Katedrála svatého Václava: Porovnání verzí

Chrámová loď a [[krypta]] jsou zpřístupněny v průběhu letního sezóna s průvodcem (dobrovolné vstupné).

[[Krypta]] pod [[Kněžiště|presbytářem]] má dvě patra. HorníObě patropatra kryptyjsou jeod roku [[2012]] zpřístupněnépřístupné pro [[veřejnost]]. Dolní patro krypty je určeno pro uchovávání ostatků. V kryptě jsou pohřbeni [[biskup]]ové a [[arcibiskup]]ové: [[František z Ditrichštejna]], [[Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu]], [[Jan Vilém Libštejnský z Kolovrat|Jan Vilém Kolovrat-Libštejnský]] a [[Maria Tadeáš Trauttmansdorff]]. V kryptě je také uloženo srdce arcibiskupa a [[Rakousko|rakouského]] arcivévody [[Rudolf Jan|Rudolfa Jana Habsburského]]. Stavební úpravy v závěru [[19. století]] odhalily pod podlahou chrámu i pozůstatky [[Románský sloh|románské]] krypty, která ale dnes není přístupná. Kromě těchto krypt se také pod katedrálou nachází gotická krypta, která přechází v renesanční kryptu pod kaplí sv. Stanislawa, kterou však nechal kardinál Ditrichštejn kvůli zpevnění vnitřní zdi a výstavbě schodiště do barokní krypty zasypat.

Nachází se v přízemí 102 metrů vysoké jižní věže. Původně se mělo jednat o křestní kapli, ale postupně nabrala pietní charakter. Jsou zde [[Hrobka|hrobky]] posledních tří [[kardinál]]ů Furstenberga[[Bedřich z Fürstenberka|Fürstenberka]], [[František Saleský Bauer|Bauera]] a [[Lev Skrbenský z Hříště|Skrbenského]] s uměleckými náhrobky. Jako poslední byl v této kapli pohřben [[biskup]], [[apoštolský administrátor]] [[mons.]] [[Josef Vrana]].

=== Kaple sv. StanislavaStanislawa ===

Zbudována biskupem [[Stanislav II. Pavlovský|Stanislavem II. Pavlovským]] v letech 1582–1591[[1582]]–[[1591]] s rodinnou hrobkou Pavlovských a s bohatou štukovou, sochařskou a malířskou výzdobou. Patří mezi několik významných centrálních staveb české renesance. Nádherný vstupní [[Renesanční architektura|renesanční]] portál s ozdobnou bronzovou mříží, jehož bohatá plastická výzdoba je tvořena [[reliéf (sochařství)|reliéfní]] dekorací i figurálními motivy ctností a nectností. Jde o norimberskou kovoliteckou práci z konce 16. století. V současnosti se kaple používá pro uchování [[eucharistie]] (v kapli je umístěn [[Eucharistický svatostánek|svatostánek]]).

Je v ní pozoruhodný oltář z italského mramoru se vzácnou kamennou [[Plastika (výtvarné umění)|plastikou]] pozdně gotickým reliéfem Panny Marie Ochranitelky, pocházející z průčelí zaniklého kostela Panny Marie na Předhradí. Nejcennější a historicky velmi hodnotné jsou pískovcové sochy sv. Petra a Pavla z 2. poloviny 15. století, údajně pocházející ze zbořeného původního biskupského kostela sv. Petra na Předhradí.

Od února [[2004]] po podzim [[2005]] probíhala 2. etapa generální opravy vnějšího pláště kostela. V letech [[2006]]–2007 probíhaly další [[Rekonstrukce (stavebnictví)|rekonstrukce]], např. opravy hlavní věže, instalace [[Zvonkohra|zvonkohry]]. Roku [[2008]] byli do věží umístěny nové zvony včetně zvonu Panny Marie Hostýnské o váze 6 tun, který nyní zvoní každý den v jedenáct hodin, v pátek ve tři a jinak před bohoslužbami. 1. listopadu 2011 byli po předchozí exhumaci a rekonstrukci spodního patra krypty do ní při mši za zemřele opět vloženy ostatky biskupa Lichtenštejna-Kastelkorna a arcibiskupa Kolovrat-Libštejnského.