Holokaust v Polsku: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Polská pomoc Židům značka: editace z Vizuálního editoru |
m typo, eo |
||
Řádek 4:
[[Soubor:The_Mass_Extermination_of_Jews_in_German_Occupied.pdf|náhled|"[[Nóta Raczyńského|The Mass Extermination of Jews in German Occupied Poland]]", "Hromadné vyhlazování Židů v Němci okupovaném Polsku", brožura publikovaná v prosinci 1942 na základě [[Karského zprávy|zpráv Karského]].]]
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 101I-134-0783-06, Polen, Ghetto Warschau, Leichensammelstelle.jpg|náhled|[[Varšavské ghetto]]. Mezi lety 1940 až 1942 zde z hladu a nemocí zemřelo okolo 92 tisíc Židů]]
[[Soubor:Umschlagplatz loading.jpg|náhled|[[Umschlagplatz ve Varšavě]]. Židé zde byli nakládáni do vlaků a převáženi do [[Vyhlazovací tábor Treblinka|
[[Soubor:Ghetto Uprising Warsaw2.jpg|náhled|Němečtí vojáci zapalující budovy během [[
'''Holokaust na území Němci okupovaného Polska''' byl částí německého plánu na vyhlazení Židů. Oběťmi byli nejen [[Židé v Polsku|polští Židé]], ale i jiná etnika. Nejznámějším faktorem holokaustu v Polsku je vybudování táborů smrti na jeho území Němci a následné používání těchto táborů k postupnému vyhlazování Židů.
Řádek 11:
== Historie ==
{{Podrobně|Německé zločiny v Polsku za druhé světové války|Holokaust}}
Polští Židé trpěli nejvíce v období [[
Některé masakry byly Němci pouze vyprovokovány nebo inspirovány. Někdy byly uskutečňovány za pomoci Poláků
▲Polští Židé trpěli nejvíce v období [[Holokaust|Holokaustu]]. Okolo 6 milionů občanů Polska během Druhé světové války přišlo o život a přibližně polovina z těchto šesti milionů byla židovského původu. Byli zavraždění v [[Nacismus|nacistických]] táborech smrti jako [[Auschwitz]], [[Vyhlazovací tábor Treblinka|Treblinka]], [[Majdanek]], [[Vyhlazovací tábor Bełżec|Bełżec]], [[Vyhlazovací tábor Sobibor|Sobibor]] a [[Vyhlazovací tábor Chełmno|Chełmno]] nebo následkem vyhladovění v ghettech. Další zemřeli rukou takzvaných ''[[Einsatzgruppen]]'', které ve východní Evropě pořádaly „Hony na Židy“.
Němci vytvořili mnoho ghett, ve kterých byli shromažďováni Židé ze všech okupovaných území. Mezi největší patřilo [[Varšavské ghetto|ghetto ve Varšavě]] (ve kterém bylo v roce 1941 umístěno 460 a v roce 1942 pak 380 tisíc osob<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.warszawa.getto.pl/index.php?mod=wyszukiwanie_db&table_id=zdarzenia&columns=zdarzenie&show_source=7431284513683264333|titul=Getto warszawskie|datum přístupu=2009-10-07|autor=|dostupnost=|praca=|data=|jazyk=pl}}</ref>) a [[Lodžské ghetto|ghetto v Lodži]] (ve kterém se Židů nacházelo na 160 tisíc<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.ipn.gov.pl/portal.php?serwis=pl&dzial=365&id=4643|titul=Historia łódzkiego getta|datum přístupu=2009-10-07|autor=Fundacja Monumentum Iudaicum Lodzense|dostupnost=|praca=|data=|jazyk=pl}}</ref>). Mezi jiná polská města, ve kterých byla vytvořena větší ghetta patřily [[Białystok]], [[Čenstochová]], [[Kielce]], [[Krakov]], [[Lublin]], [[Lvov]], [[Radom]] i [[Vilnius]]. Prvním ghettem na území okupovaného Polska bylo ghetto v Szydłowci.▼
▲Některé masakry byly Němci pouze vyprovokovány nebo inspirovány. Někdy byly uskutečňovány za pomoci Poláků, nebo pouze samotnými Poláky. Za příklad může být uveden [[Pogrom v Jedwabnem]], během kterého přišlo o život (dle pozdějších odhadů [[Institut národní paměti|Institutu národní paměti]]) přinejmenším 340 Židů<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.ipn.gov.pl/portal.php?serwis=pl&dzial=365&id=4643|titul=Komunikat dot. postanowienia o umorzeniu śledztwa w sprawie zabójstwa obywateli polskich narodowości żydowskiej w Jedwabnem w dniu 10 lipca 1941 r.|datum přístupu= 2009-10-07|autor=Instytut Pamięci Narodowej|jazyk=pl}}</ref>. Skutečnost polského podílu na masakrech v době války je až dodnes kontroverzním tématem a to i přesto, že Institut národní paměti zveřejnil důkazy o polské účasti na masakrech v mnoha jiných městech, než v Jedwabném<ref>{{Citace monografie|příjmení=Machewicz|jméno=Paweł|příjmení2=Persak|jméno2=Krzysztof|titul=Wokół Jedwabnego|vydavatel=Instytut Pamięci Narodowej|miejsce=Warszawa|rok=2002|rozdział=Pogromy i mordy ludności żydowskiej w Łomżynskiem i na Białostocczyźnie latem 1941 roku w świetle relacji ocalałych Żydów i dokumentów sądowych|příjmení r=Żbikowski|jméno r=Andrzej|jazyk=pl}}</ref>. Jako důvod k těmto činům je uváděn antisemitismus, chuť pomstít se Židům, kteří podporovali komunisty a obyčejná lidská chtivost<ref>{{Citace periodika | příjmení = Milewski | jméno = Jan Jerzy | autor link = | titul = Stosunki polsko-żydowskie w Ostrołęckiem i Łomżyńskiem w latach trzydziestych i w czasie II wojny światowej | url = http://mazowsze.hist.pl/files/Zeszyty_Naukowe_Ostroleckiego_Towarzystwa_Naukowego/PDF_bez_tytulowych/Zeszyty_Naukowe_Ostroleckiego_Towarzystwa_Naukowego-r2002-t16/Zeszyty_Naukowe_Ostroleckiego_Towarzystwa_Naukowego-r2002-t16-s163-184/Zeszyty_Naukowe_Ostroleckiego_Towarzystwa_Naukowego-r2002-t16-s163-184.pdf | czasopismo = Zeszyty Naukowe Ostrołęckiego Towarzystwa Naukowego | wolumin = t. 16 | wydanie = | strany = 178-179 | data = | rok = 2002 | vydavatel = Ostrołęckie Towarzystwo Naukowe | miejsce = | issn = 0860-9608 | datum přístupu = 2014-07-21|jazyk=pl}}</ref>.
Varšavské ghetto bylo založeno [[Generální gouvernement|generálním gubernátorem]] [[Hans Frank|Hansem Frankem]] 16. října 1940. V tom roce v něm žilo 450 tisíc Židů, kteří tvořili zhruba 30 % populace Varšavy s tím, že ghetto zabíralo pouze 2,4 % města.<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.mowiawieki.pl/artykul.html?id_artykul=500|titul=Reportaż z nieistniejącego miasta|datum přístupu=2009-10-07|autor=Robert Szuchta|dostupnost=Mówią Wieki | archiwum = http://web.archive.org/web/20060518153232/http://www.mowiawieki.pl/artykul.html?id_artykul=500 | zarchiwizowano = 2006-05-18|jazyk=pl}}</ref>
▲Němci vytvořili mnoho ghett, ve kterých byli shromažďováni Židé ze všech okupovaných území. Mezi největší patřilo [[Varšavské ghetto|ghetto ve Varšavě]] (ve kterém bylo v roce 1941 umístěno 460 a v roce 1942 380 tisíc osob<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.warszawa.getto.pl/index.php?mod=wyszukiwanie_db&table_id=zdarzenia&columns=zdarzenie&show_source=7431284513683264333|titul=Getto warszawskie|datum přístupu=2009-10-07|autor=|dostupnost=|praca=|data=|jazyk=pl}}</ref>) a [[Lodžské ghetto|ghetto v Lodži]] (ve kterém se Židů nacházelo na 160 tisíc<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.ipn.gov.pl/portal.php?serwis=pl&dzial=365&id=4643|titul=Historia łódzkiego getta|datum přístupu=2009-10-07|autor=Fundacja Monumentum Iudaicum Lodzense|dostupnost=|praca=|data=|jazyk=pl}}</ref>). Mezi jiná polská města, ve kterých byla vytvořena větší ghetta patřily [[Białystok]], [[Čenstochová]], [[Kielce]], [[Krakov]], [[Lublin]], [[Lvov]], [[Radom]] i [[Vilnius]]. Prvním ghettem na území okupovaného Polska bylo ghetto v Szydłowci.
Dne 15. října 1941 gubernátor [[Hans Frank]] vydal nařízení zabraňující Židům opouštění pro ně vyznačených čtvrtí pod trestem smrti<ref>{{Citace monografie | příjmení = Berenstein | jméno = Tatiana | titul = Esterminacja Żydów na ziemiach polskich w okresie okupacji hitlerowskiej. Zbiór dokumentów | vydavatel = Żydowski Instytut Historyczny | miejsce = Warszawa | data = 1957 | strany = 122–123 | příjmení2 = Eisenbach | jméno2 = Artur | příjmení3 = Rutkowski (oprac.)| jméno3 = Adam|jazyk=pl}}</ref>.▼
▲Varšavské ghetto bylo založeno [[Generální gouvernement|generálním gubernátorem]] [[Hans Frank|Hansem Frankem]] 16. října 1940. V tom roce v něm žilo 450 tisíc Židů, kteří tvořili zhruba 30% populace Varšavy s tím, že ghetto zabíralo pouze 2,4% města<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.mowiawieki.pl/artykul.html?id_artykul=500|titul=Reportaż z nieistniejącego miasta|datum přístupu=2009-10-07|autor=Robert Szuchta|dostupnost=Mówią Wieki | archiwum = http://web.archive.org/web/20060518153232/http://www.mowiawieki.pl/artykul.html?id_artykul=500 | zarchiwizowano = 2006-05-18|jazyk=pl}}</ref>. 16. listopadu bylo ghetto od zbytku města ohrazeno vysokou zdí. Během dalších osmnácti měsíců bylo do ghetta přivedeno mnoho Židů z menších měst a vesnic, ale počet obyvatel ghetta i tak stagnoval, jelikož mnozí v ghettu umírali z hladu a nakažlivých chorob (především tyfu). Průměrné příděly jídla v pro Židy činily v roce 1941 253 kcal na den, pro Poláky 669 kcal a pro Němce 2613 kcal.
Dne 22. července 1942 začala hromadná deportace, při které bylo do 12. září převezeno do vyhlazovacího táboru Treblinka z ghett vyvezeno na 300 tisíc Židů. Deportaci provádělo více než 50 německých [[Schutzstaffel|SS-manů]], 200 [[Lotyšsko|lotyšských]] vojáků z praporů ''Schutzmannschaften'', 200 [[Ukrajina|ukrajinských]] policistů a 2500 členů Židovské policie. Výměnou za spolupráci bylo tamním ''[[Judenrat]]ům'' a členům Židovské policie spolu s jejich rodinami garantována nedotknutelnost. Během několika měsíců se ovšem ukázalo, že tyto garance měly pouze dočasné trvání. ▼
▲15. října 1941 gubernátor [[Hans Frank]] vydal nařízení zabraňující Židům opouštění pro ně vyznačených čtvrtí pod trestem smrti<ref>{{Citace monografie | příjmení = Berenstein | jméno = Tatiana | titul = Esterminacja Żydów na ziemiach polskich w okresie okupacji hitlerowskiej. Zbiór dokumentów | vydavatel = Żydowski Instytut Historyczny | miejsce = Warszawa | data = 1957 | strany = 122–123 | příjmení2 = Eisenbach | jméno2 = Artur | příjmení3 = Rutkowski (oprac.)| jméno3 = Adam|jazyk=pl}}</ref>.
▲22. července 1942 začala hromadná deportace, při které bylo do 12. září převezeno do vyhlazovacího táboru Treblinka z ghett vyvezeno na 300 tisíc Židů. Deportaci provádělo více než 50 německých [[Schutzstaffel|SS-manů]], 200 [[Lotyšsko|lotyšských]] vojáků z praporů ''Schutzmannschaften'', 200 [[Ukrajina|ukrajinských]] policistů a 2500 členů Židovské policie. Výměnou za spolupráci bylo tamním ''[[Judenrat]]ům'' a členům Židovské policie spolu s jejich rodinami garantována nedotknutelnost. Během několika měsíců se ovšem ukázalo, že tyto garance měly pouze dočasné trvání.
{{Podrobně|Povstání ve varšavském ghettu}}
Dne 18. ledna 1943 se začala část obyvatel (mezi nimiž byli členové [[Židovský vojenský svaz|Židovského vojenského svazu]] a [[Židovská bojová organizace|Židovské bojové organizace]]) stavět na ozbrojený odpor proti dalším deportacím. Ghetto bylo ovšem i přes tyto snahy o 4 měsíce později, po potlačení [[povstání ve varšavském ghettu]], které začalo 19. dubna 1943, do základů zničeno.
Osud varšavského ghetta byl podobný osudům všech ostatních židovských ghett ve východní Evropě. Spolu s rozhodnutím o ''Konečném řešení židovské otázky (Endlösung)''
== Polská pomoc Židům ==
Polsko bylo jedinou zemí okupovanou během 2. světové války, kde byl zaveden [[trest smrti]] pro každého, kdo ukrývá, nebo jinak pomáhá Židům<ref>Projekt „Życie za Życie” popisující osudy polských rodin, ktří obětovali při záchraně Židů své životy.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.zyciezazycie.pl|datum přístupu=2015-06-03|jazyk=pl}}</ref>. I přes to jsou Poláci tvoří největší skupinu mezi oceněnými medailí[[Spravedlivý mezi národy]]<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.holocaustforgotten.com/yadvashem.htm|titul=Yad Vashem – The Righteous Among the Nations|datum přístupu=2009-10-10|autor=Edward Lucaire|dostupnost=|jazyk=en}}</ref>.
Řádek 38 ⟶ 36:
Roku 1941 byla pod správou informačního oddělení Úřadu informací a propagandy hlavního Štábu [[Zemská armáda|Zemské Armády]] založena takzvaná Židovská sekce. Ta ihned započala s systematickým sběrem informací o osudech polských Židů a vysílala je na ústředí do [[Londýn]]a. V reakci na [[Konečné řešení židovské otázky|vyhlazování židovské populace]] byla v září 1942 [[Zofia Kossak-Szczucka|Zofií Kossak Szczuckou]] a [[Wanda Krahelska|Wandou Krahelskou]] založena Dočasná komise pomoci Židům, která byla v prosinci téhož roku transformována na [[Żegota|Radu pomoci Židům „Żegota”]]<ref>{{Citace monografie|příjmení=Arczyński|jméno=Marek|autor link=Marek Arczyński|jméno2=Wiesław|příjmení2=Balcerak|titul=Kryptonim „Żegota”. Z dziejów pomocy Żydom w Polsce 1939–1945|vydavatel=Czytelnik|miejsce=Warszawa|rok=1983|strany=76-77|isbn=83-7-00016-5|jazyk=pl}}</ref>. V březnu 1943 jmenoval [[Witold Bieńkowski]] (pracující pod pseudonymem „Wencki”) Židovskou sekci vládní delegatury<ref>{{Citace monografie|příjmení=Arczyński|jméno=Marek|autor link=Marek Arczyński|jméno2=Wiesław|příjmení2=Balcerak|titul=Kryptonim „Żegota”. Z dziejów pomocy Żydom w Polsce 1939–1945|vydavatel=Czytelnik|miejsce=Warszawa|rok=1983|strany=81|isbn=83-7-00016-5|jazyk=pl}}</ref>.
[[Polská exilová vláda]] v říjnu 1942 jako první informovala mezinárodní společenství o existenci nacistických táborů smrti a systematickém vyhlazování Židů. Přesněji bylo mezinárodní společenství informováno [[Jan Karski|Janem Karským]].<ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://www.diapozytyw.pl/pl/site/ludzie/jan_karski | titul = Dia–pozytyw: Jan Karski | datum přístupu = 2013-11-14 |jazyk=pl}}</ref> a vůdcem odboje v táboru Auschwitz-Birkenau, [[Witold Pilecki|Witoldem Pileckým]]<ref>{{Citace elektronické monografie |url=http://www.polandpolska.org/dokumenty/witold/raporty-witolda.htm |titul=Raporty rotmistrza Witolda Pileckiego|datum přístupu=2009-10-09|autor=|dostupnost=polandpolska.org|jazyk=pl}}</ref>
== Reference ==
Řádek 44 ⟶ 42:
<references />
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat|The Holocaust in occupied Poland}}
[[Kategorie:Holokaust v Polsku]]
|