Holokaust v Polsku: Porovnání verzí

Přidány 3 bajty ,  před 6 lety
Polská pomoc Židům
m (typo)
(Polská pomoc Židům)
Osud varšavského ghetta byl podobný osudům všech ostatních židovských ghett ve východní Evropě. Spolu s rozhodnutím o ''Konečném řešení židovské otázky (Endlösung)'' – – vyhlazení evropských Židů – začala v roce 1942 na území okupovaného Polska ''[[Operace Reinhard]]'', během které bylo do října 1943 zavražděno na 2 miliony Židů<ref>Během akce Reinhard bylo zavražděno na 1,28 milionu Židů ze čtyř distriktů Generálního gouvernementu, 530 tisíc Židů z distriktu Galicie, 130 tisíc Židů z Białystockého regionu({{Citace monografie|příjmení=Madajczyk|jméno=Czesław|titul=Polityka III Rzeszy w okupowanej Polsce|vydavatel=Państwowe Wydawnictwo Naukowe|miejsce=Warszawa|rok=1970|strany=328|tom=2|isbn=|jazyk=pl}}).</ref>.
 
== PolskaPolská pomoc ŻydomŽidům ==
 
Polsko bylo jedinou zemí okupovanou během 2. světové války, kde byl zaveden [[trest smrti]] pro každého, kdo ukrývá, nebo jinak pomáhá Židům<ref>Projekt „Życie za Życie” popisující osudy polských rodin, ktří obětovali při záchraně Židů své životy.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.zyciezazycie.pl|datum přístupu=2015-06-03|jazyk=pl}}</ref>. I přes to jsou Poláci tvoří největší skupinu mezi oceněnými medailí[[Spravedlivý mezi národy]]<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.holocaustforgotten.com/yadvashem.htm|titul=Yad Vashem – The Righteous Among the Nations|datum přístupu=2009-10-10|autor=Edward Lucaire|dostupnost=|jazyk=en}}</ref>.
Roku 1941 byla pod správou informačního oddělení Úřadu informací a propagandy hlavního Štábu [[Zemská armáda|Zemské Armády]] založena takzvaná Židovská sekce. Ta ihned započala s systematickým sběrem informací o osudech polských Židů a vysílala je na ústředí do [[Londýn]]a. V reakci na [[Konečné řešení židovské otázky|vyhlazování židovské populace]] byla v září 1942 [[Zofia Kossak-Szczucka|Zofií Kossak Szczuckou]] a [[Wanda Krahelska|Wandou Krahelskou]] založena Dočasná komise pomoci Židům, která byla v prosinci téhož roku transformována na [[Żegota|Radu pomoci Židům „Żegota”]]<ref>{{Citace monografie|příjmení=Arczyński|jméno=Marek|autor link=Marek Arczyński|jméno2=Wiesław|příjmení2=Balcerak|titul=Kryptonim „Żegota”. Z dziejów pomocy Żydom w Polsce 1939–1945|vydavatel=Czytelnik|miejsce=Warszawa|rok=1983|strany=76-77|isbn=83-7-00016-5|jazyk=pl}}</ref>. V březnu 1943 jmenoval [[Witold Bieńkowski]] (pracující pod pseudonymem „Wencki”) Židovskou sekci vládní delegatury<ref>{{Citace monografie|příjmení=Arczyński|jméno=Marek|autor link=Marek Arczyński|jméno2=Wiesław|příjmení2=Balcerak|titul=Kryptonim „Żegota”. Z dziejów pomocy Żydom w Polsce 1939–1945|vydavatel=Czytelnik|miejsce=Warszawa|rok=1983|strany=81|isbn=83-7-00016-5|jazyk=pl}}</ref>.
 
[[Polská exilová vláda]] v říjnu 1942 jako první informovala mezinárodní společenství o existenci nacistických táborů smrti a systematickém vyhlazování Židů. Přesněji bylo mezinárodní společenství informováno [[Jan Karski|Janem Karským]]<ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://www.diapozytyw.pl/pl/site/ludzie/jan_karski | titul = Dia–pozytyw: Jan Karski | datum přístupu = 2013-11-14 |jazyk=pl}}</ref> a vůdcem odboje v táboru Auschwitz-Birkenau, [[Witold Pilecki|Witoldem Pileckým]]<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.polandpolska.org/dokumenty/witold/raporty-witolda.htm|titul=Raporty rotmistrza Witolda Pileckiego|datum přístupu=2009-10-09|autor=|dostupnost=polandpolska.org|jazyk=pl}}</ref>. 18. prosince 1942 poslal exilový prezident [[Władysław Raczkiewicz]] dopis [[Pius XII.|papežovi Piu XII.]], ve kterém jej žádal o veřejnou obranu vražděných [[Poláci|Poláků]] a [[Židé|Židů]]<ref>{{Citace monografie|příjmení=Nałkowska|jméno=Zofia|autor link=Zofia Nałkowska|titul=Dzienniki 1939–1944|vydavatel=|místo=Varšava|rok=1996|strany=10|isbn=|jazyk=pl}}</ref>.
 
== Reference ==
87

editací