Gregoriánský chorál: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
/* Své označení gregoriánský dostal podle papeže Řehořovi I. (lat. Gregorius), který nechal zpěvy sesbírat a setřídit. Jeho přínos však tkví především v oblasti liturgie. Gregoriánský chorál byl ustanoven teprve o více než 50 let značka: editace z Vizuálního editoru |
Vložení odkazu na "Mše" značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 9:
Gregorianský chorál se objevuje ve dvou základních formách: [[žalm]]y, u nichž je na prvním místě kladen důraz na vyjádření textu a každé slabice odpovídá jedna [[nota]] (syllabický systém). U zpěvů aleluja (Alleluja-Jubilus) připadá na jednu slabiku více [[tón]]ů, takže je melodie mnohem rozšířenější (melismatický systém). Mešní zpěvy jsou propracované skladby. Chorál zpívají sólisté nebo chór nebo střídavě obě skupiny ([[Antifona|antifonálně]], či [[Responsorium|responsoriálně]]).
Pro zpěv [[Kniha žalmů|žalmů]] v modlitbě [[Denní modlitba církve|breviáře]] se používá celkem 8 modů (nápěvů), z nichž některé mají ještě jednu či více variací (které se od sebe liší způsobem intonace závěrečných částí veršů žalmů). Notace pro modlitbu breviáře bývají v knihách označovaných jako ''Antiphonale'', či ''Liber usualis''. Gregoriánské zpěvy, užívané při [[Mše|mši svaté]], jsou shromážděny v knihách nazvaných ''Graduale simplex'' (jednodušší nápěvy) a ''Graduale triplex'' (složitější nápěvy).
S gregoriánsky zpívanou modlitbou breviáře se dnes lze setkat zejména v řeholních komunitách, které mají jako jedno ze svých poslání slavnostní konání bohoslužeb. Například v klášterech mnišských řádů ([[Řád svatého Benedikta|benediktini]], [[Cisterciácký řád|cisterciáci]], [[trapisté]], [[kartuziáni]]) či klášterech řeholních kanovníků ([[premonstráti]]).
| |||