Verze z 2. 6. 2015, 13:09 editovat Honzazámečník (diskuse \| příspěvky) 11 editací Bez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 2. 6. 2015, 13:12 editovat zrušit editaci Honzazámečník (diskuse \| příspěvky) 11 editací Obsah stránky nahrazen textem „{{globalizovat}} tvoje stránka je na pí tak di do mpí protoze si fakt velkej pi“ Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{globalizovat}} tvoje stránka je na pí tak di do mpí protoze si fakt velkej pi '''Zákonodárná moc''' ({{Vjazyce\|la}} {{Cizojazyčně\|la\|''potestas legislativa''}}) je [[moc\|oprávnění]] vydávat [[zákon]]y. V moderní [[teorie státu\|teorii státu]] je vedle [[výkonná moc\|moci výkonné]] a [[soudní moc\|soudní]] jednou z nezávislých větví [[státní moc]]i, svěřená zákonodárnému sboru ([[parlament]]u). Zákonodárce je orgánem vykonávajícím zákonodárnou moc. V [[Česko\|České republice]] je to [[Parlament České republiky\|Parlament]], skládající se ze dvou komor - [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky\|Poslanecké sněmovny]] a [[Senát Parlamentu České republiky\|Senátu]]. V jiném možném významu jde o člověka, který je součástí tohoto subjektu, tedy např. [[poslanec\|poslance]] nebo [[senát\|senátor]]a.<ref>[http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/11_zakonodarci_vyssi_urednici_]</ref><ref>[http://www.novinky.cz/domaci/237601-nejbohatsi-zakonodarci-uspesny-podnikatel-topfer-lesu-pan-stech.html]</ref> Z hlediska možných oblastí právní úpravy není zákonodárce ničím omezen, může tedy normovat kteroukoli oblast společenských vztahů, aniž by k tomu potřeboval zvláštní zmocnění.{{Fakt/dne\|20110622083736}} Ale samotné oprávnění upravovat prostřednictvím zákonů různé oblasti společenských vztahů zvláštní zmocnění potřebuje, to je obsaženo v [[ústava\|ústavě]]. Díky tomu pak může dojít k tomu, že [[zákon]] nebo některé jeho ustanovení odporuje [[ústava\|ústavnímu řádu]] a v takovém případě tento zákon nebo jeho část může zrušit [[Ústavní soud]]. Předmět činnosti zákonodárce může být navíc v souvislosti s využitím historické metody [[výklad (právo)\|interpretace práva]] podroben kritické analýze. Tehdy se z důvodu přesnější aplikace práva zkoumá, jaký byl úmysl zákonodárce při přijímání daného zákona, a vychází se zejména z [[důvodová zpráva\|důvodové zprávy]] ke schválenému zákonu, případně též ze záznamu průběhu rozpravy v parlamentu. ~~== Dělba moci ==~~ ~~{{Podrobně\|Dělba moci}}~~ Podle principu dělby moci ([[Charles Louis Montesquieu\|Montesquieu]]) má být zákonodárná moc oddělena od moci výkonné a soudní, aby se zmenšilo nebezpečí zneužití politické moci. V moderních státech je tato moc obvykle svěřena volenému [[parlament]]u, v parlamentních systémech ve spolupráci s vládou, v prezidentských systémech s prezidentem. [[Ústavnost]] právního řádu v mnoha zemích navíc kontrolují [[ústavní soud]]y. ~~== Zákonodárný proces ==~~ ~~{{rozdělit\|Zákonodárný proces\|Zákonodárná iniciativa}}~~ ~~{{Podrobně\|Zákonodárný proces}}~~ Návrhy nových zákonů i změn v platných zákonech připravuje v parlamentních systémech vláda a její odborný orgán, v České republice [[Legislativní rada vlády České republiky\|Legislativní rada vlády]], mohou je však podávat také [[poslanec\|poslanci]] jako [[poslanecká iniciativa\|poslaneckou iniciativu]]. V tomto případě se poslanecký návrh předkládá vládě a s jejím vyjádřením [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky\|poslanecké sněmovně parlamentu]]. Součástí projednávání ve vládě je i připomínkové řízení, vyžádání stanovisek ministerstev a dalších státních orgánů a jejich vypořádání. Kromě poslanců může takový návrh podat i [[Senát Parlamentu České republiky\|Senát]] nebo [[zastupitelstvo kraje]]. Návrh zákona musí splňovat řadu podmínek, například odhad dopadů na [[státní rozpočet]], na životní prostředí ([[EIA]]), případně na občany z hlediska byrokratické zátěže. Sněmovna nejprve v prvním čtení rozhodne o tom, zda bude návrh odmítnut anebo dále projednáván. V tomto případě jej zároveň přidělí jednomu nebo několika parlamentním výborům podle jejich odbornosti. Po projednání ve výborech, které určí zpravodaje, návrh případně pozmění a vypracují doporučení pro plénum sněmovny, může být projednávání návrhu (předlohy) zákona zařazeno na program jednání sněmovny. Ve druhém čtení sněmovna hlasuje o pozměňovacích návrzích poslanců a nakonec o výsledné předloze. Během projednávání ve výborech i během druhého čtení se mohou uplatnit návrhy a námitky různých zájmových a odborných skupin, pokud je někdo z poslanců přijme za své a přednese. Významnější návrhy zákonů bývají v této fázi také předmětem politických jednání mezi různými stranami, při nichž se vláda snaží vyjednat potřebou podporu, často za cenu jistých ústupků a kompromisů. Pokud je návrh schválen, má [[Senát]] lhůtu, do kdy si může vyžádat, že bude zákon také projednávat. Pokud to učiní (což je v České republice spíše pravidlem), svěří Senát předlohu k projednání příslušným výborům a s jejich stanoviskem zařadí na jednání pléna. V Česku Senát nemůže předlohu měnit, může ji však s návrhy změn odmítnout a vrátit Sněmovně. Sněmovna může odmítnutí Senátem přehlasovat, pro zákon však musí v tomto případě hlasovat nadpoloviční většina všech poslanců. Předloha schválená Sněmovnou případně i Senátem potřebuje ještě podpis (schválení) [[prezident republiky\|prezidenta republiky]]. Pokud ji prezident odmítne, může Sněmovna jeho veto přehlasovat opět nadpoloviční většinou všech poslanců. Schválený zákon s podpisem je pak zveřejněn ve [[Sbírka zákonů a nařízení\|Sbírce zákonů a nařízení]], čímž vstupuje v platnost. Datum jeho [[účinnost (právo)\|účinnosti]], tj. skutečného uplatňování, bývá v zákoně výslovně stanoveno, ve výjimečných případech nabývá účinnosti dnem vyhlášení. ~~== Ústavní soudnictví ==~~ ~~{{Podrobně\|Ústavní soud}}~~ Pokud vznikne pochybnost, zda zákon není v rozporu s [[ústava\|ústavou]], mohou poslanci, senátoři nebo prezident republiky podat návrh na jeho zrušení k Ústavnímu soudu. [[Ústavní soud]] může návrh buďto zamítnout, nebo zákon, případně jen jeho protiústavní ustanovení, [[derogace\|zrušit]]. ~~== Odkazy ==~~ ~~=== Reference ===~~ ~~{{Překlad\|de\|Legislative\|52636761}}~~ ~~<references />~~ ~~=== Literatura ===~~ * J. Blahož a kol., ''Srovnávací ústavní právo''. Praha: ASPI 2007 * J. Filip, ''Ústavní právo''. Brno: MU 2008 * K. Klíma, ''Ústavní právo''. Plzeň: A. Čeněk 2006 * J. Sokol, ''Moc, peníze a právo''. Plzeň: A. Čeněk 2007 * N. Šišková, ''Evropské právo 1. Ústavní základy Evropské unie''. Praha: Linde 2007 ~~{{Portály\|Právo\|Politika}}~~ ~~[[Kategorie:Zákonodárný proces]]~~ ~~[[Kategorie:Ústavní právo]]~~

Zákonodárná moc: Porovnání verzí