Po [[rozpadzánik Rakouska-Uherska|rozpadu]] [[Uhersko|Uherska]] v roce [[1918]] se značná část rozlehlé [[arcidiecéze ostřihomsko-budapešťská|ostřihomské arcidiecéze]] (asi 80 %) ocitla na [[teritorium|území]] nově vzniklého [[Československo|Československa]]. Nejprve ji spravovali [[vikář|vikáři]] s [[pravomoc|pravomocí]] [[generální vikář|generálního vikáře]], [[29. květen]] [[1922]] pak bylo toto [[teritorium|území]] vyňato z [[pravomoc|pravomoci]] [[Ostřihom|ostřihomských]] [[arcibiskup|arcibiskupů]] a vytvořena [[apoštolská administratura]] v čele s [[apoštolský administrátor|apoštolským administrátorem]], který byl podřízeném přímo [[Svatý stolec|Svatému stolci]] (stejně jako [[diecéze nitranská|nitranská]], [[diecéze banskobystrická|banskobystrická]] a [[diecéze spišská|spišská diecéze]], které předtím byly součástí [[církevní provincie]] s [[metropole|metropolí]] v [[Ostřihom|Ostřihomi]]).
[[papež|Papežskou]] [[konstituce (církev)|konstitucí]] ''Praescriptionum sacrosancti'' ze dne [[30. prosinec|30. prosince]] [[1977]] byl [[teritorium|území]] trnavské [[apoštolská administratura|apoštolské administratury]] odděleno od [[arcidiecéze ostřihomsko-budapešťská|ostřihomské arcidiecéze]] a vznikla samostatná [[arcidiecéze bratislavsko-trnavská|trnavská arcidiecéze]].
