Holokaust v Polsku: Porovnání verzí

▲Polští Židé trpěli nejvíce v období [[Holokaust|Holokaustu]]. Okolo 6 milionů občanů Polska během Druhé světové války přišlo o život a přibližně polovina z těchto šesti milionů byla židovského původu. Byli zavraždění v [[Nacismus|nacistických]] táborech smrti jako [[Auschwitz]], [[Vyhlazovací tábor Treblinka|Treblinka]], [[Majdanek]], [[Vyhlazovací tábor Bełżec|Bełżec]], [[Vyhlazovací tábor Sobibor|Sobibor]] a [[Vyhlazovací tábor Chełmno|Chełmno]] nebo následkem vyhladovění v ghettech. Další zemřeli rukou takzvaných ''[[Einsatzgruppen]]'', které ve východní Evropě pořádaly „Hony na Židy“.

▲Některé masakry byly Němci pouze vyprovokovány nebo inspirovány. Někdy byly uskutečňovány za pomoci Poláků, nebo pouze samotnými Poláky. Za příklad může být uveden [[Pogrom v Jedwabnem]], během kterého přišlo o život (dle pozdějších odhadů [[Institut národní paměti|Institutu národní paměti]]) přinejmenším 340 Židů<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.ipn.gov.pl/portal.php?serwis=pl&dzial=365&id=4643|titul=Komunikat dot. postanowienia o umorzeniu śledztwa w sprawie zabójstwa obywateli polskich narodowości żydowskiej w Jedwabnem w dniu 10 lipca 1941 r.|datum přístupu= 2009-10-07|autor=Instytut Pamięci Narodowej|jazyk=pl}}</ref>. Skutečnost polského podílu na masakrech v době války je až dodnes kontroverzním tématem a to i přesto, že Institut národní paměti zveřejnil důkazy o polské účasti na masakrech v mnoha jiných městech, než v Jedwabném<ref>{{Citace monografie|příjmení=Machewicz|jméno=Paweł|příjmení2=Persak|jméno2=Krzysztof|titul=Wokół Jedwabnego|vydavatel=Instytut Pamięci Narodowej|miejsce=Warszawa|rok=2002|rozdział=Pogromy i mordy ludności żydowskiej w Łomżynskiem i na Białostocczyźnie latem 1941 roku w świetle relacji ocalałych Żydów i dokumentów sądowych|příjmení r=Żbikowski|jméno r=Andrzej|jazyk=pl}}</ref>. Jako důvod k těmto činům je uváděn antisemitismus, chuť pomstít se Židům, kteří podporovali komunisty a obyčejná lidská chtivost<ref>{{Citace periodika | příjmení = Milewski | jméno = Jan Jerzy | autor link = | titul = Stosunki polsko-żydowskie w Ostrołęckiem i Łomżyńskiem w latach trzydziestych i w czasie II wojny światowej | url = http://mazowsze.hist.pl/files/Zeszyty_Naukowe_Ostroleckiego_Towarzystwa_Naukowego/PDF_bez_tytulowych/Zeszyty_Naukowe_Ostroleckiego_Towarzystwa_Naukowego-r2002-t16/Zeszyty_Naukowe_Ostroleckiego_Towarzystwa_Naukowego-r2002-t16-s163-184/Zeszyty_Naukowe_Ostroleckiego_Towarzystwa_Naukowego-r2002-t16-s163-184.pdf | czasopismo = Zeszyty Naukowe Ostrołęckiego Towarzystwa Naukowego | wolumin = t. 16 | wydanie = | strany = 178-179 | data = | rok = 2002 | vydavatel = Ostrołęckie Towarzystwo Naukowe | miejsce = | issn = 0860-9608 | datum přístupu = 2014-07-21|jazyk=pl}}</ref>.

▲Němci vytvořili mnoho ghett, ve kterých byli shromažďováni Židé ze všech okupovaných území. Mezi největší patřilo [[Varšavské ghetto|ghetto ve Varšavě]] (ve kterém bylo v roce 1941 umístěno 460 a v roce 1942 380 tisíc osob<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.warszawa.getto.pl/index.php?mod=wyszukiwanie_db&table_id=zdarzenia&columns=zdarzenie&show_source=7431284513683264333|titul=Getto warszawskie|datum přístupu=2009-10-07|autor=|dostupnost=|praca=|data=|jazyk=pl}}</ref>) a [[Lodžské ghetto|ghetto v Lodži]] (ve kterém se Židů nacházelo na 160 tisíc<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.ipn.gov.pl/portal.php?serwis=pl&dzial=365&id=4643|titul=Historia łódzkiego getta|datum přístupu=2009-10-07|autor=Fundacja Monumentum Iudaicum Lodzense|dostupnost=|praca=|data=|jazyk=pl}}</ref>). Mezi jiná polská města, ve kterých byla vytvořena větší ghetta patřily [[Białystok]], [[Čenstochová]], [[Kielce]], [[Krakov]], [[Lublin]], [[Lvov]], [[Radom]] i [[Vilnius]]. Prvním ghettem na území okupovaného Polska bylo ghetto v Szydłowci.

▲Varšavské ghetto bylo založeno [[Generální gouvernement|generálním gubernátorem]] [[Hans Frank|Hansem Frankem]] 16. října 1940. V tom roce v něm žilo 450 tisíc Židů, kteří tvořili zhruba 30% populace Varšavy s tím, že ghetto zabíralo pouze 2,4% města<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.mowiawieki.pl/artykul.html?id_artykul=500|titul=Reportaż z nieistniejącego miasta|datum přístupu=2009-10-07|autor=Robert Szuchta|dostupnost=Mówią Wieki | archiwum = http://web.archive.org/web/20060518153232/http://www.mowiawieki.pl/artykul.html?id_artykul=500 | zarchiwizowano = 2006-05-18|jazyk=pl}}</ref>. 16. listopadu bylo ghetto od zbytku města ohrazeno vysokou zdí. Během dalších osmnácti měsíců bylo do ghetta přivedeno mnoho Židů z menších měst a vesnic, ale počet obyvatel ghetta i tak stagnoval, jelikož mnozí v ghettu umírali z hladu a nakažlivých chorob (především tyfu). Průměrné příděly jídla v pro Židy činily v roce 1941 253 kcal na den, pro Poláky 669 kcal a pro Němce 2613 kcal.

▲15. října 1941 gubernátor [[Hans Frank]] vydal nařízení zabraňující Židům opouštění pro ně vyznačených čtvrtí pod trestem smrti<ref>{{Citace monografie | příjmení = Berenstein | jméno = Tatiana | titul = Esterminacja Żydów na ziemiach polskich w okresie okupacji hitlerowskiej. Zbiór dokumentów | vydavatel = Żydowski Instytut Historyczny | miejsce = Warszawa | data = 1957 | strany = 122–123 | příjmení2 = Eisenbach | jméno2 = Artur | příjmení3 = Rutkowski (oprac.)| jméno3 = Adam|jazyk=pl}}</ref>.

▲22. července 1942 začala hromadná deportace, při které bylo do 12. září převezeno do vyhlazovacího táboru Treblinka z ghett vyvezeno na 300 tisíc Židů. Deportaci provádělo více než 50 německých [[Schutzstaffel|SS-manů]], 200 [[Lotyšsko|lotyšských]] vojáků z praporů ''Schutzmannschaften'', 200 [[Ukrajina|ukrajinských]] policistů a 2500 členů Židovské policie. Výměnou za spolupráci bylo tamním ''[[Judenrat]]ům'' a členům Židovské policie spolu s jejich rodinami garantována nedotknutelnost. Během několika měsíců se ovšem ukázalo, že tyto garance měly pouze dočasné trvání.