a:-742f&scan=290 Matriční záznam o úmrtí a pohřbu]</ref>) byl moravský [[kněz]], redaktor, [[etnograf]] a literární publicista. Od roku [[1848]] do konce života aktivně podporoval národní život na Moravě: agitoval proti účasti ve frankfurtských volbách (1848), vystoupil proti pronásledování vlasteneckých kněží (1852), pracoval pro zvelebení [[Velehrad]]u a organizoval tam národní poutě (1860-63), zasedal v moravském a říšském sněmu (1861-91), podporoval lidovou tvorbu, pořádal národopisné slavnosti a řídil vlastivědné muzeum v Olomouci (od 80. let). Prosazoval [[panslavismus|slovanskou vzájemnost]]. Zastával řadu funkcí v církevních, vlasteneckých a svépomocných spolcích. Vydal sbírku lidových písní. Požíval velké úcty během života i po smrti.
 
Od roku [[1866]] zastával funkci [[vikář]]e [[Katedrála svatého Václava|olomoucké katedrály]]<ref name="NarLis19050712" /> a sekretáře [[Metropolitní kapitula u svatého Václava v Olomouci|kapituly]]. Zasadil se o jazykovou rovnoprávnost v [[Biskupská konzistoř|konsistoři]].<ref name="NarLis19111005" />
== Život ==
Studoval na gymnáziu v [[Kroměříž]]i a později na teologické fakultě.<ref name="NarLis19111005">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Ignát Wurm | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 51 | číslo = 275 | datum = 1911-10-05 | strany = 2 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/8527470 | datum přístupu = 2011-01-09}}</ref> Již jako student se účastnil národně buditelského hnutí v roce [[1848]], přispíval do [[Karel Havlíček Borovský|Havlíčkových]] novin, agitoval proti účasti ve frankfurtském parlamentu.<ref name="NarLis19050712">{{Citace periodika | příjmení = Hejret | jméno = Jan | autor = | odkaz na autora = |titul = Ctihodný kmet | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 45 | číslo = 189 | datum = 1905-07-12 | strany = 1 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/9130092 | datum přístupu = 2011-01-09}}</ref> 25. července [[1850]] byl v [[Brno|Brně]] vysvěcen na [[kněz]]e,<ref name="ZlPha19000824">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Kronika | periodikum = Zlatá Praha | odkaz na periodikum = Zlatá Praha (časopis) | ročník = 17 | číslo = 42 | datum = 1900-08-24 | strany = 504 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=ZlataPrahaII/17.1899-1900/42/504.png | datum přístupu = 2011-01-09}}</ref> ale kvůli předchozím politickým aktivitám byl za trest umístěn jako [[kaplan]] v [[Mutěnice|Mutěnicích]] a později v [[Dědice (Vyškov)|Dědicích u Vyškova]]. V roce [[1852]] vystoupil proti pronásledování národních kněží, které díky tomu přestalo.<ref name="NarLis19111005" />
 
Byl i politicky aktivní. Roku [[1860]] byl vyslán brněnským kněžstvem na jednání do [[Vídeň|Vídně]] s biskupem [[Josip Juraj Strossmayer|Strossmayerem]] ohledně připravované ústavy. O setkání s ním později napsal vzpomínky.<ref name="NarLis19050712" /> RokuUž v [[Zemské volby na Moravě 1861|zemských volbách v roce 1861]] byl zvolen poslancemna [[Moravský zemský sněm|moravského sněmu]] aza městskou [[Říšská radakurie (Rakouskovolby)|říšské radykurii]], zaobvod [[přerov]]skoPřerov, Kojetín, Tovačov.<ref name="slovník"/> Spolu s hrabětem [[Egbert Belcredi|Belcredim]] a [[Alois Pražák|Aloisem Pražákem]] založil státoprávní stranu,<ref name="NarLis19111005" /> usilovaltehdy ozakládal těsné[[Moravská spojenínárodní Moravystrana s(1861)|Moravskou Čechami. Ve sněmech zasedalnárodní do roku [[1891stranu]].<ref name="NarLis19050712" />(odnož Další[[Národní kandidaturystrana se(1848)|staročeské vzdal, protože premiér [[Eduard Taaffestrany]], jehožna podporovalMoravě), přestalpodporující mítspolupráci podleMoravy jehos názoruČech porozuměnís prodůrazem českéna národníhistorická zájmyzemská práva.<ref name="ZlPha19000824NarLis19050712" />
Roku [[1859]] se stal správcem ústavu pro zanedbanou mládež v Brně. Tam také literárně tvořil a do roku [[1865]] redigoval kalendář ''Morava''.<ref name="NarLis19111005" />
 
Mandát na sněmu obhájil ve [[Zemské volby na Moravě leden 1867|volbách v lednu 1867]], [[Zemské volby na Moravě březen 1867|volbách v březnu 1867]], [[Zemské volby na Moravě 1870|volbách roku 1870]] i obou zemských volbách roku 1871. Roku 1872 byl zbaven mandátu, ale znovuzvolen 24. listopadu 1873. Opětovně mandát získal v [[Zemské volby na Moravě 1878|zemských volbách roku 1878]] a [[Zemské volby na Moravě 1884|volbách roku 1884]].<ref name="slovník">{{Citace monografie
Počátkem 60. let se zapojil do zvelebení [[Velehrad]]u. Roku [[1861]] spoluorganizoval pouť k [[Svatý Metoděj|Metodějovu]] hrobu a založil Matici velehradskou.<ref name="NarLis19111005" /> Účastnil se i pořádání oslav tisícího výročí příchodu [[Cyril a Metoděj|Cyrila a Metoděje]] na Moravu ([[1863]]) a archeologických vykopávek, které měly osvětlit počátky křesťanství na Moravě.<ref name="NarLis19050712" />
| příjmení = Malíř
| jméno = Ignát WurmJiří
| spoluautoři = a kol.
| titul = Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918
| vydavatel = Centrum pro studium demokracie a kultury
| místo = Brno
| rok = 2012
| počet_stran = 887
| vydání = 1
| isbn = 978-80-7325-272-4
}}</ref>
 
Stal se rovněž poslancem [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]] (celostátního parlamentu), kam usedl v prvních přímých [[Volby do Říšské rady 1873|volbách roku 1873]], za městskou [[kurie (volby)|kurii]], obvod Holešov, Bystřice p. Hostýnem atd. Slib složil 21. ledna 1874.<ref name="alex.onb.ac.at">Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.</ref> V roce 1873 se uvádí jako konzistorní rada, bytem Olomouc.<ref name="ŘR73">http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&page=491&size=45</ref> Mandát v parlamentu obhájil ve [[Volby do Říšské rady 1879|volbách roku 1879]] a [[Volby do Říšské rady 1885|volbách roku 1885]].<ref name="alex.onb.ac.at"/> Další kandidatury do parlamentu se vzdal, protože předseda vlády [[Eduard Taaffe]], jehož podporoval, přestal mít podle jeho názoru porozumění pro české národní zájmy.<ref name="ZlPha19000824" />
Od roku [[1866]] zastával funkci [[vikář]]e [[Katedrála svatého Václava|olomoucké katedrály]]<ref name="NarLis19050712" /> a sekretáře [[Metropolitní kapitula u svatého Václava v Olomouci|kapituly]]. Zasadil se o jazykovou rovnoprávnost v [[Biskupská konzistoř|konsistoři]].<ref name="NarLis19111005" />
 
Od 80. let, a zejména po odchodu z politiky se věnoval [[etnografie|entografiietnografii]]. Roku [[1885]] uspořádal první výstavu lidových [[Vyšívání|výšivek]], po nichž následovaly národopisné výstavy v [[Němčice nad Hanou|Němčicích]] a [[Ořechov (okres Uherské Hradiště)|Ořechově]].<ref name="NarLis19050712" /> Společně s [[Jan Havelka|Janem Havelkou]] založil Vlastenecké muzeum (dnes Vlastivědné muzeum v Olomouci)<ref>[http://www.vmo.cz/o-nas/z-historie/ Vlastivědné muzeum v Olomouci - z historie (www.vmo.cz)]</ref> a stal se jeho aktivním předsedou.<ref name="NarLis19111005" /> Shromážděné předměty se využily i během [[Národopisná výstava českoslovanská v Praze 1895|národopisné výstavy v Praze]] roku [[1895]]. Přátelil se také se skladatelem [[Pavel Křížkovský|Pavlem Křížkovským]] a řídil hudbu v katedrále.<ref name="NarLis19050712" />
Byl i politicky aktivní. Roku [[1860]] byl vyslán brněnským kněžstvem na jednání do [[Vídeň|Vídně]] s biskupem [[Josip Juraj Strossmayer|Strossmayerem]] ohledně připravované ústavy. O setkání s ním později napsal vzpomínky.<ref name="NarLis19050712" /> Roku [[1861]] byl zvolen poslancem [[Moravský zemský sněm|moravského sněmu]] a [[Říšská rada (Rakousko)|říšské rady]] za [[přerov]]sko. Spolu s hrabětem Belcredim a [[Alois Pražák|Aloisem Pražákem]] založil státoprávní stranu,<ref name="NarLis19111005" /> usiloval o těsné spojení Moravy s Čechami. Ve sněmech zasedal do roku [[1891]].<ref name="NarLis19050712" /> Další kandidatury se vzdal, protože premiér [[Eduard Taaffe]], jehož podporoval, přestal mít podle jeho názoru porozumění pro české národní zájmy.<ref name="ZlPha19000824" />
 
Od 80. let, a zejména po odchodu z politiky se věnoval [[etnografie|entografii]]. Roku [[1885]] uspořádal první výstavu lidových [[Vyšívání|výšivek]], po nichž následovaly národopisné výstavy v [[Němčice nad Hanou|Němčicích]] a [[Ořechov (okres Uherské Hradiště)|Ořechově]].<ref name="NarLis19050712" /> Společně s [[Jan Havelka|Janem Havelkou]] založil Vlastenecké muzeum (dnes Vlastivědné muzeum v Olomouci)<ref>[http://www.vmo.cz/o-nas/z-historie/ Vlastivědné muzeum v Olomouci - z historie (www.vmo.cz)]</ref> a stal se jeho aktivním předsedou.<ref name="NarLis19111005" /> Shromážděné předměty se využily i během [[Národopisná výstava českoslovanská v Praze 1895|národopisné výstavy v Praze]] roku [[1895]]. Přátelil se také se skladatelem [[Pavel Křížkovský|Pavlem Křížkovským]] a řídil hudbu v katedrále.<ref name="NarLis19050712" />
 
V 90. letech vážně onemocněl z důvodu otravy po píchnutí perem, v důsledku čehož mu museli [[amputace|amputovat]] pravou ruku. S nemocí se ale vyrovnal a 80. narozeniny roku [[1905]] oslavil v plné síle.<ref name="NarLis19050712" />
Řádek 40 ⟶ 66:
 
== Příbuzenstvo ==
Starší bratr [[Josef Wurm]] byl politikpolitikem, veřejně činnýčinným již od roku [[1848]].<ref name="NarLis19050712" /> Synovec [[Josef Svatopluk Wurm]]-Čejkovský byl známý jako novinář, mimo jiné první moravský dopisovatel ''[[Národní listy|Národních listů]]''.<ref name="NarLis19250712" />
 
== Odkazy ==
Řádek 53 ⟶ 79:
{{DEFAULTSORT:Wurm, Ignát}}
[[Kategorie:Čeští teologové]]
[[Kategorie:Čeští římskokatoličtí duchovní]]
[[Kategorie:Čeští etnografové]]
[[Kategorie:Poslanci Moravského zemského sněmu]]
[[Kategorie:Poslanci rakouské Říšské rady]]
[[Kategorie:Staročeši]]
[[Kategorie:Pohřbení v Olomouci]]
[[Kategorie:Narození 1825]]
[[Kategorie:Úmrtí 1911]]
[[Kategorie:PohřbeníNarození v12. Olomoucičervence]]
[[Kategorie:Úmrtí 4. října]]
[[Kategorie:Muži]]