Jan Patočka: Porovnání verzí

Narodil se jako třetí ze čtyř synů klasického filologa a pedagoga Josefa Patočky, dva z jeho bratří se také stali vysokoškolskými profesory. Jeho otec měl velkou úctu k [[Masaryk]]ovi a Hostinskému, za jejichž žáka se považoval.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Zumr | jméno = Josef | autor = | odkaz na autora = Josef Zumr | titul = S Janem Patočkou o filosofii a filosofech (1967) | periodikum = Filosofický časopis | odkaz na periodikum = Filosofický časopis | rok = 2007 | ročník = 55 | číslo = 3 | strany = 340 | poznámky = Text je přetištěn z Filosofického časopisu, 15, 1967, č. 5, s. 585-598 }}</ref> Po maturitě v Praze se roku [[1925]] zapsal ke studiu slovanské [[filologie]], [[romanistika|romanistiky]] a [[Filosofie|filosofie]] na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filozofické fakultě UK]]. V roce [[1928]] při studijním pobytu v [[Paříž]]i se poprvé setkal s [[Edmund Husserl|Edmundem Husserlem]]. Roku [[1931]] promoval prací "Pojem evidence a jeho význam pro noetiku" u [[Jan Blahoslav Kozák|J. B. Kozáka]] a stal se jeho asistentem. Jako stipendista Humboldtovy nadace v roce [[1933]] studoval u Husserla a [[Martin Heidegger|Martina Heideggera]] ve [[Freiburg im Breisgau|Freiburgu]] fenomenologii a navázal celoživotní přátelství s Husserlovým asistentem [[Eugen Fink|Eugenem Finkem]].

Roku 1991 byl vyznamenán [[Řád Tomáše Garrigua Masaryka|Řádem Tomáše Garrigua Masaryka]] I. třídy ''in memoriam''. Po Janu Patočkovi byla pojmenována ulice v Praze 6 – [[Břevnov]]ě a v jeho rodném městě [[Turnov|Turnově]]ě je po něm pojmenované Sídliště Jana Patočky.

[[Kategorie:ÚmrtíZemřelí na cévní mozkovou příhodu]]